V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
normálních okolností jsou tyto domény látce
náhodně rozloženy orientovány, takže jejich magnetizace ruší.RNDr. takovém případě některých látek může dojít tomu,
že určitých malých oblastech dojde spontánní orientaci všech magnetických momentů do
jednoho směru vznikne tzv.
c) Atomy mají nekompenzované spinové momenty (to vyskytuje atomů, které nemají
úplně obsazenou některou elektronovou hladinu). Význam slova "permeabilita" "propustnost, prostupnost" zde pro magnetické pole. Takové látky nazývají paramagnetické. Při
tomto vektorovém sčítání mohou nastat tři význačné případy:
a) Všechny momenty navzájem kompenzují, výsledný moment nulový.S, definovaným jako
součin proudu plochy proudové smyčky.2008 12:13:17]
.
µo, kde µ/µo tzv. Feromagnetické vlastnosti zanikají při vyšších teplotách, kdy nastává
rozpad domén spontánní magnetizace látka nabývá paramagnetických vlastností (příslušná hraniční
teplota, charakteristická pro danou látku, nazává Curieova teplota). Takovéto látky
s výraznými magnetickými vlastnostmi nazývají feromagnetické (podle železa, které nejstarší
známou látkou tohoto druhu).V důsledku spinu elektronu spinový magnetický moment.
Magnetické pole látkovém prostředí lze opět vyjádřit pomocí Biot-Savart-Laplaceova zákona, avšak
v konstantě úměrnosti místo permeability vakua vystupuje magnetická permeabilita látky µr. magnetickým momentem I. magnetická susceptibilita) nepřímo úměrný absolutní teplotě.
Jedná tzv.htm (43 58) [15. Při vložení vnějšího magnetického
pole však tyto domény snadno orientují tak, vektor jejich magnetizace směřuje směru pole
- dochází celkové magnetizaci látky, která výrazně zesiluje působící magnetické pole.
Pro diamagnetické látky µr<1, pro paramagnetické látky µr>1; obou těchto případech je
však hodnota velmi blízká Pro ferromagnetické látky dosahuje vysokých hodnot řádově 103-105
(zde však není konstanta, ale proměnná veličina, jejíž hodnota závisí intenzitě magnetického pole; pro silná pole
se dosahuje stavu nsasycení magnetizace, dále projevuje efekt hysterese).10. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
s magnetickým polem, vedoucí magnetizaci látky. magneticky tvrdé feromagnetické látky (většinou obsahující železo), které určitou remanentní
magnetizaci zachovávají bez vnějšího magnetického pole. takovýchto atomech se
při vložení magnetického pole deformují dráhy elektronů tak, indukují přídavné
magnetické momenty, jejichž pole směřuje souvislosti tzv. Lencovým pravidlem opačného účinku) proti
směru vnějšího pole.
Výsledný magnetický moment atomu vektorovým součtem momentů všech jeho elektronů.
Již dob antiky známé magnetické silové působení nerostů permanentních magnetů bylo dlouhou dobu v
chápání přírodovědy oddělené jevů elektrických.
Optické vlastnosti látek
http://astronuklfyzika. relativní permeabilita látky, udávající "zesilující" "zeslabující" efekt látky
na magnetické pole. Curieova zákona magnetická
zesilovací efekt (tzv.
b) Kompenzují pouze spinové momenty. vnějším magnetickém poli pak dochází ke
stáčení magnetických momentů jednotlivých atomů směru souhlasného vnějším polem,
čímž dochází zesilování výsledného magnetického pole. Dochází tedy zeslabení pole, takové látky nazývají diamagnetické.Oběhem elektronu jeho dráze dráhový
či orbitální magnetický moment; 2. atomech jsou elementární proudové smyčky magnetické
momenty způsobeny dvěma druhy pohybu elektronů: 1. magnetická doména, která zmagnetována nysyceného stavu
(velikost těchto domén cca 10-6-10-2cm).
Proti tendenci orientace magnetických momentů však působí tepelný pohyb atomů, který naopak
uvádí atomy stavu chaotické neuspořádanosti podle tzv.cz/JadRadFyzika. Zmíněná teorie magnetických momentů atomů molekul ukazuje, že
i permanentních přírodních magnetech spočívá původ magnetického pole interakcích pohybujících nábojů. Elektrony pohybující atomových obalech
totiž vytvářejí své elementární elektrické proudy ("proudové smyčky"), vzbuzující svá
elementární magnetická pole vyjádřená tzv
