Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 44 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlnová funkce Jaký fyzikální význam Broglieho vln spojených pohybem částic? První přímočará představa, částice samotné jsou vlnové útvary, neobstojí, neboť bychom při některých procesech, především při rozptylu, mohli principu registrovat "části" částice, rozporu experimenty. Ve fyzice klasických systémů makrosvěta mlčky předpokládá, proces pozorování (měření) nenaruší podstatně jejich pohyb evoluci..dy.x)], představujícím rovinnou harmonickou vlnu.. souboru částic obecně každého fyzikálního systému) popsán tzv.ψ2.dy.1. V kvantové mechanice stav částice (resp.2008 12:13:16] .dz, kde se integruje přes celý obor proměnných x,y,z.. Popř. Začněme korpuskulárně-vlnovým dualismem (viz obr.1. zde přidržíme induktivního postupu vycházejícího z postupného rozboru experimentálně zjištěných skutečností, vedoucího tzv.1.10.dz kolem bodu (x,y,z): ψ2.2)..2). Korpuskulárně-vlnový dualismus, který důležitou charakteristickou vlastností kvantového chápání mikrosvěta naznačuje, rozdělení hmoty vlny částice pouze formální; obecně musíme korpuskulární vlnové vlastnosti uvažovat současně. Tato skutečnost přivádí statistické interpretaci Broglieových vln: totiž intenzita Broglieových vln libovolném místě prostoru je úměrná pravděpodobnosti výskytu částice daném místě. *) Výrazy "pozorování" "měření" často nerozlišují: kvantitativní pozorování měřením. Ani opačná představa, že vlny jsou útvary složené částic, nevyhovuje .1 1... Např.cz/JadRadFyzika. Příslušné fyzikální veličiny mohou být dostatečně přesně změřeny bez toho, narušily jejich hodnoty nebo narušil vývoj pozorovaného systému. při měření napětí elektrickém obvodu použijeme buď voltmetr dostatečně velkým vstupním odporem, http://astronuklfyzika..1. vlnovou funkcí ψ(x,y,z) nejjednodušším případě izolované částice tato vlnová funkce totožná Broglieho vlnou).htm (13 58) [15. Pozorování měření mikrosvětě "Věci lze pozorovat, aniž porušíme" zkušenost běžného života, zvláště vizuálního pozorování "nezúčastněným pozorovatelem". Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika řetězce pojmové struktury kvantové fyziky..dz..t px.RNDr..: Vlnová funkce obecně zavádí jako komplexní funkce (obsahující reálnou imaginární složku), takže čtverec modulu ψ2 ψ..dx.dy. Projde-li jen malý počet elektronů, dostaneme filmu rozházený nepravidelný obraz, avšak průchodu velkého počtu elektronů dostáváme hladký pravidelný obrazec analogický difrakčním obrazům světelných vln. Proces pozorování měření mikrosvětě však svým charakterem svými důsledky diametrálně liší procesů měření pozorování klasické fyzice popisující makrosvět... střední hodnota libovolné fyzikální veličiny F(x,y,z), jež funkcí souřadnic x,y,z, pak dána vztahemF(x,y,z) ňF(x,y,z)..dx. Fyzikální význam vlnové funkce ten, druhá mocnina modulu vlnové funkce ψ2 určuje pravděpodobnost dW, částice daném čase nalézá elementu objemu dx.. Kodaňské interpretaci kvantové mechaniky; pouze závěru zmíníme Feynmanově přístupu kvantování "dráhových integrálů", který dává určitou možnost pochopit vnitřní příčiny kvantového chování. předpokládáme, jakákoli porucha vyvolaná měřením může být přesně zkorigována, aspoň principu. Adekvátnější představu vztahu vln a pohybu částic můžeme získat studiem difrakce elektronů, které registrujeme fotografický film (obr.ψ*, kde komplexně sdružená funkce Pro nejjdnodušší případ volné částice pohybující se směru osy hybností vlnová funkce píše tvaru exp[- i/h (E..1. Klasická dráha částice nahrazena jakýmsi "pravděpodobnostním oblakem", představujícím množinu míst, nichž částice vyskytuje s různými pravděpodobnostmi. Pozn