V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
10.2.
Spolu časnými účinky deterministickými latentně mohou uplatňovat pozdní účinky stochastické, pokud
organismus přežije deterministické účinky.
Závislost radiačního účinku absorbované dávce pro deterministické účinky znázorněna na
obr.2008 12:15:26]
.
http://astronuklfyzika. Poškození
tkáně zde přímo úměrné obdržené dávce záření, není již náhodné, naopak předvídatelné –
hovoříme účincích deterministických. Základním patogenním mechanismem snížení počtu buněk ozářené
populaci. Esovitý tvar křivky, začínající určitého dávkvého prahu, odrazem skutečnosti, že
v ozařované tkáni (buněčné populaci) určitá funkční rezerva, zpravidla dosti značná.5.
Deterministické účinky projevují dosažení určité prahové dávky, přičemž rostoucí dávkou
roste jednak pravděpodobnost vzniku poškození (tj.htm (16 48) [15.2. při ozáření souboru osob roste počet jedinců, u
nichž lze poškození prokázat), jednak daného jedince zvyšuje závažnost poškození.cz/RadiacniOchrana. Závislost biologického účinku (pravděpodobnosti výskytu závažnosti poškození) velikosti
absorbované dávky záření pro stochastické účinky (vlevo) deterministické účinky (vpravo).ochranačUllmann Radia
Obr.3.5.
■ Deterministické účinky
Při vysokých dávkách záření počet poškozených molekul biologicky aktivních látek již natolik vysoký,
že organismus není schopen zcela opravit část buněk hyne, vzniká nemoc ozáření. Pokles
počtu buněk stoupající dávkou proto zpočátku nezpůsobuje ozařované tkáni žádné funkční
potíže, teprve při vyšších dávkách vede deficit buněk somatickým projevům.3 vpravo
