V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Přeměna dusíkového jádra dopadu částice byla r.
Zakrátko r.Kaufmann) ukázalo se, že
záření proudem elektronů.RNDr.2008 12:13:25]
.Flerov K.1902 zpřesnil W.1940 G. Jadernou reakcí částicemi hliník měnil na
radioaktivní fosfor 30P, který vyslání pozitronu rozpadá křemík:
α 27Al13→ 30P15 30P15→(β+;2,5min)→ 30Si14 e+. r. letech 1903-1908 prováděl E.-Curieovi ionizační komoře. r.1923 potvrzena Ruthefordovým
spolupracovníkem P.3 "Jaderné reakce".Villard, radium emituje ještě podstatně pronikavější záření, které je
schopno proniknout desítkami centimetrů betonu; nazval záření Později ukázalo, jde o
elektromagnetické záření velmi krátkou vlnovou délkou, kratší než rentgenové záření. Postupně
byla vytvořena celá řada umělých radioisotopů, které vykazovaly všechny druhy radioaktivity β−,+, α.
Pozitronové záření pozorovali J.Petržak zjistili, uran kromě radioaktivity určitém velmi malém počtu
případů rozpadá také samovolným štěpením dvojice středně těžkých jader, přičemž uvolňují
neutrony; toto samovolné štěpení charakteristické pro všechny transurany, kde uplatňuje ještě
výrazněji.Blackettem Wilsonově mlžné komoře naplněné dusíkem, kde mezi velkým počtem
"volných" drah částic dusíku byly nalezeny případy, kdy dráha částice končila "rozvětvením" dvě nové stopy:
dlouhá úzká dráha protonu široká krátká stopa patřící jádru kyslíku.
− tvrdší složku, asi 100-krát pronikavější než která prochází tenkým hliníkovým plechem; nazval
záření b.
V r.1900 zjistil P.1919 tentýž Rutheford poprve dosáhl umělé transmutace neradioaktivního
jádra: ostřelováním dusíku částicemi radioaktivního zdroje (radia) způsobil reakci 14N7 4He2 17O8 1H1, kterou
nejdříve sledoval komoře, naplněné různými plyny, pomocí fluorescenčního stínítka zaznamenávajícího vylétající
protony 1H1.Becquerel zjistili, paprsky mají záporný elektrický náboj,
jehož měrná hodnota blízká elektronu (tyto výsledky pak r. Ukázalo tak, že
radioaktivita samovolný rozpad atomového jádra, při němž výchozí prvek mění jiný dochází k
transmutaci prvku.A. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.
Umělá radioaktivita
Všechny tyto základní poznatky byly učiněny radioaktivitě přírodní, pozorované převážně u
nejtěžších prvků.10. záření
γ zjistil, magnetickém poli neodklání. Zjistil, odchylka paprsků příčném magnetickém poli
je podstatně menší směřuje opačnou stranu než záporně nabitého záření Nakonec ukázal, že
záření proudem dvojnásobně ionizovaných atomů hélia, tedy proudem heliových jader.M.
V r.
U některých uměle vytvořených radioaktivních látek (např.1908 E.Joliot-Curieová poprve vytvořili radioaktivitu
uměle vyvolanou.Rutheford řadu pokusů průchodem
radioaktivního záření poli silných magnetů.1934 manželé F.N.
Dále této době manželé Curieovi A. 1. hned první 30P) pak pozorovali nový druh
radioaktivity b+
, kdy místo záporných elektronů jsou emitovány kladně nabité pozitrony.S.
Obecné zákonitosti přeměny atomových jader
Nebudeme zde již podrobněji popisovat historický vývoj poznatků radioaktivitě heroické úsilí
http://astronuklfyzika.htm 36) [15.
Došlo tomu, když ozařovali hliník paprsky Pozorovali, takto ozářený hliník vysílá záření tehdy, když ozařování
paprsky bylo zastaveno, přičemž intenzita záření postupně slábne.cz/JadRadFyzika2.Rutheford svými spolupracovníky zjistili pomocí spektroskopie, uzavřené trubičce se
vzorkem radia (chloridu RaCl2) objevily dva nové plyny, které tam dříve nebyly: jeden měl spektrální
čáry hélia, druhý byl tehdy neznámý byl nazván radiová emanace, nyní radon.Joliot-Curie I.2 Radioaktivita
ji paprsky a. Jaderným reakcím věnován §1
