Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 630 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2.2 nahoře; obr. Z obr.htm 48) [15.5. vysvětlení skutečně pozorované radiosenzitivity živé hmoty je proto třeba obrátit druhému mechanismu: q Radikálová teorie "nepřímého účinku" vychází toho, každý organismus složen především z vody (tvoří téměř 80%), níž jsou rozptýleny biologicky aktivní látky.1 odpovídá horní větvi fyzikálně-chemického stádia).5. Interakce záření živou tkání bude proto probíhat především molekulách vody.: Měřítko časové ose zásadě logaritmické, avšak některých úsecích poněkud upraveno tak, aby bylo možno přehledně zakreslit jednotlivé děje.10.1.ochranačUllmann Radia Pozn. tehdy, když: J Dojde rekombinaci volných radikálů dříve, než tyto stačí reagovat biologicky důležitými látkami; J Reaparační mechanismy úrovni buňky úspěšně opraví poškození DNA jiných látek; J Buňky usmrcené zářením jsou rychle nahrazeny dělením zdravých buněk; J Imunitní mechanismy organismu rozpoznají zlikvidují geneticky zmutované buňky.2008 12:15:26] . Nyní však víme, tento mechanismus pouze druhořadý význam, neboť pravděpodobnost takových "přímých zásahů" poměrně nízká, takže citlivost živé tkáně k záření byla podstatně menší než pozoruje.cz/RadiacniOchrana. Zásahová radikálová teorie radiačního účinku Snaha vysvětlení účinků ionizujícího záření živou tkáň vedla vyslovení dvou základních teorií (či spíše představ) starší zásahová novější radikálová teorie : q Zásahová teorie "přímého účinku", podle níž poškození důležité části buňky, především jejího jádra, nastává při přímém zásahu kvantem záření, při němž dochází lokální absorbci energie, ionizaci a následné chemické změně zasažené struktury (obr. Vlivem ionizace bude docházet radiolýze vody, přičemž vznikají velmi reaktivní volné radikály produkty schopné oxidace (H2O2, HO2).1 mimo jiné vidět, většině případů interakce kvant ionizujícího záření živou tkání nedochází žádnému účinku. Přímý účinek může výrazněji projevovat případě hustě ionizujícího záření (jako alfa).5. Tyto reaktivní zplodiny pak napadají organické molekuly biologicky důležitých látek chemicky http://astronuklfyzika.2. K radiačním účinkům organismus dochází především dvou okolností: N Když organismus ozářen vysokou dávkou záření zanikne příliš mnoho buněk, které organismus není schopen včas nahradit; N Když reparační mechanismy úrovni buněk neopraví úspěšně správně všechna poškození a imunitní systém organismu včas nerozpozná neeliminuje mutované buňky, které dále dělí. Všechny tyto situace, které vyústí nebo nevyústí radiační účinky, budou rozebírány níže