Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 292 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bráhmany výkladové texty výuce véd bráhmanských rodech. Různí bohové jsou pouze představitelé moci funkcí jednoho nejvyššího Boha viditelném světě.. Purány staré tradice) "božsky inspirované" mýty, legendy eposy, popisujících zázračné hrdinské činy bohů či králů. Mahábhárata rozsáhlý epos (čítající více než 100 000 dvojverší patrně největší epos světové literatury) dynastii Bharatovců, kde pozadí dlouhého boje mezi zpřízněnými rody Panduovci Kuruovci podáváno božské poselství v části zvané Bhagavatgíta (píseň vznešenosti); zde bůh Krišna, vystupující symbolické úloze vozataje, dialogu s Ardžunou rodu Panduovců) káže nesobecké činy (karmajóga) oddanost božskému principu jednotě átmánem. Pro upanišady nekdy užívá souhrnný název védanta konec véd), protože tvoří vyvrcholení védských učení. http://astronuklfyzika. Zabývají otázkami vzniku světa, jednoty veškerého bytí, duše (átman) Boha, karmy reinkarnace. Základní náboženské spisy hinduismu V (véda vědění jak správně uctívat bohy, aby vyslyšeli prosby) - nejstarší hinduistické spisy, sbírky hymnů, motliteb, oslav vzývání různých bohů. Védy vznikaly zhruba 13.n. Vedle základních véd vznikly později ještě čtyři tzv. Pantheon hunduistických bohů : Brahma nejvyšší stvořitel, vnitřní podstata všech věcí, panteistický princip, absolutní jsoucno, jenž obsahuje pojímá vše ztělesnění nekonečna; Višnu tvůrce vesmíru, udržovatel života Šiva bůh plodnosti smrti; Sarasvatí (manželka Brahmy) bohyně moudrosti, vědění umění; Šrí Lakšmí (manželka Višny) "lotosová bohyně", bohyně štěstí, bohatství; Padma Ganga (bohyně povátné řeky Gangy, Šivova manželka); Párvatí (1.hůUllmann V.. Hinduisté řadě svých sekt uctívají celou plejádu dalších bohů, např. Hanuman přeskočil moře; opice vybudovaly mezi indickým pobřežím Srí Lankou dokonce most. Čtyři základní védy: Rgvéd (modlitby a náboženské úvahy), Sámavéd (náboženské písně), Jadžurvéd (texty obětech), Atharvavéd (magické texty a formule). Ganéša (bůh úspěchu sloní hlavou), Mitra (bůh světla), Manasa (bohyně hadů), Ráma (vtělení Višny) svou chotí Sítou (epos Rámájana), Hanuman (opičí bůh), Sóma (elixír života), atd.10.: Antropický princip aneb kosmický B H věčný řád koloběhu panteonu bohů jejich vtělení; kolébka východní spiruality Hinduismus souhrnné označení pro duchovní náboženské tradice, které velmi různorodě mnoho staletí vyvíjely Indickém subkontinentu. upavédy ("dodatkové védy"). 330 tisíc bohů polyteismus? Ne! jeden Bůh.cz/AntropPrincip.2008 12:14:08] .manželka Šivova, matka Ganéši); Kálí Durga (2.př.l, zpočátku šířily ústním předáváním mezi bráhmany, později byly sepsány (podle tradice sepsal mudrc Vjása). Upanišady (upa blízko, dole, sad sedět tedy nauka určená těm, "sedí blízko nohou Mistra") - "tajné nauky" filosofické výklady, které mají objasnit skrytý význam smysl textů véd. Rámajáma hrdinská balada princi Rámovi (který Višnuovým avatárem), který pomoci oddaného opičho krále Hanumana bojuje vysvobození své ženy Síty, kterou unesl démon Ravana ostrov Lanka. nich nejdůležitější Ajurvéda shrnující staroindickou medicínu. Hinduismus není jednotnou mytologií, ale spletitým konglomerátem různých mýtů a kultů vzniklých vyvíjejících krajích kolem řek Idu Gangy přilehlých územích.žena Šivy) krvežíznivá bohyně ničení smrti; Krišna (vtělení Višny) půvabný bůh lásky, hudby, tance, zvěstovatel Bhagavatgíty (zpěv vznešeného) eposu Mahábhárata (na pozadí boje mezi Panduovci Kuruovci hlásá Krišna důležité požadavky etiky duchovnosti).htm (23 37) [15.stol