V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
♦ Elektrochemické jevy změna chemického složení sloučenin chemické reakce vyvolané průchodem
elektrického proudu.
Struktura atomového jádra
Existenci kladně nabitého, velmi malého hutného atomového jádra přesvědčivě dokazovaly shora
zmíněné rozptylové experimenty E. Podrobnosti
můžeme nalézt kap. vzniku volných nosičů elektrického
náboje elektronů iontů, neboli ionizaci, dochází buď zahřátím vysokou teplotu, nebo absorcí
elektromagnetického korpuskulárního záření dostatečné energie kvant. r.
http://astronuklfyzika. tzv.1911, avšak vlastní povaze stavbě
atomového jádra těchto experimentů nedalo nic usuzovat.cz/JadRadFyzika. Přitom jádře soustředěna téměř veškerá hmotnost (více než 99,9%) atomu.
Atomové jádro
Nahlédněme nyní hluboko nitra atomu přímo samotného atomového jádra.10. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
vzroste) vodivost materiálu. Než se
budeme zabývat stavbou atomového jádra, stojí povšimnutí jeho velikost porovnání s
velikostí atomu. Ionizaci mohou způsobovat udržovat
i elektrony ionty urychlené elektrickým polem mezi elektrodami při vlastním výboji. Avšak vesmíru byla objevena podivuhodná tělesa
zvaná neutronové hvězdy. Rychle rotují a
při interakci nabitých částic silným magnetickým polem vzniká elektromagnetické záření, které při rotaci
hvězdy "zametá" okolní prostor podobně jako světlo rotujícího majáku pozorujeme jako pulsary. tomu samozřejmě neměli prostředky, energii ani znalosti.
Ze samotného faktu tak malých rozměrů fantastických hustot atomovém jádře plyne i
bez znalosti konkrétní struktury jádra), atomových jádrech budou působit veliké síly budou zde
"ve hře" vysoké energie. přes hladinu vhodné příměsi. Podobný klíčový význam, jaký měl
pro odhalení stavby atomů objev elektronu, sehrál pro vyjasnění stavby atomových jader objev
protonu, kladně nabité těžké částice, učiněný rovněž Ruthefordem při sledování stop částic α
ve Wilsonově mlžné komoře. Pokud chtěli změnit prvek, museli proniknout stotisíckrát hlouběji nitra atomu, změnit jádro a
tím teprve dosáhli transmutace.htm (45 58) [15. Jsou hvězdy konci svého života vyčerpaným jaderným "palivem", gravitačně
zhroucené rozměrů pouze desítek kilometrů, jsou složeny neutronů hustotou právě ≈1014g/cm3. především elektrolýza vylučování látek elektrodách při průchodu elektrického
proudu roztokem disociovaných sloučenin (elektrolytem).Rutheforda spol. krabička zápalek byla naplněna jadernou hmotou,
vážila asi miliardu tun (!) prorazila stůl, půdu horninu propadla středu Země.
Poznámka: těchto skutečností zároveň naprosto jasné, alchymisté snažící uskutečnit transmutaci prvků
(např.4 "Černé díry" knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". Kromě atomových jader
se nikde okolní přírodě tak vysokou hustotou nesetkáváme.2008 12:13:17]
. olovo přeměnit zlato) neměli nejmenší naději úspěch! Metodami, které měli dispozici (mletí,
roztloukání, žíhání, hoření, chemické slučování) pouze "škrábali" atomy jejich nejsvrchnějších (valenčních)
slupkách.
♦ Elektroluminiscence vyzařování fotonů světla účinkem průchodu elektrického proudu.
♦ Elektrické výboje plynech průchod elektrického proudu ionizovaným plynem. "Průměr" atomu řádově ≈10-8 (je tedy hluboko pod rozlišovací schopností optického
mikroskopu atom mnohem menší než vlnová délka světla; ani elektronovým mikroskopem
nejsou atomy přímo pozorovatelné). Fotony světla vznikají
při přeskoku elektronů vyšší energetické hladiny vodivostního pásu nižší hladiny valenčního pásu (dochází
k rekombinaci elektronu dírou), popř. Nyní jaderná fyzika již
v zásadě umí, metodami "ostřelování" jader elementárními částicemi urychlenými vysoké energie (takto však
dá připravit jen mizivě malém množství transmutovaných prvků). LED diodách tomuto jevu dochází v
oblasti přechodu p-n.RNDr. Hustota, jakou
je hmota "namačkána" atomovém jádře, tedy nepředstavitelně vysoká »1014g/cm3!
Představit tak obrovskou hustotu není snadné: kdyby např. Jádro však ještě 100 000 krát menší! jeho "průměr" činí jen ≈10-
13cm
