V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Chaotická náhodnost (zdánlivá principiální?) chování
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika. Elektromagnetická interakce dlouhý dosah (přesněji řečeno, dosah
je nekonečný).5, podrobněji pak kapitolu "Unitární teorie pole kvantová gravitace" shora
zmíněné monografie "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu".htm 58) [15. Pro vzdálenosti řádu 10-13cm, odpovídající
rozměrům atomových jader, relativní poměr (či lépe řečeno "nepoměr"!) silového působení silné,
elektromagnetické, slabé gravitační interakce přibližně 10-(2-3) 10-15 10-40.
Největším nejobtížnějším úkolem současné teoretické fyziky nalezení tzv.
Klasické kvantové modely mikrosvětě
V atomové jaderné fyzice zkoumáme objekty děje, jejichž chování vymyká naší představivosti
založené zkušenostech makroskopického světa chování předmětů složeného velkého souboru
atomů.
Na úrovni atomových jader elementárních částic dominantně projevují dvě interakce
krátkého dosahu:
Silná interakce, důležitá zejména tím, udržuje pohromadě atomová jádra.
Slabá interakce, která uplatňuje při vzájemných přeměnách neutronů protonů účasti neutrin,
v praxi hlavně při radioaktivitě β.2008 12:13:16]
.5 elementárních částicích. Musíme však neustále mít paměti, jedná jen modely, vyjadřující jen některé vybrané
vlastnosti těchto mikrosystémů, nikoli jejich skutečnou materiální strukturu běžném smyslu!
Důležitým rozdílem oproti klasické fyzice stochastický (pravděpodobnostní) charakter kvantových jevů
v mikrosvětě. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
Čtyři základní fyzikální interakce
Vzájemné působení mezi částicemi látky lze vysvětlit čtyřmi základními fyzikálními interakcemi. mikrosvětě, ovládaném kvantovými zákonitostmi (viz níže) občas můžeme
vypomoci názornými mechanickými přirovnáními nám známým systémům makroskopickým. Nebo jindy částice představujeme jako vlny vlnová
klubka.
Určité druhy částic, které nazýváme elektricky nabité, vykazují vzájemné silové působení
popsané interakcí elektromagnetickou.
Čtvrtá interakce, rovněž dlouhého dosahu, gravitační interakce, která působí univerzálně mezi
všemi částicemi, přitažlivá výrazně projevuje těles velké hmotnosti. Individuální kauzalita chování částic ztrácí, ale objevuje nový
druh stochastické zákonitosti. elektromagnetické interakci si
pár základních informací řekneme již zde, neboť při výkladu budeme potřebovat nejdříve již nauce o
atomech. Jsou-li tyto elektricky nabité částice klidu, působí mezi
nimi přitažlivá nebo odpudivá elektrická síla podle Coulombova zákona, jsou-li pohybu, přistupuje
ještě síla magnetická.RNDr. Pro jednotlivé procesy nedovedeme stanovit kdy nastanou, ale pouze
jejich pravděpodobnost. Třebas
elektrony atomech představujeme jako lehké záporně nabité "kuličky" obíhající kolem těžké
kladně nabité "kuličky" jádra atomu. Při vzdálenostech řádu 10-
8cm, odpovídající rozměrům atomového obalu, krátkodosahové silné slabé interakce již
prakticky neuplatňují rozhodující vliv interakce elektromagnetická.10.
Gravitační interakcí, která výrazněji uplatňuje makroskopických těles dominantní charakter
získává těles kosmických rozměrů hmotností, našem pojednání jaderné radiační
fyzice zabývat nebudeme. Její silové projevy jsou
v klasické fyzice popsány Newtonovým gravitačním zákonem, relativistické fyzice
Einsteinovými rovnicemi gravitačního pole viz knihu "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". unitární teorie pole, která 4
základní interakce sjednotila vysvětlila jako zvláštní případy všeobecné interakce viz pasáž "Unitární teorie pole
a elementárních částic" §1. Silnou slabou interakci budeme podrobněji rozebírat níže příslušných
pasážích atomovém jádře §1.
Velikosti silových účinků těchto základních interakcí diametrálně liší rozhodujícím
způsobem závisejí vzdálenosti interagujících částic
