V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Tato změna
efektivního magnetického pole způsobuje spektru NMR signálu tzv.10. Pokrok elektronice a
počítačové technice 70.
Všimněme nejprve podélného gradientního pole Bz(z) směru Jeho superpozice hlavním mag. definuje jako čas, který poklesne transverzální magnetizace MXY e-
krát. Vznikla tak metoda NMR zobrazení (NMRI Nuclear Magnetic Resonance Imaging; slovo
"nuclear" často vypouští používá zkratka MRI) obr. chemický posun frekvence.
http://astronuklfyzika. Změnou frekvence vysokofrekvenčních excitačních
impulsů, nebo intenzity podélného gradientního pole Bz, mění poloha vrstvy, níž vytváří signál
magnetické rezonance. Jsou-li však atomy těchto
jader součástí chemických sloučenin, liší rozložení elektronů jejich okolí tyto elektrony způsobují
elektromagnetické stínění jader.
Detailní analýzou frekvencí, intenzit multiplicit NMR spektru lze tedy získat informace chemickém složení a
struktuře organických anorganických látek.B(z)/2π.
NMR zobrazení
Metoda MNR sloužila původně jako analytická metoda složení struktury vzorků.cz/Scintigrafie.
Doba doznívání rezonančního signálu charakterizuje dvěma relaxačními časy T2. Rychlost této relaxace (tj. Moderní NMR spektrometry jsou řízeny počítačem, přičemž indukovaný
NMR signál analyzován použitím Fourierovy transformace. Zachycuje rychlost, s
jakou vychýlené jádro při relaxaci odevzdává energii okolnímu prostředí, přičemž podélná magnetizace směru osy se
k původní hodnotě vrací podle exponenciálního zákona: Mo(1 e-t/T1) Definuje jako doba, kterou
podélná magnetizace při relaxaci dosáhne (1-e)-násobku původní hodnoty Mo, přičemž signál poklesne 63%
(pokud byla provedena excitace magnetického momentu jádra 90°). Relaxační časy jsou výsledkem vzájemného působení rezonujících jader jejich okolí charakterizují
chemické vlastnosti strukturu vyšetřované tkáně.
Aby bylo možné detekovat NMR signály separátně lokálně jednotlivých míst vyšetřovaného objektu (organismu
či tkáně) pomocí něho vytvořit zobrazení, třeba zajistit prostorově-geometrické kódování souřadnic ve
vyšetřovaném objektu. důsledku těchto interakcí pozoruje rozštěpení rezonančních
maxim studovaných jader 2-4 linie vzdálené cca 20Hz dochází multiplicitě signálu. Frekvence, při níž
nastává rezonanční maximum, určuje druh jádra (nejvyšší pro vodík zmíněných 42,6MHz pro 1Tesla),
intenzita rezonančního maxima určuje koncentraci příslušných atomů vzorku. 80. Toho lze dosáhnout tím, hlavní konstantní homogenní pole superponujeme
přídavné gradientní magnetické pole směru osy x,y,z. Efektivní magnetické pole působící jádro pak již není Bo, ale Bo. Všechna jádra jednoho isotopu,
vložená téhož magnetického pole, sama sobě měla rezonovat při stejné frekvenci.
Dalším efektem, ovlivňujícím jemnou strukturu NMR spektra, vzájemná interakce jader sousedních
atomů zprostředkovaná valenčními elektrony. Tato gradientní magnetická pole směru každé osy x,y,z
se vytvářejí příslušnou dvojicí gradientních cívek.htm (43 50) [15.
Relaxační časy
Po vypnutí vysokofrekvenčního budícího pole vychýlená jádra magnetickém poli relaxují vracejí spirálové
dráze zpět původního rovnovážného stavu směru (který zde označíme jako osu "z"), což přijímací
cívce pozoruje jako volné doznívání indukovaného signálu. polem způsobí,
že skutečná hodnota magnetického pole Bo+Bz(z) bude záviset souřadnici B(z).RNDr.4.3. Jsou často výrazně odlišné pro zdravou nádorovou tkáň. Vyšleme-li do
vzorku, umístěného tomto mírně nehomogenním gradientním magnetickém poli vysokofrekvenční impuls
určité frekvence bude signál magnetické rezonance vysílat atomovými jádry jen tenké vrstvy vzorku souřadnici
z, pro kterou splněna rezonanční podmínka g.4c.2008 12:15:17]
.letech umožnil použití signálu NMR pro vytvoření obrazu hustoty protonů ve
vyšetřovaném objektu. Tímto způsobem zachytí informace závislosti prstorového rozložení hustoty jader směru
osy dosaženo elektronicko-geometrického kódování této souřadnice z. Vojtěch Ullmann: Radioisotopová scintigrafie
vzorkem umístěným magnetickém poli při zpětné relaxaci magnetických momentů jader. Relaxační doba T1,
nazývaná někdy spin-mřížková, představuje základní časovou konstantu relaxace magnetických momentů jader
z vychýlené polohy rovnovážné polohy, určené směrem permanentního magnetického pole.(1-σ), kde
stínící faktor popisující intenzitu stínění, jemně závisí chemickém složení analyzované látky. Relaxační doba T2, zvaná někdy spin-
spinová, vyjadřuje časovou konstantu, kterou důsledku vzájemné interakce spinů magnetických
momentů sousedních jader, vedoucí defázování precesního pohybu magnetických momentů, klesá magnetizace
v příčném směru x-y: MXY =MXYo e-t/T2. doba doznívání) je
ovlivněna interakcí jaderných spinů okolními atomy vzájemnou interakcí mezi jadernými spiny. signálu NMR je
tak zakódována informace okolních atomech molekulách informace chemickém složení struktuře látky
