V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Záření černého tělesa
Prvním takovým jevem bylo spektrum záření zahřátého ("absolutně") černého tělesa, které v
r.1900 podrobně prozkoumal M. Tento jev, poprve pozorovaný již koncem 80.
Korpuskulárně-vlnový dualismus
V klasické fyzikce běžném životě existuje diametrální rozdíl mezi diskrétními částicemi nebo tělesy
s jejich pohyby popsanými klasickou mechanikou, mezi kontinuálním vlněním šířícím v
určitém prostředí. skutečnosti však právě tato hypotéza ukázala
být počátkem nového pojímání mikrosvěta kvantové fyziky.
Pro elektrický náboj místo příliš velké jednotky Coulomb používá jako přirozené základní
jednotky náboj elektronu resp.10.10-19Coulombu.stol.
ν, kde konstanta úměrnosti 6,626. Některé v
té době nedávno objevené vlastnosti záření však čistě vlnovou představou nedaly úplně
uspokojivě vysvětlit.2008 12:13:16]
.cz/JadRadFyzika.
Velikost energie těchto kvant závislá pouze frekvenci záření Planck pro stanovil vztah h.Hertzem (při proslulých jiskrových
experimentech prokazujících elektromagnetické vlny) spočívá tom, když určité látky,
především kovy, dopadá světlo obecně elektromagnetické záření dostatečné frekvence, uvolňují se
z jeho povrchu elektrony *).
*) Rozlišujeme dva druhy fotoefektu, vnější vnitřní. fundamentální fyzika vysvětlovala přírodní jevy pomocí
částic, elektromagnetického pole jeho vlnění elektromagnetického záření, jehož speciálním
druhem světlo. Planck
samotný považoval zpočátku tento předpoklad pouze pracovní hypotézu hoc, která měla
být později nahrazena přijatelnějším vysvětlením. Pro vysvětlení pozorovaného tvaru spektra záření černého
tělesa jako funkci jeho teploty Planck vyslovil hypotézu, vyzařování pohlcování) elektromagnetického
záření jednotlivými atomy tělese neděje plynule spojitě, ale určitých malých přesných dávkách
- kvantech energie.
A.htm 58) [15. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
hmotnosti energie, tedy rovněž elektronvoltech: 1eV 1,783.RNDr. hmotnost protonu můžeme vyjádřit třemi různými
způsoby: 1,673. Zde zabýváme vnějším fotoefektem, kdy působením záření
se uvolňují elektrony, jež unikají povrchem látky nastává fotoemise elektronů. Tento jev využívá ve
speciálních elektronkách fotonkách fotonásobičích.Planck.10-34J/s byla nazvána Planckova konstanta. mikrosvětě ovládaném zákonitostmi kvantové fyziky však určitých
okolností tento rozdíl stírá!
Korpuskulární vlastnosti vlnění
Na přelomu 19. stejně velký ale opačný náboj protonu, který elementárním
elektrickým nábojem: 1,602. Zdálo se, že
Huyghensův vlnový přístup záření zcela zvítězil nad Newtonovou korpuskulární představou.stol.let 19.10-28g
= 511 keV. Hmotnost těžších elementárních částic kromě [MeV] někdy vyjadřuje v
násobcích hmotnosti elektronu např.10-24g 938 MeV 1836 me.
Fotoelektrický jev
Dalším jevem, který vzdoroval uspokojivému vysvětlení pomocí vlnové povahy světla, byl
fotoelektrický jev zvaný zkráceně fotoefekt. Prakticky všechny době známé vlastnosti světla optice (zákonitosti šíření, odraz,
lom, ohyb světla, interference) daly velmi dobře vysvětlit vlnovou představou. Klidovou hmotnost elektronu můžeme tedy vyjádřit jako: 9,1. Zdroje elektromagnetického záření lze považovat oscilátory, které nemohou
kmitat libovolnou frekvencí energií, ale vyzařují pohlcují energii jen určitých kvantech. Při vnitřním fotoefektu uvolňované elektrony zůstávají
http://astronuklfyzika.Stoletovem (při pokusech zářením elektrického oblouku) H. 20.10-33gramu; samozřejmě v
jejich dekadických násobcích
