Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 627 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
peroxid vodíku H2O2, kyselina chlorná, nebo atomární kyslík O1. Detaily tohoto oboru zde zabývat nebudeme, leží většinou mimo rámec našeho fyzikálního pojednání. Určitými "protivníky" volných radikálů jsou antioxidanty. Takový atom molekula pak značně nestabilní reaktivní*). Nukleotidy liší zastoupením různých bazí: adenin, guanin (purinová báze), cytosin, thymin (pyrimidinová báze), jejichž jedinečné seskupení řetězci podkladem informace uložené DNA genetického kódu.2008 12:15:26] . Zmíníme zde jen poznatky, které jsou důležité fyzikálního hlediska, pro aplikace záření medicíně biologii též hlediska metod radiační ochrany.htm 48) [15. Dominantní účinek záření DNA, genotoxicita Deoxiribonukleová kyselina (DNA) biochemicky nejdůležitější makromolekulou buňce jsou v ní obsaženy základní informace struktuře funkci buňky.ochranačUllmann Radia subcelulární úrovni.. DNA tvořena dvěma navzájem spirálovitě obtočenými řetězci, které jsou navzájem komplementární, jejich baze jsou přesně spárovány vodíkovými můstky. Volné radikály jsou takové atomy molekuly, které mají poslední orbitě elektronového obalu jeden nebo více nespárovaných elektronů. *) Kromě volných radikálů podobné vlastnosti vysoké reaktivity vykazjí některé jiné látky, jejichž molekuly nemají nepárové elektrony.10. Snaží se dostat rovnovážného stavu tím, získá okolních molekul jiný elektron "do páru". tyto látky vznikají při ozáření a podílejí biologických účincích (zvláště zvýšené přítomnosti kyslíku viz niže "kyslíkový efekt"). hlediska biologických účinků záření zde však budeme zabývat především takovými reakcemi volných radikálů, které vedou poškození buněk. např. Tvoří triplety, nichž každý kóduje jednu aminokyselinu. Tyto látky buď zabraňují vzniku volných radikálů, nebo volný radikál přednostně oxiduje tuto látku, což působí proti oxidaci uvnitř buňky. lokalizována buněčném jádře v chromozomech. Při této reakci molekula, která elektron ztratila, může stát novým radikálem. DNA tak obsahuje informaci struktuře bílkovin složených těchto aminokyselin.. Účinky záření živou tkáň organismy biologického medicínského hlediska zabývá speciální obor radiobiologie. Příkladem jsou bílé krvinky obsahující prekurzory enzymy, které jsou schopné generovat volné radikály; pak účastní likvidace bakterií fagocytech. chemického hlediska DNA polymerní strukturu tvořena řetězcem opakujících a vzájemně spojených podobných stavebních jednotek zvaných nukleotidy, které jsou tvořeny fosfátem, deoxyribózou (druh cukru), purinovou pyrimidinovou bází. DNA velmi složitá dlouhá makromolekula, která tvar dvojité spirály. Během miliónů let evoluce organismy částečně "naučily" využívat volné radikály svému prospěchu. http://astronuklfyzika. Volné radikály vstupují biologickém prostředí mnoha reakcí. Nejznámějším antioxidantem je kyselina askorbová (vitamín C), kyselina močová krevní plazmě zabraňuje vzniku hydroxilových radikálů), cystein, kyselina listová; prvků pak např. Volné radikály Jedním základních chemických jevů při ozáření látek, zvláště látek obsahujících vodu složitější sloučeniny, je tvorba volných radikálů. návaznosti chemické biochemické účinky ionizujícího záření na molekulární úrovni. např. selén, hořčík, zinek, chrom, .cz/RadiacniOchrana. lipoperoxidace tuků (za vzniku aldehydů), oxidace proteinů, glykace proteinů glukózou, změny řetězcích RNA DNA, které mohou vést mutacím