V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
.3 vlevo.4. Energetická kalibrační závislost (vlevo) účinnostní kalibrační závislost (vpravo) scintilačního spektrometru
záření gama (byl použit scintilační krystal NaJ(Tl) tloušťky 10mm, kryt 1g/cm2).. Přesná linearita celého elektronického řetězce však nemusí být priori
zajištěna, kalibrační závislost ani někdy neprochází "nulovým" počátkem (hrají zde úlohu různé úrovně napětí
v elektronických obvodech).cz/DetekceSpektrometrie., 137Cs 662 keV vůbec nejdůležitější etalon), .(1- e-R1.
Pokud máme spektrometr již okalibrován, vlastní spekrometrická analýza začíná přípravou vzorku
http://astronuklfyzika..3 vpravo: pro
malé energie záření gama detekční účinnost nízká, neboť tyto fotony jsou absorbovány
vstupním okénkem obtížně pronikají citlivého objemu detektoru.
Energetická kalibrace spektrometrického detektoru spočívá stanovení správného měřítka
na vodorovné ose, vycházející skutečnosti, amplituda výstupních impulsů úměrná energii
záření absorbované detektoru.....
Pokud stačí jen relativní kalibrace detekční účinnosti, lze použít vhodný radionuklid několika
liniemi záření základě známých poměrů jejich intenzit proložit kalibrační křivku. Nejčastějšími etalonními radionuklidy pro
energetickou kalibraci spektrometrů záření gama jsou: 241Am 26,3+59,6 keV 11,9+13,9+17,8
+20,8 keV), 57Co 122+136 keV), . Detekční účinnost
je totiž výrazně závislá energii záření gama podle křivky znázorněné obr..htm (28 54) [15. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
krátce pojednáno následujícím odstavci.2., 60Co 1173
+1322 keV), .2. Pro spolehlivou energetickou kalibraci proto vhodné použít několika
linií záření různých známých energiích. Závislost detekční účinnosti energii
lze přibližně vyjádřit biexponenciální funkcí:
η(Eγ) P..Eγ ,
kde koeficienty 0), udávající rychlost vzestupu poklesu, závisejí velikosti a
materiálu detektoru absorbčních vlastnostech okénka..2. Spektrometrie ostatních druhů ionizujícího záření provádí jen
ojediněle; příslušné zmínky metodice takových měření jsou uvedeny různých částech textu podle potřeby..4..
Obr.Eγ) e-R2.RNDr.
Pro absolutní kalibraci detekční účinnosti třeba změřit spektra několika spektrometrických etalonů
o přesně známé aktivitě tím intenzitě záření gama různých energií Eγ, zintegrováním stanovit
plochy pod fotopíky takto vzniklými kalibračními body [Eγ, Sγ] proložit kalibrační křivku η(Eγ). Proto nejdříve detekční účinnost
s energií roste pro energie cca 60-100 keV dosahuje maxima. křivku při větších odchylkách linearity), průmětem jejichž hodnot
Eγ získáme energetickou kalibraci vodorovné osy obr..3.10.2008 12:15:06]
. energetické kalibraci zásadě stačilo změřit polohu fotopíku
pro jednu známou energii záření tímto kalibračním bodem vést přímku procházející počátkem
(přímá úměrnost).
Pro energetickou kalibraci bychom měli změřit spektrum nejméně tří radionuklidů oblasti energií
Eγ které nás zajímají, stanovit polohy fotopíků takto získanými kalibračními body [Eγ, Aγ]
proložit kalibrační přímku (popř.4.
Kalibrace detekční účinnosti spektrometrického detektoru podstatně složitější. Pak zase detekční účinnost s
rostoucí energií pomalu klesá, neboť při vyšších energiích stále větší část fotonů prolétá
citlivým objemem detektoru aniž dojde absorbci fotoefektem