V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Světočáry ležící plášti světelného kuželu nazývají světelné, izotropní nebo nulové;
prostoročasový interval mezi libovolnými jejich světobody roven nule: 0. tachyos rychlý),
které pohybovaly vyšší rychlostí než světlo [80],[102] *). dalším nebudeme proto světočárám
prostorového typu připisovat fyzikální význam.75) (1.2008 12:14:32]
. částice, které pohybovaly nadsvětelnou rychlostí, se
všeobecně nazývají tachyony.cz/Gravitace1-6. plášť zmíněného kužele tzv.81) relativistické dynamiky mezi (setrvačnou) hmotností, rychlostí,
hybností energií, plynou některé neobvyklé "exotické" vlastnosti tachyonů. Částice nulovou klidovou hmotností,
pohybující rychlostí světla, označují jako luxony.6c): oblast absolutní budoucnosti absolutní minulosti uvnitř světelného kužele, a
mimo něj ležící oblast obsahující "absolutně vzdálené" události bez příčinné souvislosti. Pohyb po
světočárách prostorového typu doprovázen "patologickým" kinematickým kauzálním chováním:
na prostoročasovém diagramu lze snadno nalézt vztažnou soustavu, níž taková částice bude
současně dvou různých místech, soustavy nichž tachyon doletí svého cíle dříve, než byl
svým zdrojem vyzářen poruší příčinnost (existuje sice interpretace, níž porušení kauzality
nenastává, avšak zde jsou určité problémy [102]). Zařadíme zde ale stručnou pasáž tachyonech:
Tachyony částice rychlejší než světlo?
Ze speciální teorie relativity plyne, žádné hmotné těleso částice nemůže pohybovat rychleji
než světlo, přičemž rychlostí světla pohybují pouze částice nulovou klidovou hmotností.: Gravitace její místo fyzice
x2 c2. Množina všech dvojitých světelných kuželů
vycházejících každého bodu (události) prostoročasu něm vytváří rozvětvující příčinnou
strukturu. Světočáry
prostorového typu reprezentují pohyb nadsvětelnou rychlostí nemohou proto odpovídat
žádnému reálnému tělesu.1. prostoročasového světelného kužele rozbíhajícího bodu na
všechny strany pod úhlem 45° časové ose x°. Příslušný světelný kužel pro každou událost (světobod) rozděluje prostoročas tři
oblasti (obr.t2 ,
tj.htm (21 38) [15.10. Mohly vyjadřovat pohyb hypotetických tachyonů (viz níže).
Ze základních vztahů (1.
V prostoročase dále můžeme představit též světočáry prostorového typu, které leží mimo
světelný kužel interval mezi jejichž světobody ds2> prostorového charakteru. Tento plášť světelného kuželu prostoročase
vyjadřuje šíření kulové světelné vlny vycházející počátku (x=y=z=0) časovém okamžiku t=0.Ullmann V.
Světelný kužel namířený dané události budoucnosti obsahuje všechny události, které
mohou být událostí ovlivněny; světelný kužel sbíhající bodě minulosti obsahuje
všechny události, které mohly událost ovlivnit. vztahu mo/√(1 -
v2/c2) při v>c vychází imaginární hmotnost tachyonu; totéž platí pro jeho energii Pokud
tachyon urychlujeme, snižuje jeho energie; tachyon nulovou energií pohyboval
http://astronuklfyzika.
*) Zastánci hypotézy tachyonů rozdělují částice tři druhy: Částice (reálnou) nenulovou klidovou hmotností,
pohybující podsvětelnou rychlostí, nazývají bradyony tardyony. Někteří
fyzikové však tímto omezením asymetrií oblasti rychlostí nechtěli smířit vyslovili
spekulativní hypotézu, mohly existovat exotické částice zvané tachyony (řec
