Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 573 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vojtěch Ullmann: Radioisotopová scintigrafie Detekce záření stanovení místa jeho vzniku Mějme (modelový) vyšetřovaný objekt němž jsou tři lokalizovaná ložiska zvýšené koncentrace γ-radioindikátoru.htm 50) [15. http://astronuklfyzika. Pro správné radiometrické měření každém spektrometrickém přístroji totiž základní podmínkou nastavení okénka analyzátoru fotopík záření gama použitého radionuklidu. každého místa depozice radioaktivity izotropně všechny strany emituje záření které díky své pronikavosti vychází objektu ven. fotonu g B z místa nastane scintilace zhruba uprostřed mezi fotonásobiči F2, takže amplituda jejich impulsů bude přibližně stejná.2. Amplitudový analyzátor Kromě souřadnicové analýzy impulsy všech fotonásobičů vedou ještě sumační obvod - z pohledu tohoto obvodu celá scintilační kamera chová jako velký scintilační detektor záření γ.2 jsou pro jednoduchost nakresleny jen dva fotonásobiče F2.2. Aby mohlo pomocí tohoto záření vzniknout zobrazení, nutno nejdříve provést jeho kolimační projekci. Tyto impulsy zesílení vedou vychylovací destičky osciloskopické obrazovky, kde určují polohu záblesku stínítku. fotonu g C (vyzářeného ložiska C), který dopadne vyvolá scintilaci poblíž fotonásobiče F2, dostane mnohem více světla fotonásobič F2, než fotonásobič F1, stejný bude poměr amplitud jejich impulsů.RNDr. *) Princip úloha amplitudového analyzátoru při spektrometrii záření popsána §2.4. Vidíme tedy, porovnáním amplitud impulsů jednotlivých fotonásobičů lze vypočítat polohu záblesku krystalu, tím místo těle pacienta, odkud byl foton vyzářen.10. Scintilace krystalu jsou snímány elektrické impulsy převáděny soustavou fotonásobičů, opticky přilepených krystal.2.2008 12:15:17] . Impulsy z jednotlivých fotonásobičů (kterých velký počet 16(u starších kamer menším krystalem), 32, více) jsou vedeny elektrický obvod zvaný komparátor (jeho základem odporová matrice), kde se provádí porovnávání amplitud impulsů vytvářejí výsledné souřadnicové impulsy již nesou přímou informaci poloze scintilace krystalu tím poloze místa organismu, něhož byl příslušný foton vyzářen.cz/Scintigrafie. Každý foton záření který projde kolimátorem, vyvolá krystalu scintilační záblesk velkého počtu fotonů (viditelného)světla. obr. Sledujme nyní "osud" jednotlivých fotonů vyzářených nitra vyšetřovaného objektu Především, každý foton, který letí jiném směru něž přesně kolmo čelu kolimátoru (tj. Zde umístěn tenký velkoplošný scintilační krystal.4. Foton g A , který vyletí "správným směrem" místa A, proletí otvorem kolimátoru vyvolá místě krystalu scintilaci. rovnoběžně osami otvorů), je pohlcen přepážkách mezi otvory kolimátoru. Dosáhneme toho tak, vycházejícímu záření dáme cesty olověnou desku, provrtanou velkým množstvím drobných rovnoběžných otvorů. Tyto sumační impulsy, jejichž amplituda úměrná energii absorbovaného záření pak vedou na amplitudový analyzátor *), jehož okénko nastavuje tak, aby propustilo pouze impulsy odpovídají fotopíku totální absorbci záření krystalu. U scintilační kamery je, kromě detekční účinnosti, správné nastavení okénka analyzátoru nutné pro potlačení comptonovsky rozptýleného záření zajištění sladění fotonásobičů pro dosažení dobré homogenity zorného pole (viz níže pasáž "Nepříznivé vlivy scintigrafie jejich korekce"). Tímto kolimátorem mohou projít pouze fotony γ, které pohybují přesně směru osy otvorů. fotonásobič F1, který je blízko místa scintilace, dopadne tohoto záblesku poměrně velký počet fotonů, takže impuls na jeho výstupu bude mít vysokou amplitudu, zatímco vzdálený fotonásobič obdrží jen nepatrnou porci z těchto fotonů jeho impuls bude velmi nízký. Kolimátor tak vytvoří rovinnou projekci distribuce radioindikátoru do modře označené roviny obr. Ostatní fotony, které jdou "šikmo" pohltí na olověných přepážkách mezi otvory.4 "Scintilační detektory"