V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Magnetickou rezonanci lze tedy pozorovat pouze jader lichými nukleonovými čísly především 1H, 13C,
15N, 19F, 23Na, 31P atd.4b).RNDr..4a)..3.
V magnetickém poli jádra nenulovým magnetickým momentem chovají jako magnetické dipóly, které
působí dvojice sil µ.B.. Larmorovou precesí daného druhu jádra magnetickém poli), vychýlí se
směr magnetického momentu jádra dočasně směru určeného vektorem vnějšího magnetického pole (obr.3.: důvodu lepší srozumitelnosti výkladu jsme zde nezahrnuli kvantové chování magnetického momentu -
orientace magnetického momentu jader magnetickém poli nabývají diskrétních kvantových hodnot .2008 12:14:48]
.. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
mají však jen atomová jádra lichým nukleonovým číslem, neboť spiny magnetické momenty spárovaných protonů
a neutronů vzájemně ruší jsou nulové.
Vyšleme-li pomocí další cívky takto magneticky polarizované látky krátký střídavý elektromagnetický signál
(jehož frekvence rezonuje tzv.10... druhem jádra, intenzita vyzářených elektromagnetických vln je
úměrná koncentraci jader daného druhu takto lze nukleární magnetickou rezonanci použít analýze složení látek.cz/JadRadMetody.10-8s-1T-1 magnetickém poli o
indukci 1Tesla Larmorova frekvence, tj..
Pozn..
http://astronuklfyzika. Umístíme-
li však analyzovanou látku silného magnetického pole intenzitě indukci řádově několika Tesla), zorientují
se magnetické momenty jader směru vektoru tototo vnějšího magnetického pole magnetický moment jader
je rovnoběžný siločárami magnetického pole (obr.4. Bude přitom
vyzařovat elektromagnetické vlny, dokud spirále nevrátí zase směru Frekvence těchto
elektromagnetických vln rovna výše zmíněné Larmorově precesi pro danou sílu vnějšího magnetického pole
je určena gyromagnetickým poměrem jádra, tj..4.
Např.htm (26 49) [15. Magnetický moment jádra vytváří nespárovaný nukleon proton či
neutron. rezonanční frekcence, činí 42,574MHz oblast radiovln (krátké vlny).B/2π, kde gyromagnetický poměr jádra. pro jádra vodíku (protony) gyromagnetická konstanta hodnotu 2,675.3.4c). normálních okolností jsou vlivem tepelného pohybu směry spinů magnetických
momentů jednotlivých jader chaoticky "rozházené", jejich orientace náhodná neuspořádaná (obr. Toto silné magnetické pole nyní většinou realizuje pomocí supravodivého
elektromagnetu, jehož vinutí musí být trvale chlazeno kapalným héliem.B, neboli g.4. Pro
těžší jádra úměrně nižší. Čím magnetické pole silnější, tím toto
uspořádání dokonalejší. způsobí, jádro bude osou svého magnetického momentu rotovat kolem směru -
bude vykonávat precesní pohyb (podobný precesnímu pohybu "káči" kolem svislého směru tíhovém poli)
Larmorovou frekvencí g
