V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Podle této koncepce nutno hledat taková zobecnění geometrických vlastností
prostoročasu, jejichž přirozenými důsledky byly vývody kvantové teorie pole vlastnostech
elementárních částic (viz §B. v
kosmologii již nyní vede novým zajímavým koncepcím prospěšným jak pro kosmologii, tak pro fyziku
elementárních částic viz §5.
Supersjednocení supergravitace
Názory úlohu gravitace struktuře elementárních částic velice různí; rozprostírají mezi dvěma
krajními polohami:
■ Gravitace nemá žádný vliv strukturu interakce elementárních částic (viz též poznámku pod
čarou odstavci B.cz/GravitaceB-6. Stále sílí názor, současné
době již nelze sebe odtrhovat fyziku elementárních částic fyziku gravitace; zdá dokonce, bez
zahrnutí gravitace nemůže být vytvořena konzistentní jednotná teorie částic tvořících hmotu. Tento rozpad byl způsoben přeměnou kvarku lepton
prostřednictvím bosonu vzhledem obrovské hmotnosti bosonu jeho pravděpodobnost nesmírně
malá.Einstein jeho následovníci (např.A. Tento ambiciózní unitarizační program označuje
jako supersjednocení nebo supergravitace. Pozorování rozpadu protonu však bylo velice důležité, protože rozhodujícím způsobem ukázalo,
že grandunifikační teorie jde správnou cestou. pro dva
protony nacházející jádře vzdálenosti ~10-13cm jsou gravitační síly zhruba ~1040-krát slabší
než elektrické síly ~1042-krát slabší než silné interakce.4).
http://astronuklfyzika.
■ Druhý krajní názor zastával A. Nicméně jejich použití např.
Pokud lze univerzálnost gravitace extrapolovat mikroměřítek elementárních (subnukleárních) častic,
platila zcela určitě aspoň první část druhého krajního názoru b). problém hierarchie hmotností generovaných mechanismem spontánního
narušení symetrie skalární části teorie, vystupuje zde příliš mnoho volných parametrů (více než 20), není
jasné jak volit mezi několika alternativními modely další; GUT příliš fenomenologická. J. zde však stále mnoho potíží a
nevyřešených problémů, např.
*) Tyto pokusy pozorování rozpadu protonu provádějí hluboko pod zemí důvodu odstínění kosmického záření),
kde jsou umístěny velké nádrže vodou, opatřené mnoha fotonásobiči, které mohly zaregistrovat slabé záblesky
způsobené průchodem rychlých částic vzniklých jako produkty rozpadu protonu.2 knihy "Jaderná fyzika fyzika ionizujícího záření").5.Ullmann Unitární teorie pole kvantová gravitace
života řádově 1030-1033 roků.2008 12:14:52]
.htm (10 18) [15.Wheeler): gravitace jakožto
fyzika prostoročasu hraje určující roli struktuře elementárních částic, jejich nejvlastnější
podstatou. Lokální hustoty hmoty energie zde
totiž dosahují takových hodnot, gravitační interakce stala silnou.7). Nejdokonalejším zařízením tohoto
druhu Superkamioka-NDE Japonsku, které sice nezaznamenalo žádný rozpad protonu, ale bylo velice úspěšné při
detekci spektrometrii neutrin (viz pasáž "Neutrina" §1. Teorie pokoušející velké sjednocení tedy zatím nejsou v
takovém stavu, aby mohly být považovány "konečné" teorie interakcí.
Je proto přirozená snaha završit unitarizaci interakcí kvantové teorii pole zahrnutím gravitační interakce,
jejím sjednocením ostatními třemi druhy interakcí. Tento krajní názor vychází faktu, gravitační interakce mezi elementárními
částicemi všech známých okolností daleko slabší než ostatní druhy interakcí: např.
Lze říci, myšlenka velkého sjednocení jistě velmi přitažlivá slibná. Experimenty zatím dávají odhady 1030 let.10.2 B. Kromě toho
grandunifikační teorie nezahrnují gravitaci
