Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 37 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
stol. Zdroje elektromagnetického záření lze považovat oscilátory, které nemohou kmitat libovolnou frekvencí energií, ale vyzařují pohlcují energii jen určitých kvantech. stejně velký ale opačný náboj protonu, který elementárním elektrickým nábojem: 1,602.2008 12:13:16] .10. Fotoelektrický jev Dalším jevem, který vzdoroval uspokojivému vysvětlení pomocí vlnové povahy světla, byl fotoelektrický jev zvaný zkráceně fotoefekt.htm 58) [15. Zde zabýváme vnějším fotoefektem, kdy působením záření se uvolňují elektrony, jež unikají povrchem látky nastává fotoemise elektronů. *) Rozlišujeme dva druhy fotoefektu, vnější vnitřní.Hertzem (při proslulých jiskrových experimentech prokazujících elektromagnetické vlny) spočívá tom, když určité látky, především kovy, dopadá světlo obecně elektromagnetické záření dostatečné frekvence, uvolňují se z jeho povrchu elektrony *). skutečnosti však právě tato hypotéza ukázala být počátkem nového pojímání mikrosvěta kvantové fyziky. Klidovou hmotnost elektronu můžeme tedy vyjádřit jako: 9,1. fundamentální fyzika vysvětlovala přírodní jevy pomocí částic, elektromagnetického pole jeho vlnění elektromagnetického záření, jehož speciálním druhem světlo. Tento jev využívá ve speciálních elektronkách fotonkách fotonásobičích.RNDr.let 19. Při vnitřním fotoefektu uvolňované elektrony zůstávají http://astronuklfyzika. mikrosvětě ovládaném zákonitostmi kvantové fyziky však určitých okolností tento rozdíl stírá! Korpuskulární vlastnosti vlnění Na přelomu 19.10-19Coulombu. Některé v té době nedávno objevené vlastnosti záření však čistě vlnovou představou nedaly úplně uspokojivě vysvětlit. Zdálo se, že Huyghensův vlnový přístup záření zcela zvítězil nad Newtonovou korpuskulární představou. Planck samotný považoval zpočátku tento předpoklad pouze pracovní hypotézu hoc, která měla být později nahrazena přijatelnějším vysvětlením. Hmotnost těžších elementárních částic kromě [MeV] někdy vyjadřuje v násobcích hmotnosti elektronu např. Pro vysvětlení pozorovaného tvaru spektra záření černého tělesa jako funkci jeho teploty Planck vyslovil hypotézu, vyzařování pohlcování) elektromagnetického záření jednotlivými atomy tělese neděje plynule spojitě, ale určitých malých přesných dávkách - kvantech energie. 20.1900 podrobně prozkoumal M.10-24g 938 MeV 1836 me. Korpuskulárně-vlnový dualismus V klasické fyzikce běžném životě existuje diametrální rozdíl mezi diskrétními částicemi nebo tělesy s jejich pohyby popsanými klasickou mechanikou, mezi kontinuálním vlněním šířícím v určitém prostředí.cz/JadRadFyzika. Záření černého tělesa Prvním takovým jevem bylo spektrum záření zahřátého ("absolutně") černého tělesa, které v r.10-28g = 511 keV. Tento jev, poprve pozorovaný již koncem 80.Planck.Stoletovem (při pokusech zářením elektrického oblouku) H. hmotnost protonu můžeme vyjádřit třemi různými způsoby: 1,673.stol. Pro elektrický náboj místo příliš velké jednotky Coulomb používá jako přirozené základní jednotky náboj elektronu resp. A. Prakticky všechny době známé vlastnosti světla optice (zákonitosti šíření, odraz, lom, ohyb světla, interference) daly velmi dobře vysvětlit vlnovou představou.10-34J/s byla nazvána Planckova konstanta.10-33gramu; samozřejmě v jejich dekadických násobcích. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika hmotnosti energie, tedy rovněž elektronvoltech: 1eV 1,783. ν, kde konstanta úměrnosti 6,626. Velikost energie těchto kvant závislá pouze frekvenci záření Planck pro stanovil vztah h