V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
.Kosmická alchymieŮVODU PRVKŮUllmann V.
Kosmogenní prvky
Interakcemi kosmického záření mezihvězdnou hmotou zemskou atmosférou dochází k
řadě jaderných reakcí vznikají kosmogenní prvky.10.cz/KosmickaAlchymie.
Objevy nových transuranů 118 (ununoctium)., našem těle
vznikl kdysi nitru dávné hvězdy -
(nyní již vyhořelé, zčásti vybuchlé, popř..: P
Vznik vesmíru velký třesk
4 fyzikální interakce
Vznik polí částic
Gravitace struktura vesmíru
Jaderné reakce částic
Nukleosyntéza prvků
Expanze prvků vesmíru
Rekombinace
- vznik atomů -
Vznik sloučenin
Reakce uhlovodíků
Pre-biotické reakce
Vznik buněk
Evoluce organismů
“ Všichni jsme potomky hvězd “
Každý atom uhlíku, kyslíku, dusíku, síry, .
(P.Janssen r.2008 12:14:22]
.
Poprve objeveno nikoli Zemi ale Slunci! (Hélios starořecký bůh Slunce).
Všechny tyto prvky nyní vznikají uměle jaderných reaktorech nebo urychlovačích.1868 spektrální čáry slunečního světla neznámý "sluneční" prvek)
Veškeré hélium Zemi sekundární původ: vzniklo a-radioaktivitou uranu thoria
(shromažďuje podzemních prostorech, spolu zemním plynem)
Časový výběrový faktor: veškerá radioaktivní jádra T1/2 108 let již rozpadla
(zachoval draslík 40K, thorium 232Th, uran 235,238U primární radionuklidy)
> Vzácné umělé prvky >
Aktinoidy výjimkou thoria uranu), především transurany radioaktivní nezachovaly se;
vyrábějí uměle pomocí jaderných reakcí. atd.
Výjimka středu Medělejevovy tabulky: technecium Tc43 nemá stabilní isotop. zhroucené neutronové hvězdy nebo černé díry)
Pozemské osudy prvků:
Formování sluneční soustavy planety Země
ß
výběrové mechanismy jiné relativní zastoupení prvků naší přírodě
Gravitační výběrový faktor: vyšší zastoupení těžších prvků planetách
| Hélium prvek boha Slunce |
He druhý nejhojnější prvek vesmíru (25%)
Inertní lehký plyn, gravitace Země jej neudrží Zemi vzácné.htm (16 20) [15.
http://astronuklfyzika
