V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
1 vlevo). doby potřebné
k vyloučení poloviny vstřebaného množství dané látky metabolismem.
http://astronuklfyzika. Jeho
příspěvek konstantě závisí energii záření, vzdálenostech, velikosti tvaru zdrojových a
terčových orgánů, částečně druhu tkáně mezi nimi. "referenčního člověka" anatomickými fyziologickými charakteristikami typickými pro
průměrnou populaci, např.
Hodnoty dávkové konstanty pro jednotlivé orgány radionuklidy stanovují pomocí mikrodozimetrických
metod zahrnujících modelování simulaci pomoci fantomů; zjednodušené verzi uvádějí tabulkách
radiační ochrany (jedná průměrné hodnoty vztažené člověka hmotnosti 70kg).cz/RadiacniOchrana.1.
Pronikavé záření gama může prozařovat okolních tkání orgánů (obr.5. celého těla) přibližně exponenciální časovou závislost
a jeho rychlost charakterizuje tzv.10. hmotnost 70kg.
T1/2/(T1/2
biol+T1/2). AΣ/M, kde Eα,β je
střední energie emitovaných částic nebo kumulovaná aktivita, hmotnost daného orgánu či
tkáně (dávková konstanta tedy tomto případě Eα,β/M).
Vylučování (exkrece) dané radioaktivní látky orgánu (popř.1). biologického poločasu T1/2
biol, tj.
Částice alfa beta (jakož konverzní Augerovy elektrony) zdrojovém orgánu zcela absorbují
a přispívají jen dávce tomto orgánu, která pro tento případ činí Eα,β.5. Konstanta
S sobě zahrnuje vliv všech druhů záření emitovaného daným radionuklidem částice záření
γ, charakteristické brzdné X-záření, konvezní Augerovy elektrony. Efektivní poločas potom T1/2
ef T1/2
biol. Tento efektivní poločas dán kombinací
fyzikálního poločasu rozpadu T1/2 daného radionuklidu tzv.ochranačUllmann Radia
tzv.htm (37 48) [15.2008 12:15:26]
. Přesnější hodnoty dávek vnitřní kontaminace stanovují
na základě následujících modelů:
Radiační dávka [Gy] orgánu, němž obsažena radioaktivní látka (předpokládá pro
jednoduchost rovnoměrné rozložení), dána součinem dvou veličin
D :
♦ Kumulovaná aktivita AΣ
udává celkový počet radioaktivních přeměn, nimž dojde uvažovaném orgánu celou
dobu přítomnosti radionuklidu. efektivním poločasem T1/2
ef.
♦ Dávková konstanta S
představuje dávku vztaženou jednotkovou aktivitu daného radionuklidu orgánu [Gy/Bq]. Hodnotu kumulované aktivity stanovíme jako integrál plochu
pod křivkou časové závislosti aktivity orgánu času t=0 vstupu radionuklidu jeho
úplného vymizení (teoreticky Ą): 0ňĄA(t) (prostřední část obr.5
