V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
pro jádra vodíku (protony) gyromagnetická konstanta hodnotu 2,675.B, neboli g.. způsobí, jádro bude osou svého magnetického momentu rotovat kolem směru -
bude vykonávat precesní pohyb (podobný precesnímu pohybu "káči" kolem svislého směru tíhovém poli)
Larmorovou frekvencí g. Čím magnetické pole silnější, tím toto
uspořádání dokonalejší.4c).10.10-8s-1T-1 magnetickém poli o
indukci 1Tesla Larmorova frekvence, tj.3...3.htm (26 49) [15.: důvodu lepší srozumitelnosti výkladu jsme zde nezahrnuli kvantové chování magnetického momentu -
orientace magnetického momentu jader magnetickém poli nabývají diskrétních kvantových hodnot .B/2π, kde gyromagnetický poměr jádra.4..4b).3.2008 12:14:48]
..
Např.cz/JadRadMetody. Umístíme-
li však analyzovanou látku silného magnetického pole intenzitě indukci řádově několika Tesla), zorientují
se magnetické momenty jader směru vektoru tototo vnějšího magnetického pole magnetický moment jader
je rovnoběžný siločárami magnetického pole (obr. Larmorovou precesí daného druhu jádra magnetickém poli), vychýlí se
směr magnetického momentu jádra dočasně směru určeného vektorem vnějšího magnetického pole (obr. normálních okolností jsou vlivem tepelného pohybu směry spinů magnetických
momentů jednotlivých jader chaoticky "rozházené", jejich orientace náhodná neuspořádaná (obr. Pro
těžší jádra úměrně nižší. Toto silné magnetické pole nyní většinou realizuje pomocí supravodivého
elektromagnetu, jehož vinutí musí být trvale chlazeno kapalným héliem..
Vyšleme-li pomocí další cívky takto magneticky polarizované látky krátký střídavý elektromagnetický signál
(jehož frekvence rezonuje tzv. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
mají však jen atomová jádra lichým nukleonovým číslem, neboť spiny magnetické momenty spárovaných protonů
a neutronů vzájemně ruší jsou nulové. Magnetickou rezonanci lze tedy pozorovat pouze jader lichými nukleonovými čísly především 1H, 13C,
15N, 19F, 23Na, 31P atd. rezonanční frekcence, činí 42,574MHz oblast radiovln (krátké vlny). druhem jádra, intenzita vyzářených elektromagnetických vln je
úměrná koncentraci jader daného druhu takto lze nukleární magnetickou rezonanci použít analýze složení látek..
Pozn..4.4.RNDr.
http://astronuklfyzika.
V magnetickém poli jádra nenulovým magnetickým momentem chovají jako magnetické dipóly, které
působí dvojice sil µ.4a). Bude přitom
vyzařovat elektromagnetické vlny, dokud spirále nevrátí zase směru Frekvence těchto
elektromagnetických vln rovna výše zmíněné Larmorově precesi pro danou sílu vnějšího magnetického pole
je určena gyromagnetickým poměrem jádra, tj.. Magnetický moment jádra vytváří nespárovaný nukleon proton či
neutron.B
