Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 637 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. Základním patogenním mechanismem snížení počtu buněk ozářené populaci.2.htm (16 48) [15.5. Spolu časnými účinky deterministickými latentně mohou uplatňovat pozdní účinky stochastické, pokud organismus přežije deterministické účinky. Poškození tkáně zde přímo úměrné obdržené dávce záření, není již náhodné, naopak předvídatelné – hovoříme účincích deterministických. Závislost radiačního účinku absorbované dávce pro deterministické účinky znázorněna na obr.5.cz/RadiacniOchrana. http://astronuklfyzika. Deterministické účinky projevují dosažení určité prahové dávky, přičemž rostoucí dávkou roste jednak pravděpodobnost vzniku poškození (tj. Závislost biologického účinku (pravděpodobnosti výskytu závažnosti poškození) velikosti absorbované dávky záření pro stochastické účinky (vlevo) deterministické účinky (vpravo).3 vpravo. při ozáření souboru osob roste počet jedinců, u nichž lze poškození prokázat), jednak daného jedince zvyšuje závažnost poškození.ochranačUllmann Radia Obr. Pokles počtu buněk stoupající dávkou proto zpočátku nezpůsobuje ozařované tkáni žádné funkční potíže, teprve při vyšších dávkách vede deficit buněk somatickým projevům.2008 12:15:26] . ■ Deterministické účinky Při vysokých dávkách záření počet poškozených molekul biologicky aktivních látek již natolik vysoký, že organismus není schopen zcela opravit část buněk hyne, vzniká nemoc ozáření.3. Esovitý tvar křivky, začínající určitého dávkvého prahu, odrazem skutečnosti, že v ozařované tkáni (buněčné populaci) určitá funkční rezerva, zpravidla dosti značná.10