V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
cz/Scintigrafie.
Objemové aktivitní zkreslení
V ideálním případě dokonalého zobrazení počet impulsů každém pixelu obrazu (kterým modulován jas
obrazového elementu displeji) přesně odpovídal objemové aktivitě příslušného místa zobrazovaném objektu.10. Uvedeme zde šest základních nepříznivých vlivů, které projevují obecně
u každé scintigrafie, tj.
■ Nedokonalé prostorové rozlišení
Hlavní slabinou scintigrafie špatné prostorové rozlišení, které způsobeno jednak nepřesností
lokalizace záblesků scintilačním krystalu pomocí soustavy fotonásobičů (tzv. planární scintigrafie tomografické scintigrafie SPECT. Toto "prozařování" okolí, které vyskytuje v
každém bodě obrazu, pak znemožňuje rozlišit sebe blízko položené struktury určitých případech i
znemožní detekci některých lézí. počtu nastřádaných impulsů obraze proto většinou nemůžeme přímočaře stanovit
objemovou aktivitu zdroje, ani relativně. vnitřní rozlišení), jednak
nedokonalým rozlišením kolimátoru.RNDr. stejného důvodu projevuje aktivitní zkreslení, kdy při stejné
koncentraci radioindikátoru obraz menší léze rozměry menšími než hodnota rozlišení FWHM) jeví méně jasný, než
obraz léze větší obrázku vlevo.
http://astronuklfyzika. tkáni vzdálenosti 10cm činí rozlišení cca 8-10mm, což řád horší
než CT.htm (12 50) [15. Tyto jevy objemového aktivitního zkreslení scintigrafických obrazech označují
jako Partial Volume Effect (efekt "částečného objemu"). Vojtěch Ullmann: Radioisotopová scintigrafie
a vést tak nesprávné interpretaci scintigrafických vyšetření smyslu falešně negativních či
falešně pozitivních nálezů. Vnitřní rozlišení kamery nedaří snížit pod cca 3mm, celkové
rozlišení těsně čela kolimátoru činí cca 4-6mm vzdáleností kolimátoru výrazně zhoršuje
(aspoň paralelních kolimátorů).
Efekt částečného objemu
Nedokonalé prostorové rozlišení scintigrafického zobrazení tak vede specifickým efektům při zobrazení objemových
lézí při jejich různé (skutečné) aktivitě velikosti.
Rozmazání nedokonalým rozlišením však narušuje tuto zákonitost, zejména okrajových oblastech lézí obecně u
malých lézí, neboť zobrazená objemová aktivita obraze rozprostřena větší plochy, než projekce skutečného
objemu. Vlivem nedokonalého rozlišení registrujeme určitý počet
impulsů nejen místech, které odpovídají skutečnému nahromadění radioindikátoru (zobrazované lézi),
ale okolních místech, kde radionuklid nenachází. Další nepříznivé a
rušivé jevy, specifické pro SPECT (jako nestabilita osy rotace artrefakty vzniklé při rekonstrukci) a
PET (náhodné falešné koincidence) budou zmíněny níže.2008 12:15:17]
. Nastřádaný počet impulsů jednotlivých paměťových buňkách obrazu léze pak menší, než odpovídá
skutečné aktivitě předmětu. Rozmazání obrazu způsobuje scintigrafických obrazech jev
objemového zkreslení kdy určité léze obraze jeví arteficielně větší menší, závislosti lokální koncentraci
radioindikátoru. Pozitivní léze, pokud vysokou měrnou aktivitu, díky přezařování ven okolí vykazuje větší
"rozptylový kroužek", jeví větší než skutečnosti srovnání stejně velkou lézí nižší aktivity; při stejné modulaci
obrazu (hladiny LT/UT), obrázku vpravo.5).
Scintigrafickým zobrazením obraz skutečné distribuce "rozmazává", tím více, čím horší
rozlišení (čím větší pološířka FWHM viz §4
