V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2. Interakce záření živou tkání
bude proto probíhat především molekulách vody. tehdy, když:
J Dojde rekombinaci volných radikálů dříve, než tyto stačí reagovat biologicky důležitými látkami;
J Reaparační mechanismy úrovni buňky úspěšně opraví poškození DNA jiných látek;
J Buňky usmrcené zářením jsou rychle nahrazeny dělením zdravých buněk;
J Imunitní mechanismy organismu rozpoznají zlikvidují geneticky zmutované buňky.: Měřítko časové ose zásadě logaritmické, avšak některých úsecích poněkud upraveno tak, aby bylo možno
přehledně zakreslit jednotlivé děje.2008 12:15:26]
.5.
Z obr.
Všechny tyto situace, které vyústí nebo nevyústí radiační účinky, budou rozebírány níže.5.2 nahoře; obr. Tyto reaktivní zplodiny pak napadají organické molekuly biologicky důležitých látek chemicky
http://astronuklfyzika.2.
K radiačním účinkům organismus dochází především dvou okolností:
N Když organismus ozářen vysokou dávkou záření zanikne příliš mnoho buněk, které organismus
není schopen včas nahradit;
N Když reparační mechanismy úrovni buněk neopraví úspěšně správně všechna poškození a
imunitní systém organismu včas nerozpozná neeliminuje mutované buňky, které dále dělí.10.1.ochranačUllmann Radia
Pozn.5. Vlivem ionizace bude docházet radiolýze
vody, přičemž vznikají velmi reaktivní volné radikály produkty schopné oxidace (H2O2,
HO2). Nyní však víme, tento mechanismus pouze druhořadý
význam, neboť pravděpodobnost takových "přímých zásahů" poměrně nízká, takže citlivost živé tkáně
k záření byla podstatně menší než pozoruje.cz/RadiacniOchrana.htm 48) [15. vysvětlení skutečně pozorované radiosenzitivity živé hmoty je
proto třeba obrátit druhému mechanismu:
q Radikálová teorie "nepřímého účinku" vychází toho, každý organismus složen především
z vody (tvoří téměř 80%), níž jsou rozptýleny biologicky aktivní látky.1 mimo jiné vidět, většině případů interakce kvant ionizujícího záření živou
tkání nedochází žádnému účinku. Přímý účinek může výrazněji projevovat případě
hustě ionizujícího záření (jako alfa).1 odpovídá horní
větvi fyzikálně-chemického stádia).
Zásahová radikálová teorie radiačního účinku
Snaha vysvětlení účinků ionizujícího záření živou tkáň vedla vyslovení dvou základních teorií
(či spíše představ) starší zásahová novější radikálová teorie :
q Zásahová teorie "přímého účinku", podle níž poškození důležité části buňky, především jejího
jádra, nastává při přímém zásahu kvantem záření, při němž dochází lokální absorbci energie, ionizaci
a následné chemické změně zasažené struktury (obr
