Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 465 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Touto metodou možné pozorovat defekty struktury materiálu o velikosti cca 0,1 1nm dislokace, vakance, shluky vakancí, klastery, popř. Obr. atomech analyzovaných prvků; tehdy nejvyšší účinný průřez pro fotoefekt. Energie primárního budícího záření nebo nejvhodnější jen něco vyšší než vazbová elektronů na slupce (popř. Dojde-li fotoefektu slupce L, pak přeskokem elektronů slupky vyzařováno charakteristické X-záření série L. Využívá se při sledování technologie přípravy různých materiálů (umělé hmoty, kovy, vodiče, izolanty, polovodiče) a též při sledování vlivu prostředí technologií materiály (únava "stárnutí" materiálů, teplotní a radiační vlivy pod.). Spektrometrickou analýzou energie (vlnové délky) takto vzniklého fluorescenčního záření lze zjistit, které prvky jsou přítomné zkoumaném vzorku podle intenzity jednotlivých píků fluorescenčního záření lze určit množství (koncentraci) těchto prvků vzorku. precipitáty.cz/JadRadMetody.1.10.1).RNDr. založena spektrometrickém měření doby života pozitronů látce (PLS Positron Lifetime Spectroscopy). Interakcí tohoto fotonového záření atomy zkoumaného vzorku dochází k fotoefektu (viz pasáž "Interakce záření gama §1.4. 3. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Pozitronová anihilační spektrometrie Pozitronová anihilační spektrometrie slouží analýze lokálních elektronových hustot konfigurací v látkách. http://astronuklfyzika. Měřený vzorek ozařujeme buď X-zářením rentgenové lampy, nebo zářením gama vhodného radionuklidu (obr. Vpravo nahoře detailní struktura píků Kα,β charakteristického X-záření, změřená polovodičovým Ge(Li) detektorem.2008 12:14:48] . Typické uspořádání zdroje záření, analyzovaného předmětu detektoru při rentgen-fluorescenční analýze.3. Zkoumaný materiál lokálně ozařuje smíšeným β+− zářičem (nejčastěji 22Na), přičemž doba života pozitronů stanovuje základě měření zpožděných koincidencí mezi detekcí fotonu záření ozařujícího radionuklidu 22Na 1274 keV) detekcí anihilačního fotonu 511keV.htm (22 49) [15.4. Radiační analytické metody materiálů Rentgen-fluorescenční analýza Tato metoda nedestruktivního zjišťování složení látek založena měření charakteristického rentgenového záření vzbuzeného ozařováním zkoumaného vzorku.3.6 "Ionizující záření") většinou slupce K (pokud energie záření vyšší než vazbová energie elektronu této slupce), načež při přeskoku elektronů vyšší slupky (L) uvolněné místo dochází emisi charakteristického X-záření (série K), jehož energie jednoznačně určena protonovým číslem atomu.4