V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
cz/JadRadFyzika.Rutheforda spol.
♦ Elektroluminiscence vyzařování fotonů světla účinkem průchodu elektrického proudu. olovo přeměnit zlato) neměli nejmenší naději úspěch! Metodami, které měli dispozici (mletí,
roztloukání, žíhání, hoření, chemické slučování) pouze "škrábali" atomy jejich nejsvrchnějších (valenčních)
slupkách.
Poznámka: těchto skutečností zároveň naprosto jasné, alchymisté snažící uskutečnit transmutaci prvků
(např. Hustota, jakou
je hmota "namačkána" atomovém jádře, tedy nepředstavitelně vysoká »1014g/cm3!
Představit tak obrovskou hustotu není snadné: kdyby např. Ionizaci mohou způsobovat udržovat
i elektrony ionty urychlené elektrickým polem mezi elektrodami při vlastním výboji.
Struktura atomového jádra
Existenci kladně nabitého, velmi malého hutného atomového jádra přesvědčivě dokazovaly shora
zmíněné rozptylové experimenty E.
Atomové jádro
Nahlédněme nyní hluboko nitra atomu přímo samotného atomového jádra. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
vzroste) vodivost materiálu.
Ze samotného faktu tak malých rozměrů fantastických hustot atomovém jádře plyne i
bez znalosti konkrétní struktury jádra), atomových jádrech budou působit veliké síly budou zde
"ve hře" vysoké energie. vzniku volných nosičů elektrického
náboje elektronů iontů, neboli ionizaci, dochází buď zahřátím vysokou teplotu, nebo absorcí
elektromagnetického korpuskulárního záření dostatečné energie kvant. Fotony světla vznikají
při přeskoku elektronů vyšší energetické hladiny vodivostního pásu nižší hladiny valenčního pásu (dochází
k rekombinaci elektronu dírou), popř.htm (45 58) [15. především elektrolýza vylučování látek elektrodách při průchodu elektrického
proudu roztokem disociovaných sloučenin (elektrolytem). přes hladinu vhodné příměsi. Jsou hvězdy konci svého života vyčerpaným jaderným "palivem", gravitačně
zhroucené rozměrů pouze desítek kilometrů, jsou složeny neutronů hustotou právě ≈1014g/cm3.10. Než se
budeme zabývat stavbou atomového jádra, stojí povšimnutí jeho velikost porovnání s
velikostí atomu.
http://astronuklfyzika. Podrobnosti
můžeme nalézt kap. r. LED diodách tomuto jevu dochází v
oblasti přechodu p-n. Rychle rotují a
při interakci nabitých částic silným magnetickým polem vzniká elektromagnetické záření, které při rotaci
hvězdy "zametá" okolní prostor podobně jako světlo rotujícího majáku pozorujeme jako pulsary. krabička zápalek byla naplněna jadernou hmotou,
vážila asi miliardu tun (!) prorazila stůl, půdu horninu propadla středu Země. Avšak vesmíru byla objevena podivuhodná tělesa
zvaná neutronové hvězdy.2008 12:13:17]
. tomu samozřejmě neměli prostředky, energii ani znalosti. Nyní jaderná fyzika již
v zásadě umí, metodami "ostřelování" jader elementárními částicemi urychlenými vysoké energie (takto však
dá připravit jen mizivě malém množství transmutovaných prvků). "Průměr" atomu řádově ≈10-8 (je tedy hluboko pod rozlišovací schopností optického
mikroskopu atom mnohem menší než vlnová délka světla; ani elektronovým mikroskopem
nejsou atomy přímo pozorovatelné). Přitom jádře soustředěna téměř veškerá hmotnost (více než 99,9%) atomu.
♦ Elektrické výboje plynech průchod elektrického proudu ionizovaným plynem.4 "Černé díry" knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". Pokud chtěli změnit prvek, museli proniknout stotisíckrát hlouběji nitra atomu, změnit jádro a
tím teprve dosáhli transmutace. Jádro však ještě 100 000 krát menší! jeho "průměr" činí jen ≈10-
13cm.RNDr. Podobný klíčový význam, jaký měl
pro odhalení stavby atomů objev elektronu, sehrál pro vyjasnění stavby atomových jader objev
protonu, kladně nabité těžké částice, učiněný rovněž Ruthefordem při sledování stop částic α
ve Wilsonově mlžné komoře. tzv.1911, avšak vlastní povaze stavbě
atomového jádra těchto experimentů nedalo nic usuzovat.
♦ Elektrochemické jevy změna chemického složení sloučenin chemické reakce vyvolané průchodem
elektrického proudu. Kromě atomových jader
se nikde okolní přírodě tak vysokou hustotou nesetkáváme