V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
10. Rozlišení axiálním směru je
dáno přímo rozlišením kamery použitým kolimátorem (dané vzdálenosti zobrazované struktury od
čela kolimátoru). Radiální tomografické rozlišení obraze transverzálního řezu zhruba
(1,1-1,3)-násobkem celkového rozlišení kamery, může však být příp.
Tyto parametry jsou sice sekundární pomocné, avšak mohou zprostředkovaně ovlivňovat
kvalitu zobrazení. Tedy čím lepší rozlišení zobrazovacího systému (tj. čím menší R=FWHM), tím nižší jeho
citlivost; vede menší hustotě impulsů obraze proto vyšším statistickým fluktuacím
(vyššímu šumu). Nehomogenita obraze příčného řezu pak ještě může být způsobena
absorbcí záření (atenuací) závislosti hloubce uložení příslušné distribuce radioaktivity tkáni.
Tomografické rozlišení, homogenita linearita
U všech výše uvedených parametrů scintilační kamery jsme měli mysli běžné planární
scintigrafické zobrazení./s)/MBq.htm (38 50) [15.cz/Scintigrafie./s)/MBq, pro kolmátory vysokým rozlišením (HR) pak jen cca 40-
100 (imp.
Mezi citlivostí kamery jejím celkovým prostorovým rozlišením FWHM) platí přibližná závislost η
∼ R2.
Parametry detektoru kamery jsou sice rozhodující pro kvalitu tomografických obrazů, avšak
spolupůsobí zde některé další fyzikální technické aspekty.
Vedle vlastní detekční účinnosti scintilačního krystalu kamery závisí citlivost rozhodujícím způsobem
na použitém kolimátoru. výrazně zhoršeno
mechanickými posuvy centra rotace během akvizice SPECT vyšetření.
*) kamery PET samozřejmě žádné planární zobrazení není, všechny parametry měří tomografickém režimu,
na obrazech transverzálních řezů.
♦ Energetické rozlišení scintilační kamery nejen umožňuje separovat různé linie záření gama
(např. při současném zobrazení dvou isotopů), ale hlavně určuje schopnost detektoru kamery
odlišit Comptonovsky rozptýlené záření přímého nerozptýleného záření. Jejich nepříznivé změny mohou též signalizovat nesprávnou funkci scintilační kamery.
Tomografické rozlišení homogenita měří pomocí speciálních pomůcek fantomů válcového
tvaru, obsahujících trubičky (čárové zdroje), různé válečky kuličky různých velikostí, dále též volný
prostor pro homogenní distribuci radioindikátoru. Kvalita tomografického zobrazení zásadě popsána stejnými
fyzikálními parametry jako zobrazení planárního.2008 12:15:17]
.
Energetické rozlišení mrtvá doba detektoru kamery
Vedle výše uvedených základních parametrů prostorového rozlišení, homogenity linearity
zobrazení, které mají primární vliv kvalitu scintigrafického zobrazení, scintilační kamery uvažují
i parametry detekční, popisující její vlastnosti pohledu scintilační detekce spektrometrie záření γ. naopak.
Případný lokální defekt homogenitě kamery při rotaci kamery obraze příčného řezu promítá
jako prstencový artefakt. Jinými slovy, rozlišení citlivost konkurují. Avšak planární parametry detektoru scintilační
kamery SPECT nelze vždy přímočaře přenášet tomografických obrazů transverzálních řezů,
které vznikají složitou procedurou rekonstrukce mnoha planárních obrazů pod různými úhly. Vojtěch Ullmann: Radioisotopová scintigrafie
přesně známé aktivitě (cca 10MBq, vrstva roztoku 1cm), nastřádáme scintigrafický obraz (cca
100sec/FRM), něm stanovíme počet impulsů obraze misky přepočítáme jej 1MBq 1sec.
Prostorové rozlišení kamery planárním zobrazení rozhodujícím způsobem promítá do
zobrazení tomografického.RNDr. Fantom
se naplní roztokem radionuklidu (99mTc), provede jeho SPECT scintigrafie na
rekonstruovaných obrazech transverzálních řezů příslušných místech hodnotí rozlišení a
homogenita analogickým způsobem jako planárních obrazech. Pro univerzální kolimátory typu LEAP citlivost scintilačních kamer pro
99mTc pohybuje kolem 150-300 (imp.
♦ Mrtvá doba (nazývaná též někdy časovým rozlišením) může uplatňovat při scintigrafii zdrojů
http://astronuklfyzika. Nejčastěji používaný fantom Jasczakův
