V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Permanentním předmětem
diskusí přírodovědců filosofů otázka, zda toto redukcionistické schéma bilogie chemie Ü
fyzika lze nelze (aspoň principu) aplikovat vyšší nervovou činnost psychické duševní
pochody lidské mysli .10.
http://astronuklfyzika.
Hlavní rozdíl mezi filosofií přírodovědou možno zjednodušeně vyjádřit tak, přírodní
vědy poskytují ověřené fungující poznatky, zatímco filosofie poskytuje spíše názory (tyto
názory však mohou být důležité "pro naši duši". Při těchto
experimentech třeba soustředit podstatu konkrétního děje pokud možno
odizolovat nebo zkorigovat všechny rušivé vlivy, které mohly zkreslit výsledky
pozorovaného děje.
Éra jednoduchých mechanických experimentů patří minulosti, nynější experimentální
fyzika pracuje velmi složitými aparaturami elektronickým počítačovým vyhodnocováním.
čistě filosofických spekulací lze dospět nejrůznějším, často protichůdným závěrům.
Např.
Některé "styčné body" mezi astrofyzikou filosofií jsou rozebírány přírodovědně-filosofické práci
"Antropický princip aneb kosmický Bůh". obrovské urychlovače elementárních částic, vybavené precizní detekční elektronikou,
jsou nejsložitějšími zařízeními, jaké kdy lidé sestrojili..
Přírodní vědy poskytují pro filosofii nepostradatelný zdroj pozitivních (věrohodných,
objektivních) informací poznatků, které filosofie může "zastřešit" začlenit uceleného
světového názoru (tento světový názor může být více méně adekvátní, podle úrovně
vědění serióznosti filosofického přístupu). Veškeré vymoženosti moderní techniky
(zvláště pak elektroniky) jsou založeny aplikaci fyzikálních poznatků. Snaží vytvářet fyzikální teorie, které zahrnovaly nejširší skupinu
pozorovaných jevů, popř..
Metodické členění fyziky
Podle metody stylu práce při zkoumání přírodních zákonitostí lze fyziku dělit tří oblastí:
q Experimentální fyzika
zkoumá přírodní zákonitosti metodou provádění pokusů, při nichž přesně
definovaných podmínek pozoruje měří průběh zkoumaného jevu..RNDr.2008 12:12:58]
.
q Teoretická fyzika (zvaná též matematická fyzika)
analyzuje výsledky experimentů, zobecňuje porovnává je.cz/JadRadFyzika0.?.
Zmíněný metodický postup, při němž biologické děje vysvětlují chemickými reakcemi a
chemické reakce zase fyzikálními interakcemi atomů, označuje jako redukcionismus složitější
jevy snažíme redukovat vysvětlit pomocí jevů jednodušších. Pomocí matematických
metod modelů formuluje fyzikální zákony, většinou formě matematických vzorců a
rovnic. Vojtěch Ullmann: Fyzika fundamentální přírodní věda.).htm 13) [15.
q Aplikovaná fyzika (zvaná též technická fyzika)
se zabývá tvůrčím uplatněním fyzikálních poznatků experimentů teorie různých
oblastech vědy techniky, průmyslu, medicíny atd. předpovídaly jevy nové.
