V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2 knihy "Jaderná fyzika fyzika ionizujícího záření").
Je proto přirozená snaha završit unitarizaci interakcí kvantové teorii pole zahrnutím gravitační interakce,
jejím sjednocením ostatními třemi druhy interakcí. zde však stále mnoho potíží a
nevyřešených problémů, např.
■ Druhý krajní názor zastával A.2008 12:14:52]
. Lokální hustoty hmoty energie zde
totiž dosahují takových hodnot, gravitační interakce stala silnou. Teorie pokoušející velké sjednocení tedy zatím nejsou v
takovém stavu, aby mohly být považovány "konečné" teorie interakcí. Kromě toho
grandunifikační teorie nezahrnují gravitaci. Tento ambiciózní unitarizační program označuje
jako supersjednocení nebo supergravitace. problém hierarchie hmotností generovaných mechanismem spontánního
narušení symetrie skalární části teorie, vystupuje zde příliš mnoho volných parametrů (více než 20), není
jasné jak volit mezi několika alternativními modely další; GUT příliš fenomenologická.
Lze říci, myšlenka velkého sjednocení jistě velmi přitažlivá slibná. Pozorování rozpadu protonu však bylo velice důležité, protože rozhodujícím způsobem ukázalo,
že grandunifikační teorie jde správnou cestou.10. Tento rozpad byl způsoben přeměnou kvarku lepton
prostřednictvím bosonu vzhledem obrovské hmotnosti bosonu jeho pravděpodobnost nesmírně
malá.Einstein jeho následovníci (např. Podle této koncepce nutno hledat taková zobecnění geometrických vlastností
prostoročasu, jejichž přirozenými důsledky byly vývody kvantové teorie pole vlastnostech
elementárních částic (viz §B.2 B.Wheeler): gravitace jakožto
fyzika prostoročasu hraje určující roli struktuře elementárních částic, jejich nejvlastnější
podstatou. Experimenty zatím dávají odhady 1030 let.
Supersjednocení supergravitace
Názory úlohu gravitace struktuře elementárních částic velice různí; rozprostírají mezi dvěma
krajními polohami:
■ Gravitace nemá žádný vliv strukturu interakce elementárních částic (viz též poznámku pod
čarou odstavci B. Stále sílí názor, současné
době již nelze sebe odtrhovat fyziku elementárních částic fyziku gravitace; zdá dokonce, bez
zahrnutí gravitace nemůže být vytvořena konzistentní jednotná teorie částic tvořících hmotu. Nejdokonalejším zařízením tohoto
druhu Superkamioka-NDE Japonsku, které sice nezaznamenalo žádný rozpad protonu, ale bylo velice úspěšné při
detekci spektrometrii neutrin (viz pasáž "Neutrina" §1.
http://astronuklfyzika. Tento krajní názor vychází faktu, gravitační interakce mezi elementárními
částicemi všech známých okolností daleko slabší než ostatní druhy interakcí: např.5. Nicméně jejich použití např. J.cz/GravitaceB-6. pro dva
protony nacházející jádře vzdálenosti ~10-13cm jsou gravitační síly zhruba ~1040-krát slabší
než elektrické síly ~1042-krát slabší než silné interakce.7).
*) Tyto pokusy pozorování rozpadu protonu provádějí hluboko pod zemí důvodu odstínění kosmického záření),
kde jsou umístěny velké nádrže vodou, opatřené mnoha fotonásobiči, které mohly zaregistrovat slabé záblesky
způsobené průchodem rychlých částic vzniklých jako produkty rozpadu protonu.Ullmann Unitární teorie pole kvantová gravitace
života řádově 1030-1033 roků.
Pokud lze univerzálnost gravitace extrapolovat mikroměřítek elementárních (subnukleárních) častic,
platila zcela určitě aspoň první část druhého krajního názoru b). v
kosmologii již nyní vede novým zajímavým koncepcím prospěšným jak pro kosmologii, tak pro fyziku
elementárních částic viz §5.htm (10 18) [15.A.4)
