V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Jen úzkém intervalu vzdáleností tzv.Miller, L.cz/AntropPrincip. problémem velmi malé
pravděpodobnosti takového procesu, než aby bylo dostatek času vzniku vychladnutí Země (prvotní život
se Zemi objevil poměrně záhy, před cca 3,5 miliardami let); vzniku první buňky musela předcházet složitá a
časově náročná "biokosmická příprava". Abiogeneze evoluce
Z obecně přírodovědeckého hlediska jako nejvěrohodnější jeví evoluční teorie samovolného vzniku života z
neživé hmoty chemickými pochody zde Zemi, zvaná abiogeneze (základy této teorie položil 30. planetách kolem nejstarších hvězd 1. termodynamického hlediska
http://astronuklfyzika.htm 37) [15. příliš hmotných planet rozsáhlá atmosféra vzbuzuje
příliš vysoký tlak, neumožňující dostatečnou pohyblivost reagencií. Můžeme tedy domnívat, život snad mnoha místech vzdáleném
vesmíru.Orgel, S..
I při těchto značně specifických požadavcích existují naší Galaxii pravděpodobně miliony hvězd vhodných vlastností,
kolem nichž obíhají vhodných vzdálenostech planety požadovaných velikostí. vzdálených planetách zase
teplota příliš nízká, takže složité biogenní reakce neprobíhají. Musí se
tedy jednat planety kolem hvězd další generace. zatím nikdo neví . jestliže život vznikl před cca 4
miliardami let neživé hmoty nepatrném kosmickém "prášku", kterou naše Země vesmírného měřítka je, není žádný
důvod, proč nemohl vzniknout jinde vesmíru, byť jiném čase jiné formě.Oparin,
dále rozvíjeli jeho následovníci J.10.
q Stabilní svítivost hvězdy
Hvězda musí mít dostatečně dlouhou dobu (min.j.Altman, T. Nesmí být proměnná,
neboť velké výkyvy teploty okolních planetách neumožnily vznik udržení stabilního života.
planetární ekosféře jsou vhodné teplotní podmínky (ve sluneční soustavě hranice ekosféry odhadují v
rozmezí cca 140-170 milionů Slunce, tj. Oběžná dráha měla být blízká kruhové,
neboť silně excentrická dráha vedla velkým teplotním výkyvům, nepříznivým pro vznik vývoj života. šířce cca 20%). blízkých planetách příliš
vysoká teplota, neumožňující vznik trvání žádných složitých sloučenin.letech A.?.),
včetně možnosti tvorby řetězců cyklů makromolekulární úrovně. evoluční abiogenezi zatím
řada nevyjasněných otázek.2008 12:14:08]
..
Jak vznikl život ?
Co týče vlastního "mechanismu" vzniku života jako takového, není dosud všech detailů vysvětlen, částečně je
stále zahalen tajemstvím.) bylo pozorováno velké množství. skutečnosti však při tomto procesu pravděpodobně působily určité
usměrňující výběrové efekty, které umožnily evoluci složitějších molekul.Fox, S. Podle některých biologů tato teorie potýká m.Holdein, S. 109let) téměř konstantní svítivost.
q Hmotnost planety
Příliš lehké planety svou gravitací neudrží atmosféru. Tyto usměrňující výběrové efekty mohou
být způsobeny jednak určitými autokatalytickými vlastnostmi polymerních řetězců makromolekul, jednak mohou
souviset termodynamicky nerovnovážnými procesy složitých reakčních směsích. Zajímavou alternativou ale mohla být možnost vzniku evoluce
čistě elektrického zpracování informačních signálů anorganické bázi..
q Oběžná dráha planety
Planeta umožňující život musí obíhat vhodné vzdálenosti své hvězdy.. vesmíru nebylo pozorováno významnější množství
složitějších sloučenin křemíku, zatímco poměrně složitých sloučenin uhlíku (např...
q Biogenní prvky
Život může být jen tam, kde jsou biogenní prvky vodík, uhlík, kyslík, dusík, síra, vápník, fosfor atd.hůUllmann V.generace,
složených jen vodíku hélia, život vzniknout nemůže alespoň nám známých formách založených na
organických sloučeninách uhlíku*), především jejich makromolekulárních strukturách... Křemík neposkytuje zdaleka tak různorodé
možnosti snadných vazeb dalšími lehkými prvky, jako uhlík. alkoholy, aminokyseliny, polycyklické
uhlovodíky, . otázce možnosti života založeného na
křemíku (místo uhlíku) jsou chemikové biochemikové značně skeptičtí.I. Vždyť přírodní zákony, jimiž se
hmota řídí, jsou všude vesmíru stejné.
Takovouto extrémně malou pravděpodobnost bychom mohli očekávat tehdy, když prvotní buňky vznikaly čistě
náhodnými chemickými kombinacemi molekul. Diskutují tři základní hypotézy nichž první již charakter teorie) :
1..
*) Uhlík totiž všech prvků nejbohatší možnosti snadných stabilních vazeb dalšími lehkými prvky (H, ..: Antropický princip aneb kosmický B
pravděpodobnost výskytu vhodné planety zde byla velmi malá.Cech další). Tato
vlastnost úzce souvisí výše uvedenou hmotností hvězdy
