V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Určitou výhodou, umožňující přesnější provedení korekce atenuaci PET srovnání SPECT
je skutečnost, atenuace dvojice fotonů prakticky nezávislá poloze pozitronového radionuklidu v
tkáni směru koincidenční přímky jeden druhý paprsek musí projít celou vrstvou tkáně.htm (28 50) [15..e−µ.
Nejdokonalejší transmisní metodu korekce atenuace poskytuje využití současného zobrazení a
tomografické scintigrafie, která využívána nejnovějších generací hybridních přístrojů PET v
kombinaci (viz níže).
■ Náhodné (falešné) koincidence
Pro získání dostatečně velkého počtu užitečných impulsů tvořících kvalitní obraz třeba pacientům
http://astronuklfyzika.
■ Odchylky úhlu 180°
Pokud dojde anihilaci elektron-pozitronového páru při určité zbytkové rychlosti pozitronu, bude úhel rozletu obou
anihilačních fotonů zlehka lišit 180°..
Pro nejčastěji používaný 18F činí dolet pozitronů tkáni asi 0,9mm, což podstaně méně, než činí vlastní rozlišení PET-
aparatury.6.6. Vojtěch Ullmann: Radioisotopová scintigrafie
■ Absorbce záření
Určité množství anihilačního záření absorbováno při průchodu tkání místa svého vzniku směrem k
detektoru důsledku fotoefektu Comptonova rozptylu tkáni.1.1), která se
nazývá jeho doletem (dosahem).1.cz/Scintigrafie.. potlačení tohoto jevu třeba snímat okénku
analyzátoru pečlivě nastaveném fotopík 511keV, aby rozptýlené fotony sníženou energií nebyly
registrovány. Tato brzdná dráha pozitronu látce velmi klikatá, pozitron zastaví anihiluje) určité
průměrné vzdálenosti místa emise (tato vzdálenost menší než délka klikaté dráhy podle obr.
■ Rozptyl záření
Část fotonů při průchodu tkání podlehne Comptonovu rozptylu, což vede jejich odchýlení z
původního směru snížení jejich energie. Registrovaný počet impulsů je
přibližně dán vztahem No.10... Teprve na
konci jeho dráhy, zabrzdění, dochází anihilaci vzniku dvojice kvant gama (obr..RNDr.. e+e−-anihilaci proto nedochází okamžitě místě emise (tj.. Tento dolet pozitronového záření tkáni určuje základní
mez, pod niž nelze dostat rozlišením PET zobrazení.(d1+d2), kde lineární součinitel zeslabení tkáni pro 511keV, d2
jsou vzdálenosti, které musí fotony projít místa anihilace protilehlým detektorům.. eliminaci .2008 12:15:17]
.. Pozitrony vylétají inkoherentně průměru do
všech směrů spojitým rozdělením energie, takže kolem bodového pozitronového zářiče vznikne
jakási efektivní "koule" ploměru daném doletem, bodů jejíhož prostoru budou vylétat anihilační γ-
fotony. Zeslabení koincidenčně
detekovaných anihilačních fotonů tedy výrazně závisí celkové velikosti absorbční schopnosti
vyšetřované tkáně, avšak prakticky nezávislé poloze pozitronového zářiče tkáni.
Korekci tuto absorbci možno provést zásadě stejnými metodami, které byly výše uvedeny u
SPECT. tvrdších pozitronových zářičů však tento efekt může být významější. když anihilační záření má
relativně vysokou energii tkání jen slabě absorbováno, díky koincideční metodě detekce tato
slabá absorbce projevuje výrazněji než planární SPECT scintigrafie. Tato atenuace záření po
rekonstrukci obrazech příčných řezů projevuje arteficielním snížením počtu impulsů strukturách
uložených větších hloubkách, srovnání strukturami povrchu. Pro kruhový
objem d1+d2 rovno celkovému průměru vyšetřovaného objektu.6 "Ionizující
záření"). praxi jsou tyto odchylky velmi malé, cca 0,2°, což při průměru detektorového
prstence cca 60-80cm může zhoršit rozlišovací schopnost maximálně 2mm. Mezi polohou atomu beta+-radioindikátoru místem anihilace určitá
vzdálenost daná doletem pozitronu tkáni.
■ Dolet pozitronů
Pozitron při své emisi beta+-rozpadem vylétá značnou kinetickou energií (stovky keV několik MeV) a
rychlostí řádu 105km/s.1 §1. místě lokalizace
radioindikátoru), ale pozitron nejdříve brzdí při srážkách elektrony atomovch obalů látce. důsledku změny směru tak dochází chybnému určení
koincidenční přímky skutečného místa anihilace. Vzhledem poměrně špatnému energetickému rozlišení scintilačních detektorů nelze
použít příliš úzké okénko, takže určitá část rozptýleného záření vždy detekována
