V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
samozřejmě mnohonásobně menší (přinejmenším 100-krát menší!), než
tvrdily některé propagandistické materiály, zmanipulované již politických důvodů (antikomunismus, antisovětismus),
či pohnutek partikulárních zájmů (boj proti jaderné energii, uhelná lobby pod. Pojistný ventil však zablokoval otevřené poloze, tlak primárním okruhu
klesl, některá náhradní čerpadla vodního chlazení selhala, zbylým teplem začala voda vřít, praklo několik palivových
článků. Vedla podstatnému
zpřísnění bezpečnostních předpisů norem radiační ochrany nejen jaderné energetice, ale celé oblasti
aplikací ionizujícího záření. Při destrukci jaderného reaktoru došlo
k rozsáhlé kontaminaci životního prostředí radioaktivními štěpnými produkty ozáření 232 osob vysokými
dávkami záření (jednotky desítky Sv), spojenými deterministickými účinky akutním poškozením zdraví; v
31 případech jednalo dokonce účinky letální toho pracovníci byli usmrceni přímo při výbuchu reaktoru, avšak
i kdyby tak nestalo, obdrželi letální dávku záření)! Dalších mnoho tisíc osob obdrželo dávku záření desítky až
stovky mSv, níž očekávat zvýšený výskyt stochastických účinků.2008 12:15:26]
. Podobně jako později Černobylu, viníci nehodu několik dní zcela tajili; rozdíl Černobylu se
však zainteresovaným kruhům později skutečný rozsah havárie podařilo utajit, takže spolehlivé údaje množství
uniklých radioaktivních látek chybí.). Středně těžká havárie (stupeň vznikla 28.
Přes veškerou závažnost lokální tragičnost černobylské havárie však její důsledky naštěstí ukázaly být
podstatně menší, než zpočátku zdálo. Dva pracovníci stojící nejblíž zemřeli, třetí pracovník léčil
na akutní nemoc záření.
Havárie Černobylu
Dosud nejtěžší radiační havárie (7. Pracovníci skladu
odpadových surovin dále rozdělali zářič jeho jednotlivé části vzali domů (líbilo jim modravé světélkování!), dokonce si
s nimi hrály děti.ochranačUllmann Radia
a kyseliny dusičné.března 1979 v
jaderné elektrárně Three Mile Island říčním ostrově poblíž Harrisburgu Pennsylvánii USA.htm (42 48) [15. Nedopatřením přilili reakční kádě více roztoku uranu, čímž vzniklo nadkritické množství. Při neopatrné manipulaci takovými nechráněnými zářiči
může dojít vnějšímu ozáření organismu vysokými radiačními dávkami buď celotělově nemoc ozáření někdy
i letální, zvýšený výskyt stochastických účinků), nebo lokálně radiační popáleniny). Neznalí pracovníci jej vzali domů, rozebrali pak prodali šrotu. okolí unikla radioaktivní voda, pára plyny bylo zamořeno široké okolí elektrárny, bylo evakuováno
několik tisíc lidí.
Řada radiačních nehod vznikla jaderných reaktorů. pro defektoskopii sterilizaci.
Modravý záblesk signalizoval zapálení řetězové reakce.
Tragická radiační nehoda tohoto druhu stala září r. Černobylská havárie se
však každopádně stala určitým mezníkem jaderné energetice radiační ochraně. tak rozsáhlé havárii, jaká byla Černobylu, patrně již nikdy nedojde!
Radiační nehody uzavřenými zářiči
I uzavřenými zářiči může dojít vážným radiačním nehodám, pokud jejich intenzita záření (dávkový příkon)
patřičně vysoká.cz/RadiacniOchrana. Potenciálně nebezpečnými zářiči tohoto hlediska jsou zvláště silné radioterapeutické ozařovače
či průmyslové zářiče např.10.3 "Jaderné reakce", pasáž "Štěpení
atomových jader"; zde též popsán průběh příčiny černobylské havárie).1987 městě Goiania oblasti Goias Brazílii, kde
z radioterapeutického ozařovače určeného vyřazení byl neodborně nekontrolovaně vyjmut cesiový zářič 137Cs o
aktivitě cca 000 GBq. Výsledkem bylo úmrtí nemoc ozáření, osob mělo lokální radiační popáleniny (většinou
http://astronuklfyzika.stupně) stala 26. Vlivem poruchy
čerpadla sekundárního chladicího okruhu došlo vzrůstu teploty tlaku primárním okruhu, otevřel přetlakový
ventil reaktor byl nouzově zastaven.dubna 1986 jaderné elektrárně Černobylu (princip
činnosti jaderných reaktorů jejich bezpečnost stručně diskutována §1
