Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 445 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Tato velká skupina metod využívá vlastností ionizujícího záření pro měření některých fyzikálních a technických veličin, pro analýzu vlastností látek pro studování detekci některých procesů v přírodních průmyslových soustavách nebo živých organismech. ■ Rozptylové fluorescenční měření Při těchto metodách leží zdroj záření detektor stejném "poloprostoru" vzhledem měřenému vzorku - obr.2.2. Radioaktivita vyšetřovaného objektu buď zavedena (aplikována) formě radioindikátoru (stopovací metody, nukleární medicína scintigrafie), nebo je uvnitř objektu indukována ozařováním vhodným zářením, které vyvolává jádrech vzorku jaderné reakce, při nichž původně neaktivní jádra mění radioaktivní (tak tomu aktivační analýzy, především neutronové). Těmito metodami lze měřit a sledovat tloušťku hustotu materiálu, výšku hladiny kapalin, složení směsi plynů, detekovat přítomnost kouře, sledovat vlhkost atd. Nejdůležitějšími metodami tohoto druhu oblasti medicíny rentgenová diagnostika, průmyslové oblasti pak defektoskopie.8.1.8. Obr.htm 49) [15.2. Uspořádání zdroje záření, analyzovaného předmětu detektoru při transmisním, "odrazovém" a emisním radiačním měření. Vyšetřovaný objekt leží mezi zdrojem záření detektorem prozařován, přičemž detektor měří zeslabení záření při průchodu analyzovaným objektem obr. Primárním zdrojem záření ozařujeme analyzovaný předmět detektorem měříme sekundární záření vznikající vzorku příslušnými fyzikálními mechanismy Comptonovým rozptylem či vznikem charakteristického X-záření důsledku fotoefektu.1 vpravo. 2.: Tento způsob měření někdy označuje jako "odrazový". Pozn.2. Kromě některých méně často používaných metod rozptylového měření tloušťky hustoty sem patří především rentgen-fluorescenční analýza rentgenová difrakční krystalografie. Dochází pouze rozptylu, absorbci a re-emisi (fluorescenci) záření. ■ Emisní radiační měření U emisních radiačních metod nemáme vnější zářič, poněvadž zdrojem záření samotný vyšetřovaný objekt, který radioaktivní obr.1 uprostřed. Radiační ozařovací technologické metody http://astronuklfyzika.2008 12:14:48] .RNDr.10.1 vlevo.cz/JadRadMetody. však zavádějící, neboť při interakci ionizujícího záření neplatí žádné zákony geometrické optiky (jako zákon odrazu nebo lomu). Z hlediska povahy primárního sekundárního záření, jakož vzájemné pozice zdroje záření, analyzovaného objektu detektoru, lze tyto metody rozdělit tři skupiny: ■ Absorbční transmisní měření Velká skupina aplikací ionizujícího záření založena měření absorbce záření látkách, nejčastěji pronikavého elektromagnetického záření gama, některých případech záření korpuskulárního.8.8