Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 623 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jednotkou absorbované dávky /1kg, která nazývá 1Gray [Gy] (dílčí jednotky pak 1mGy=10-3Gy 1µGy=10-6Gy).cz/RadiacniOchrana. Rozklad sloučenin působením ionizujícího záření se nazývá radiolýza.ochranačUllmann Radia záření neutronového, způsobuje změny jádrech atomů ozařovaného materiálu dochází fyzikálním (a indukovaným chemickým) změnám, včetně aktivace původně neradioaktivních látek. Základní dozimetrickou veličinou, která nám charakterizuje fyzikálně-chemické posléze i biologické účinky záření látku, je: q Absorbovaná dávka (zkráceně jen "dávka") D je energie ionizujícího záření absorbovaná daném místě ozařované látky jednotku hmotnosti.2008 12:15:26] .: Při hodnocení účinku nepřímo ionizujícího záření látku můžeme ještě setkat veličinami expozice a http://astronuklfyzika. Jednotka Gray sekundu [Gy. terčíků ozařovaných urychlovači). q Dávkový příkon D´ je dávka obdržená daném místě ozařovanou látkou jednotku času, tedy poměr přírustku dávky ∆D za časový interval : D´ . ■ Ozáření sloučeniny chemické změny Pokud však ozařovanou látkou sloučenina, zvláště složitá organická látka, ionizace atomů může vést k řadě chemických změn reakcí ionizované atomy uvolňují chemických vazeb, dochází k disociaci molekul, vznikají vysoce reaktivní radikály, které dále chemicky reagují molekulami látky, mohou vznikat nové sloučeniny. Základní veličiny dozimetrie Míra fyzikálně-chemických účinků záření látku (jakož indukovaných účinků biologických, pokud ozařovanou látkou živá tkáň) úměrná koncentraci iontů vzniklých daném objemu látky. Je tedy dána poměrem D , kde střední energie ionizujícího záření absorbovaná objemovým elementem látky je hmotnost tohoto objemového elementu. A tato koncentrace iontů zase úměrná energii záření, která daném objemu látky absorbovala.htm 48) [15.s-1] Pozn.10. Starší jednotkou soustavě CGS) byl rad 10-2 Gy. Neuvažujeme zde též situaci extrémně vysokých toků záření, kdy absorbovaná energie může vést roztavení či vypaření ozařované látky (to může stát např