Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 522 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Dále záleží intenzitě detekovaného záření: l Záření střední intenzity, cca 10÷105 částic sekundu, opět poměrně snadno detekuje, pokud máme dispozici detektor dostatečně citlivý k danému druhu záření dostatečnou detekční účinností). Fotografické (světlocitlivé) materiály jsou tvořeny drobnými krystalky halogenidu stříbra (nyní téměř vždy bromid stříbrný, velikost krystalků cca 1µm, hustota cca 109/cm2), které jsou rozptýleny žalatinové vrstvě.cz/DetekceSpektrometrie.10. fotografii využívají fotochemické reakce, vedoucí takovým chemickým změnám světlocitlivém materiálu, které mohou být použity ke zviditelnění prostorového rozložení záření zobrazení. Uvolněný elektron může být pohlcen některým iontem stříbra Ag+ vázaným bromidu: Ag+ Ag, čímž vznikne neutrální atom stříbra.htm 54) [15. Vzhledem vysoké absorbci látce (malé pronikavosti) obtížně proniká citlivého objemu detektoru vzbuzuje něm nízkou odezvu, často překrytou kvantovými šumy. Metodika detekce záření výrazně závislá energii kvant záření: × Záření střední energie, jednotky keV desítky MeV, lze případě obvyklých druhů záření (γ, p+, . žádoucí použít detektory s vyskou detekční účinností nízkou úrovní vlastního pozadí, dobře stíněné vůči vnější radiaci, včetně přírodního radiačního pozadí.) bez větších problémů detekovat s použitím ionizačních komor, scintilačních polovodičových detektorů. vysokými energiemi můžeme setkat u velkých urychlovačů nebo kosmickém záření. Vlivem těchto procesů dochází rozpadu (fotolýze) bromidu stříbrného. Klasická fotochemická reakce způsobena pohlcením světelného fotonu jehož energií h. l Záření vysoké intenzity, např. Vyvolávací látky (nejčastěli metol http://astronuklfyzika. Výsledkem uvolňování atomů stříbra jeho vazby sloučeniny AgBr vznik latentního obrazu. Použitím vhodných detektorů nízkou detekční účinností lineární odezvou můžeme korektně měřit určitý definovaný "vzorek" analyzovaného záření. Tato tzv. Korpuskulární záření nízkých energií bývá často nedetekovatelné (absolutně platí pro neutrina). Na takto exponované vrstvě bychom prostým okem zpočátku nic neviděli, obraz "skrytý" (latentní), tvořený jen řídce rozloženými atomy stříbra.. V molekule bromidu stříbrného AgBr jsou atomy stříbra bromu vázány iontovou vazbou Ag+Br−, která poměrně slabá; krystalová mřížka AgBr tvoří kubickou soustavu. Fyzikálně-chemická změna krystalcích bromidu stříbrného zviditelněna teprve při vyvolání. *) Použití fotografických materiálů bylo první nejstarší metodou indikace jaderného záření; pomocí ostatně H.. Používají se zde speciální robustní detekční systémy, zvané kalorimery, sestavené masívních absorbčních vrstev, proložených detektory (ty detekují vznikající spršky sekundárních částic). Nejdůležitější fotochemickou reakcí přírodě fotosyntéza rostlin. Toto je primární fotochemická reakce, při níž energie fotonu musí být vyšší než vazebná energie molekuly, která štěpí při fotolýze. l Záření nízké intenzity, podstatně slabší než 1částice/sekundu, obtížné přesně měřit.) atomy molekulami látky. Becquerel objevil radioaktivitu uranové rudy.2. × Záření nízkých energií, menších než cca 1keV, velmi obtížně detekuje. 2. Vyvolávací proces elektrochemická reakce, při níž primárně dochází přenosu elektronů z vyvolávacího činidla AgBr prostřednictvím atomů stříbra latentním obraze. Zvláště spektrometrie takového záření je obtížná, neboť vysokoenergetická kvanta ztrácejí běžných detektorech jen malou část své energie. Fotochemická reakce Pod fotochemickou reakcí obecně rozumíme každou chemickou reakci, vyvolanou dopadem světla jiného záření - interakcí kvant záření (fotonů, elektronů, protonů, α-částic atd.ν vázaného atomu bromu (bromidového iontu Br−) uvolní elektron: Br− e-. Fotografická detekce ionizujícího záření materiálové detektory Vnikne-li ionizující záření fotografického materiálu obsahujícího halogenidy stříbra (jako je bromid stříbrný AgBr), dochází místech ionizací fotochemické reakci.2008 12:15:06] . fotografická emulze nanesena povrchu plastové fólie filmu; dříve používaly skleněné fotografické desky. Podobná fotochemická reakce vzniká i při ozáření fotografického materiálu ionizujícím zářením, které způsobuje rozpad radiolýzu bromidu stříbrného. desítky milionů částic/sekundu, může zahltit detektor (mrtvá doba, kumulativní procesy) znemožnit přesné měření. Bývá přezářeno přírodním pozadím šumy v detektoru, naměřené hodnoty jsou výrazně ovlivněny statistickými fluktuacemi. Pro snížení vlivu statistických fluktuací jsou měřící časy značně dlouhé abychom nastřádali dostatečný (statisticky významný) počet užitečných impulsů.RNDr. × Záření vysokých energií, vyšších než stovky MeV, řádu GeV TeV, vykazje často nízký účinný průřez interakce látkou detektoru, což snižuje detekční účinnost většina kvant může detektorem proletět bez odezvy