V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
světelný výtěžek, udávaný jako počet emitovaných
světelných fotonů 1MeV pohlcené energie detekovaného kvanta primárního záření.4.
Právě excitované elektronové stavy jsou důležité pro vznik scintilací; jedná většinou excitace deexcitace
elektronů tvořících meziatomové vazby aromatické molekule (p-elektrony). Zářivé přechody mezi některými hladinami jsou "zakázané"
výběrovými pravidly, takže takové přechody nastávají značně dlouhou dobu vzniká fosforescenční záření,
které může být emitováno celé minuty nebo hodiny poté, došlo excitaci molekul. Důležité
http://astronuklfyzika.
Při rozpuštění takového scintilátoru vhodném organickém rozpouštědle zůstávají organické molekuly beze změny
a scintilační efekt většinou zachován vznikne kapalný scintilátor vlastnostech kapalných scintilátorů jejich
použití bude podrobněji pojednáno níže §2.
Vlastnosti scintilátorů
Uvedeme nyní některé fyzikální parametry, kterými lze scintilační materiály charakterizovat které
jsou důležité pro jejich praktické aplikace.cz/DetekceSpektrometrie. Fluorescenci jeví především molekuly aromatických uhlovodíků dvojnými
či vícenásobnými benzenovými jádry (konkrétní druhy budou zmíněny níže).
♦ Konverzní účinnost
Základním parametrem scintilačního materiálu konverzní účinnost, což podíl [%] úhrnné
energie emitovaného světla absorbované energie vstupujících kvant ionizujícího záření.2008 12:15:06]
.htm (31 54) [15. Jinou možností fluorescence: molekula může odevzdat část své vibrační energie při srážkách
s jinými molekulami, takže zářivý přechod nastává nižší sub-hladiny elektronového stavu (fluorescenční záření má
nižší frekvenci než záření původně absorbované). Obecně jsou však elektronové přechody provázeny zářením ve
viditelné nebo ultrafialové části spektra, přičemž každý přechod jemnou strukturu jeví jako série těsně vedle
sebe položených čar důsledku přítomnosti různých rotačních vibračních stavů každém elektronovém stavu.
♦ Mechanické, chemické optické vlastnosti
materiálu scintilátoru jsou důležité pro praktickou realizaci konstrukci scintilačních detektorů. Molekula excitovaném elektronovém
stavu může ztratit energii vrátit svého základního stavu různými způsoby (je-li tato energie příliš vysoká,
může dokonce dojít disociaci zániku molekuly). lehkých
materiálů většina záření prochází bez absorbce fotoefektem (či vícenásobným
Comptonovým rozptylem). praxi se
častěji než konverzní účinnost používá tzv. Pro účinnou detekci zejména tvrdšího záření energiích stovky keV
až jednotky MeV) jsou vhodné scintilátory hustotě cca 3-9 g/cm3.
Rozdílný vznik scintilací anorganických organických scintilátorech
Je místě zdůraznit rozdílný mechanismus vzniku scintilací organických anorganických scintilátorech:
♦ anorganických scintilátorech scintilační efekt vlastností vhodně uspořádané krystalové mřížky s
luminiscenčními centry.
♦ Hustota
a protonové (atomové) číslo scintilačního materiálu důležité zejména pro detekci záření gama.
♦ Scintilační dosvit
Další důležitou charakteristikou, popisující časové vlastnosti, doba trvání scintilace, čili tzv. Tento parametr
spoluurčuje rychlost celého procesu scintilační detekce mrtvou dobu detektotu časové rozlišení
při koincidenčním použití dvou více scintilačních detektorů. vodě) krystalová mřížka zaniká scintilační efekt mizí.6, část "Detekce záření beta kapalnými scintilátory").
Určuje míru absorbce záření scintilátoru tím výslednou detekční účinnost.
♦ organických scintilátorech vznikají scintilace deexcitací vlastních molekul vhodných organických sloučenin. Při rozpuštění anorganické látky (např.
♦ Luminiscenční spektrum
popisuje spektrální složení (vlnové délky) emitovaného světla.3 vpravo (opět tam vyznačena jen luminiscenční deexcitace
molekuly scintilátoru).RNDr. Mnohé přechody při
srážkách vedou nezářivému přenosu energie. Toto luminiscenční spektrum je
důležité srovnat maximem spektrální citlivosti fotokatody, které většiny fotonásobičů v
modré oblasti spektra cca 600-700nm. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
hladinami valenčních elektronů činí několik elektronvoltů příslušná spektra jsou viditelné ultrafialové oblasti.
scintilační dosvit doba, niž tok scintilačních fotonů poklesne 1/e.10. Jednou možností prostě přímý přechod základní stav s
emisí jednoho fotonu (pokud excitaci došlo ozářením světlem, emitovaný foton stejnou energii jako měl
absorbovaný foton).
Při pohlcení energie tedy dochází přechodu molekul základního stavu vyšší energetickou
hladinu, níž molekula vrací základního stavu jednak vyzářením tepelné energie,
jednak fluorescenčního kvanta obr.2
