V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
tomu samozřejmě neměli prostředky, energii ani znalosti. tzv. Rychle rotují a
při interakci nabitých částic silným magnetickým polem vzniká elektromagnetické záření, které při rotaci
hvězdy "zametá" okolní prostor podobně jako světlo rotujícího majáku pozorujeme jako pulsary. Nyní jaderná fyzika již
v zásadě umí, metodami "ostřelování" jader elementárními částicemi urychlenými vysoké energie (takto však
dá připravit jen mizivě malém množství transmutovaných prvků). Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
vzroste) vodivost materiálu.
Atomové jádro
Nahlédněme nyní hluboko nitra atomu přímo samotného atomového jádra.
♦ Elektrické výboje plynech průchod elektrického proudu ionizovaným plynem.
http://astronuklfyzika.RNDr. "Průměr" atomu řádově ≈10-8 (je tedy hluboko pod rozlišovací schopností optického
mikroskopu atom mnohem menší než vlnová délka světla; ani elektronovým mikroskopem
nejsou atomy přímo pozorovatelné).Rutheforda spol. přes hladinu vhodné příměsi. Podrobnosti
můžeme nalézt kap.
♦ Elektrochemické jevy změna chemického složení sloučenin chemické reakce vyvolané průchodem
elektrického proudu. vzniku volných nosičů elektrického
náboje elektronů iontů, neboli ionizaci, dochází buď zahřátím vysokou teplotu, nebo absorcí
elektromagnetického korpuskulárního záření dostatečné energie kvant. Avšak vesmíru byla objevena podivuhodná tělesa
zvaná neutronové hvězdy. Pokud chtěli změnit prvek, museli proniknout stotisíckrát hlouběji nitra atomu, změnit jádro a
tím teprve dosáhli transmutace. Ionizaci mohou způsobovat udržovat
i elektrony ionty urychlené elektrickým polem mezi elektrodami při vlastním výboji. r. Jádro však ještě 100 000 krát menší! jeho "průměr" činí jen ≈10-
13cm.
Struktura atomového jádra
Existenci kladně nabitého, velmi malého hutného atomového jádra přesvědčivě dokazovaly shora
zmíněné rozptylové experimenty E.htm (45 58) [15. Než se
budeme zabývat stavbou atomového jádra, stojí povšimnutí jeho velikost porovnání s
velikostí atomu.
♦ Elektroluminiscence vyzařování fotonů světla účinkem průchodu elektrického proudu. olovo přeměnit zlato) neměli nejmenší naději úspěch! Metodami, které měli dispozici (mletí,
roztloukání, žíhání, hoření, chemické slučování) pouze "škrábali" atomy jejich nejsvrchnějších (valenčních)
slupkách.10.4 "Černé díry" knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". Jsou hvězdy konci svého života vyčerpaným jaderným "palivem", gravitačně
zhroucené rozměrů pouze desítek kilometrů, jsou složeny neutronů hustotou právě ≈1014g/cm3. krabička zápalek byla naplněna jadernou hmotou,
vážila asi miliardu tun (!) prorazila stůl, půdu horninu propadla středu Země. Podobný klíčový význam, jaký měl
pro odhalení stavby atomů objev elektronu, sehrál pro vyjasnění stavby atomových jader objev
protonu, kladně nabité těžké částice, učiněný rovněž Ruthefordem při sledování stop částic α
ve Wilsonově mlžné komoře. Kromě atomových jader
se nikde okolní přírodě tak vysokou hustotou nesetkáváme.2008 12:13:17]
. Hustota, jakou
je hmota "namačkána" atomovém jádře, tedy nepředstavitelně vysoká »1014g/cm3!
Představit tak obrovskou hustotu není snadné: kdyby např.cz/JadRadFyzika. LED diodách tomuto jevu dochází v
oblasti přechodu p-n.
Ze samotného faktu tak malých rozměrů fantastických hustot atomovém jádře plyne i
bez znalosti konkrétní struktury jádra), atomových jádrech budou působit veliké síly budou zde
"ve hře" vysoké energie. především elektrolýza vylučování látek elektrodách při průchodu elektrického
proudu roztokem disociovaných sloučenin (elektrolytem).
Poznámka: těchto skutečností zároveň naprosto jasné, alchymisté snažící uskutečnit transmutaci prvků
(např. Přitom jádře soustředěna téměř veškerá hmotnost (více než 99,9%) atomu. Fotony světla vznikají
při přeskoku elektronů vyšší energetické hladiny vodivostního pásu nižší hladiny valenčního pásu (dochází
k rekombinaci elektronu dírou), popř.1911, avšak vlastní povaze stavbě
atomového jádra těchto experimentů nedalo nic usuzovat
