V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Rotace anody sice zabraňuje lokálnímu přehřívání dopadového ohniska anodě, avšak při
delším provozu anoda silně zahřívá jako celek toto teplo jen pomalu přenáší
infračerveným vyzařováním přes vakuum ven rentgenky chladicího média.3.2.
Vlevo: Klasická rentgenka rotující anodou./min. X-
záření vystupuje sice téhož místa ohniska které proti nehybné katodě, avšak toto místo díky
rotaci anody tvořeno neustále jinou částí anodového disku; teplo tím lépe rozptyluje materiálu
anody.2 vlevo). Rychlost rotace anody zpravidla 50otáček/sekundu (3000ot.2. Pokud rentgenku rotující anodou snažíme naklonit (změnit směr její osy),
vlivem gyroskopického efektu tomu rotující anoda klade odpor její ložiska jsou namáhána značnými silami. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
rotací anody*): katoda rtg trubici excentricky umístěna, anoda tvaru kuželovitého disku (o
průměru asi 5-10cm) otáčí kolem podélné osy, takže elektronový svazek dopadá pokaždé do
jiného místa obvodu anody, čímž zahřívání odvod tepla rovnoměrnější (obr.
Obr.10. Hřídel rotující anody, procházející skrz
celou rentgenku, uložena ložiscích obou koncích.2.2 vlevo).
Při oboustranném ukotvení rotační hřídele anody gyroskopické síly rozdělí ložiska jsou namáhána podstatně méně. Proto
se zde někdy používají rentgenky oboustranným ukotvením osy anody.RNDr.3. Rentgenky pro velmi vysoké výkony (např. Katodová část rentgenky pak dva výstupky: jeden po
straně pro uchycení napájení excentricky umístěné kadody, druhý uprostřed pro upevnění druhého ložiska anody. Dochází
k tomu zvláště tomografických přístrojů CT, kde rentgenka poměrně rychle obíhá kolem vyšetřovaného objektu.
*) Jelikož anoda nachází uvnitř trubice vysokým vakuem, nelze její rotaci zajistit mechanickým převodem zvenčí. Mezi
jednotlivými expozicemi proto třeba dodržet určité časové prodlevy, aby anoda stačila
http://astronuklfyzika.3.2.), retgenek vysokých
výkonů používá 10-12 000 ot./s.htm 49) [15.
Žádné ložisko není tak těsné, aby časem trubice nedostal vzduch došlo porušení vakua. Rotace anody je
buzena elektromagneticky: uvnitř anodového hrdla rentgenky ložiscích upevněn kovový váleček spojený hřídelí
s anodou, který slouží jako rotor, vně rentgenky jsou umístěny cívky napájené střídavým proudem tvoří stator,
budící točivé magnetické pole, které důsledku elektromagnetické indukce otáčí válečkem anodou uvnitř
trubice (obr.2008 12:14:48]
. průmyslovém použití) pak mají anodu
aktivně chlazenou uvnitř anody dutina, kterou protéká chladící kapalina. Vpravo: Rentgenka typu STRATON, rotující jako celek, čelní anodou
v přímém styku olejovou chladicí lázní magnetickým vychylováním elektronů katody.
Rychle rotující masívní anoda mechanického hlediska chová jako setrvačník, zachovávající svůj vektor
rotačního momentu hybnosti. Konstrukční provedení rentgenových trubic používaných radiodiagnostice.cz/JadRadMetody
