Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 541 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.3 vlevo.4. Energetická kalibrační závislost (vlevo) účinnostní kalibrační závislost (vpravo) scintilačního spektrometru záření gama (byl použit scintilační krystal NaJ(Tl) tloušťky 10mm, kryt 1g/cm2).. Přesná linearita celého elektronického řetězce však nemusí být priori zajištěna, kalibrační závislost ani někdy neprochází "nulovým" počátkem (hrají zde úlohu různé úrovně napětí v elektronických obvodech).cz/DetekceSpektrometrie., 137Cs 662 keV vůbec nejdůležitější etalon), .(1- e-R1. Pokud máme spektrometr již okalibrován, vlastní spekrometrická analýza začíná přípravou vzorku http://astronuklfyzika..3 vpravo: pro malé energie záření gama detekční účinnost nízká, neboť tyto fotony jsou absorbovány vstupním okénkem obtížně pronikají citlivého objemu detektoru. Energetická kalibrace spektrometrického detektoru spočívá stanovení správného měřítka na vodorovné ose, vycházející skutečnosti, amplituda výstupních impulsů úměrná energii záření absorbované detektoru..... Pokud stačí jen relativní kalibrace detekční účinnosti, lze použít vhodný radionuklid několika liniemi záření základě známých poměrů jejich intenzit proložit kalibrační křivku. Nejčastějšími etalonními radionuklidy pro energetickou kalibraci spektrometrů záření gama jsou: 241Am 26,3+59,6 keV 11,9+13,9+17,8 +20,8 keV), 57Co 122+136 keV), . Detekční účinnost je totiž výrazně závislá energii záření gama podle křivky znázorněné obr..htm (28 54) [15. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření krátce pojednáno následujícím odstavci.2., 60Co 1173 +1322 keV), .2. Pro spolehlivou energetickou kalibraci proto vhodné použít několika linií záření různých známých energiích. Závislost detekční účinnosti energii lze přibližně vyjádřit biexponenciální funkcí: η(Eγ) P..Eγ , kde koeficienty 0), udávající rychlost vzestupu poklesu, závisejí velikosti a materiálu detektoru absorbčních vlastnostech okénka..2. Spektrometrie ostatních druhů ionizujícího záření provádí jen ojediněle; příslušné zmínky metodice takových měření jsou uvedeny různých částech textu podle potřeby..4.. Obr.Eγ) e-R2.RNDr. Pro absolutní kalibraci detekční účinnosti třeba změřit spektra několika spektrometrických etalonů o přesně známé aktivitě tím intenzitě záření gama různých energií Eγ, zintegrováním stanovit plochy pod fotopíky takto vzniklými kalibračními body [Eγ, Sγ] proložit kalibrační křivku η(Eγ). Proto nejdříve detekční účinnost s energií roste pro energie cca 60-100 keV dosahuje maxima. křivku při větších odchylkách linearity), průmětem jejichž hodnot Eγ získáme energetickou kalibraci vodorovné osy obr..3.10.2008 12:15:06] . energetické kalibraci zásadě stačilo změřit polohu fotopíku pro jednu známou energii záření tímto kalibračním bodem vést přímku procházející počátkem (přímá úměrnost). Pro energetickou kalibraci bychom měli změřit spektrum nejméně tří radionuklidů oblasti energií Eγ které nás zajímají, stanovit polohy fotopíků takto získanými kalibračními body [Eγ, Aγ] proložit kalibrační přímku (popř.4. Kalibrace detekční účinnosti spektrometrického detektoru podstatně složitější. Pak zase detekční účinnost s rostoucí energií pomalu klesá, neboť při vyšších energiích stále větší část fotonů prolétá citlivým objemem detektoru aniž dojde absorbci fotoefektem