V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Při této reakci molekula,
která elektron ztratila, může stát novým radikálem.ochranačUllmann Radia
subcelulární úrovni. tyto látky vznikají při ozáření a
podílejí biologických účincích (zvláště zvýšené přítomnosti kyslíku viz niže "kyslíkový efekt").
Během miliónů let evoluce organismy částečně "naučily" využívat volné radikály svému prospěchu. Takový atom molekula pak značně nestabilní reaktivní*). např. Volné radikály jsou takové atomy molekuly, které mají poslední orbitě elektronového
obalu jeden nebo více nespárovaných elektronů.htm 48) [15. Nukleotidy liší zastoupením různých bazí: adenin, guanin
(purinová báze), cytosin, thymin (pyrimidinová báze), jejichž jedinečné seskupení řetězci podkladem informace
uložené DNA genetického kódu.
*) Kromě volných radikálů podobné vlastnosti vysoké reaktivity vykazjí některé jiné látky, jejichž molekuly nemají
nepárové elektrony. lipoperoxidace tuků (za vzniku
aldehydů), oxidace proteinů, glykace proteinů glukózou, změny řetězcích RNA DNA, které mohou vést mutacím. selén, hořčík, zinek, chrom, . hlediska biologických účinků záření zde však budeme zabývat především
takovými reakcemi volných radikálů, které vedou poškození buněk. lokalizována buněčném jádře
v chromozomech.
DNA velmi složitá dlouhá makromolekula, která tvar dvojité spirály.
Účinky záření živou tkáň organismy biologického medicínského hlediska zabývá speciální
obor radiobiologie.
Určitými "protivníky" volných radikálů jsou antioxidanty.
Volné radikály vstupují biologickém prostředí mnoha reakcí. Nejznámějším antioxidantem je
kyselina askorbová (vitamín C), kyselina močová krevní plazmě zabraňuje vzniku hydroxilových radikálů), cystein,
kyselina listová; prvků pak např. Snaží
se dostat rovnovážného stavu tím, získá okolních molekul jiný elektron "do páru". návaznosti chemické biochemické účinky ionizujícího záření
na molekulární úrovni. chemického hlediska DNA polymerní strukturu tvořena řetězcem opakujících a
vzájemně spojených podobných stavebních jednotek zvaných nukleotidy, které jsou tvořeny fosfátem, deoxyribózou
(druh cukru), purinovou pyrimidinovou bází.
Dominantní účinek záření DNA, genotoxicita
Deoxiribonukleová kyselina (DNA) biochemicky nejdůležitější makromolekulou buňce jsou v
ní obsaženy základní informace struktuře funkci buňky. Detaily tohoto oboru zde zabývat nebudeme, leží většinou mimo rámec
našeho fyzikálního pojednání.2008 12:15:26]
. např.
Volné radikály
Jedním základních chemických jevů při ozáření látek, zvláště látek obsahujících vodu složitější sloučeniny, je
tvorba volných radikálů..10.. Tyto látky buď zabraňují vzniku volných radikálů, nebo
volný radikál přednostně oxiduje tuto látku, což působí proti oxidaci uvnitř buňky. DNA tak obsahuje
informaci struktuře bílkovin složených těchto aminokyselin. Příkladem
jsou bílé krvinky obsahující prekurzory enzymy, které jsou schopné generovat volné radikály; pak účastní
likvidace bakterií fagocytech.
http://astronuklfyzika. Tvoří triplety, nichž každý kóduje jednu aminokyselinu. Zmíníme zde jen poznatky, které jsou důležité fyzikálního
hlediska, pro aplikace záření medicíně biologii též hlediska metod radiační ochrany. peroxid vodíku H2O2, kyselina chlorná, nebo atomární kyslík O1. DNA tvořena dvěma navzájem spirálovitě
obtočenými řetězci, které jsou navzájem komplementární, jejich baze jsou přesně spárovány vodíkovými můstky.cz/RadiacniOchrana
