Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 658 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tento efektivní poločas dán kombinací fyzikálního poločasu rozpadu T1/2 daného radionuklidu tzv. "referenčního člověka" anatomickými fyziologickými charakteristikami typickými pro průměrnou populaci, např.2008 12:15:26] . hmotnost 70kg. Efektivní poločas potom T1/2 ef T1/2 biol.5. Pronikavé záření gama může prozařovat okolních tkání orgánů (obr.cz/RadiacniOchrana. Přesnější hodnoty dávek vnitřní kontaminace stanovují na základě následujících modelů: Radiační dávka [Gy] orgánu, němž obsažena radioaktivní látka (předpokládá pro jednoduchost rovnoměrné rozložení), dána součinem dvou veličin D : ♦ Kumulovaná aktivita AΣ udává celkový počet radioaktivních přeměn, nimž dojde uvažovaném orgánu celou dobu přítomnosti radionuklidu. http://astronuklfyzika. efektivním poločasem T1/2 ef. Konstanta S sobě zahrnuje vliv všech druhů záření emitovaného daným radionuklidem částice záření γ, charakteristické brzdné X-záření, konvezní Augerovy elektrony. AΣ/M, kde Eα,β je střední energie emitovaných částic nebo kumulovaná aktivita, hmotnost daného orgánu či tkáně (dávková konstanta tedy tomto případě Eα,β/M).1. doby potřebné k vyloučení poloviny vstřebaného množství dané látky metabolismem. Částice alfa beta (jakož konverzní Augerovy elektrony) zdrojovém orgánu zcela absorbují a přispívají jen dávce tomto orgánu, která pro tento případ činí Eα,β. ♦ Dávková konstanta S představuje dávku vztaženou jednotkovou aktivitu daného radionuklidu orgánu [Gy/Bq].htm (37 48) [15. Vylučování (exkrece) dané radioaktivní látky orgánu (popř.10.ochranačUllmann Radia tzv. Hodnoty dávkové konstanty pro jednotlivé orgány radionuklidy stanovují pomocí mikrodozimetrických metod zahrnujících modelování simulaci pomoci fantomů; zjednodušené verzi uvádějí tabulkách radiační ochrany (jedná průměrné hodnoty vztažené člověka hmotnosti 70kg).1 vlevo). Hodnotu kumulované aktivity stanovíme jako integrál plochu pod křivkou časové závislosti aktivity orgánu času t=0 vstupu radionuklidu jeho úplného vymizení (teoreticky Ą): 0ňĄA(t) (prostřední část obr. Jeho příspěvek konstantě závisí energii záření, vzdálenostech, velikosti tvaru zdrojových a terčových orgánů, částečně druhu tkáně mezi nimi.5.1). biologického poločasu T1/2 biol, tj.5. T1/2/(T1/2 biol+T1/2). celého těla) přibližně exponenciální časovou závislost a jeho rychlost charakterizuje tzv