V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Všechny tyto prvky nyní vznikají uměle jaderných reaktorech nebo urychlovačích.
http://astronuklfyzika.Janssen r..
Výjimka středu Medělejevovy tabulky: technecium Tc43 nemá stabilní isotop. atd.htm (16 20) [15.2008 12:14:22]
.10.1868 spektrální čáry slunečního světla neznámý "sluneční" prvek)
Veškeré hélium Zemi sekundární původ: vzniklo a-radioaktivitou uranu thoria
(shromažďuje podzemních prostorech, spolu zemním plynem)
Časový výběrový faktor: veškerá radioaktivní jádra T1/2 108 let již rozpadla
(zachoval draslík 40K, thorium 232Th, uran 235,238U primární radionuklidy)
> Vzácné umělé prvky >
Aktinoidy výjimkou thoria uranu), především transurany radioaktivní nezachovaly se;
vyrábějí uměle pomocí jaderných reakcí.cz/KosmickaAlchymie.
(P.: P
Vznik vesmíru velký třesk
4 fyzikální interakce
Vznik polí částic
Gravitace struktura vesmíru
Jaderné reakce částic
Nukleosyntéza prvků
Expanze prvků vesmíru
Rekombinace
- vznik atomů -
Vznik sloučenin
Reakce uhlovodíků
Pre-biotické reakce
Vznik buněk
Evoluce organismů
“ Všichni jsme potomky hvězd “
Každý atom uhlíku, kyslíku, dusíku, síry, . zhroucené neutronové hvězdy nebo černé díry)
Pozemské osudy prvků:
Formování sluneční soustavy planety Země
ß
výběrové mechanismy jiné relativní zastoupení prvků naší přírodě
Gravitační výběrový faktor: vyšší zastoupení těžších prvků planetách
| Hélium prvek boha Slunce |
He druhý nejhojnější prvek vesmíru (25%)
Inertní lehký plyn, gravitace Země jej neudrží Zemi vzácné.Kosmická alchymieŮVODU PRVKŮUllmann V.
Poprve objeveno nikoli Zemi ale Slunci! (Hélios starořecký bůh Slunce).., našem těle
vznikl kdysi nitru dávné hvězdy -
(nyní již vyhořelé, zčásti vybuchlé, popř.
Kosmogenní prvky
Interakcemi kosmického záření mezihvězdnou hmotou zemskou atmosférou dochází k
řadě jaderných reakcí vznikají kosmogenní prvky.
Objevy nových transuranů 118 (ununoctium)
