V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Tento jev využívá ve
speciálních elektronkách fotonkách fotonásobičích.10-19Coulombu.10-34J/s byla nazvána Planckova konstanta. Při vnitřním fotoefektu uvolňované elektrony zůstávají
http://astronuklfyzika.10-24g 938 MeV 1836 me.
*) Rozlišujeme dva druhy fotoefektu, vnější vnitřní. Zde zabýváme vnějším fotoefektem, kdy působením záření
se uvolňují elektrony, jež unikají povrchem látky nastává fotoemise elektronů.stol.
Korpuskulárně-vlnový dualismus
V klasické fyzikce běžném životě existuje diametrální rozdíl mezi diskrétními částicemi nebo tělesy
s jejich pohyby popsanými klasickou mechanikou, mezi kontinuálním vlněním šířícím v
určitém prostředí. skutečnosti však právě tato hypotéza ukázala
být počátkem nového pojímání mikrosvěta kvantové fyziky.let 19.stol. 20. mikrosvětě ovládaném zákonitostmi kvantové fyziky však určitých
okolností tento rozdíl stírá!
Korpuskulární vlastnosti vlnění
Na přelomu 19.
Fotoelektrický jev
Dalším jevem, který vzdoroval uspokojivému vysvětlení pomocí vlnové povahy světla, byl
fotoelektrický jev zvaný zkráceně fotoefekt. hmotnost protonu můžeme vyjádřit třemi různými
způsoby: 1,673.
Pro elektrický náboj místo příliš velké jednotky Coulomb používá jako přirozené základní
jednotky náboj elektronu resp. Prakticky všechny době známé vlastnosti světla optice (zákonitosti šíření, odraz,
lom, ohyb světla, interference) daly velmi dobře vysvětlit vlnovou představou.RNDr.Planck.10.Stoletovem (při pokusech zářením elektrického oblouku) H. Hmotnost těžších elementárních částic kromě [MeV] někdy vyjadřuje v
násobcích hmotnosti elektronu např.10-28g
= 511 keV. Planck
samotný považoval zpočátku tento předpoklad pouze pracovní hypotézu hoc, která měla
být později nahrazena přijatelnějším vysvětlením.htm 58) [15.cz/JadRadFyzika.
Záření černého tělesa
Prvním takovým jevem bylo spektrum záření zahřátého ("absolutně") černého tělesa, které v
r. Některé v
té době nedávno objevené vlastnosti záření však čistě vlnovou představou nedaly úplně
uspokojivě vysvětlit. Tento jev, poprve pozorovaný již koncem 80. fundamentální fyzika vysvětlovala přírodní jevy pomocí
částic, elektromagnetického pole jeho vlnění elektromagnetického záření, jehož speciálním
druhem světlo. Zdroje elektromagnetického záření lze považovat oscilátory, které nemohou
kmitat libovolnou frekvencí energií, ale vyzařují pohlcují energii jen určitých kvantech.1900 podrobně prozkoumal M.2008 12:13:16]
. Klidovou hmotnost elektronu můžeme tedy vyjádřit jako: 9,1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
hmotnosti energie, tedy rovněž elektronvoltech: 1eV 1,783. stejně velký ale opačný náboj protonu, který elementárním
elektrickým nábojem: 1,602.
A.Hertzem (při proslulých jiskrových
experimentech prokazujících elektromagnetické vlny) spočívá tom, když určité látky,
především kovy, dopadá světlo obecně elektromagnetické záření dostatečné frekvence, uvolňují se
z jeho povrchu elektrony *). Pro vysvětlení pozorovaného tvaru spektra záření černého
tělesa jako funkci jeho teploty Planck vyslovil hypotézu, vyzařování pohlcování) elektromagnetického
záření jednotlivými atomy tělese neděje plynule spojitě, ale určitých malých přesných dávkách
- kvantech energie. Zdálo se, že
Huyghensův vlnový přístup záření zcela zvítězil nad Newtonovou korpuskulární představou.
ν, kde konstanta úměrnosti 6,626.10-33gramu; samozřejmě v
jejich dekadických násobcích.
Velikost energie těchto kvant závislá pouze frekvenci záření Planck pro stanovil vztah h
