V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Altman, T. vesmíru nebylo pozorováno významnější množství
složitějších sloučenin křemíku, zatímco poměrně složitých sloučenin uhlíku (např.
q Oběžná dráha planety
Planeta umožňující život musí obíhat vhodné vzdálenosti své hvězdy. Křemík neposkytuje zdaleka tak různorodé
možnosti snadných vazeb dalšími lehkými prvky, jako uhlík.?.I. Abiogeneze evoluce
Z obecně přírodovědeckého hlediska jako nejvěrohodnější jeví evoluční teorie samovolného vzniku života z
neživé hmoty chemickými pochody zde Zemi, zvaná abiogeneze (základy této teorie položil 30.htm 37) [15. Vždyť přírodní zákony, jimiž se
hmota řídí, jsou všude vesmíru stejné.) bylo pozorováno velké množství..10.
q Stabilní svítivost hvězdy
Hvězda musí mít dostatečně dlouhou dobu (min.cz/AntropPrincip..Orgel, S. problémem velmi malé
pravděpodobnosti takového procesu, než aby bylo dostatek času vzniku vychladnutí Země (prvotní život
se Zemi objevil poměrně záhy, před cca 3,5 miliardami let); vzniku první buňky musela předcházet složitá a
časově náročná "biokosmická příprava". termodynamického hlediska
http://astronuklfyzika..
I při těchto značně specifických požadavcích existují naší Galaxii pravděpodobně miliony hvězd vhodných vlastností,
kolem nichž obíhají vhodných vzdálenostech planety požadovaných velikostí.: Antropický princip aneb kosmický B
pravděpodobnost výskytu vhodné planety zde byla velmi malá. Oběžná dráha měla být blízká kruhové,
neboť silně excentrická dráha vedla velkým teplotním výkyvům, nepříznivým pro vznik vývoj života.. Jen úzkém intervalu vzdáleností tzv.Oparin,
dále rozvíjeli jeho následovníci J. planetách kolem nejstarších hvězd 1. Tato
vlastnost úzce souvisí výše uvedenou hmotností hvězdy. Podle některých biologů tato teorie potýká m.Holdein, S.. šířce cca 20%).j.
q Hmotnost planety
Příliš lehké planety svou gravitací neudrží atmosféru. Musí se
tedy jednat planety kolem hvězd další generace. Diskutují tři základní hypotézy nichž první již charakter teorie) :
1.hůUllmann V..
*) Uhlík totiž všech prvků nejbohatší možnosti snadných stabilních vazeb dalšími lehkými prvky (H, .
planetární ekosféře jsou vhodné teplotní podmínky (ve sluneční soustavě hranice ekosféry odhadují v
rozmezí cca 140-170 milionů Slunce, tj. otázce možnosti života založeného na
křemíku (místo uhlíku) jsou chemikové biochemikové značně skeptičtí.),
včetně možnosti tvorby řetězců cyklů makromolekulární úrovně.Fox, S.2008 12:14:08]
. příliš hmotných planet rozsáhlá atmosféra vzbuzuje
příliš vysoký tlak, neumožňující dostatečnou pohyblivost reagencií. Můžeme tedy domnívat, život snad mnoha místech vzdáleném
vesmíru. evoluční abiogenezi zatím
řada nevyjasněných otázek.. Nesmí být proměnná,
neboť velké výkyvy teploty okolních planetách neumožnily vznik udržení stabilního života. Tyto usměrňující výběrové efekty mohou
být způsobeny jednak určitými autokatalytickými vlastnostmi polymerních řetězců makromolekul, jednak mohou
souviset termodynamicky nerovnovážnými procesy složitých reakčních směsích. vzdálených planetách zase
teplota příliš nízká, takže složité biogenní reakce neprobíhají. alkoholy, aminokyseliny, polycyklické
uhlovodíky, .Miller, L. 109let) téměř konstantní svítivost.letech A. jestliže život vznikl před cca 4
miliardami let neživé hmoty nepatrném kosmickém "prášku", kterou naše Země vesmírného měřítka je, není žádný
důvod, proč nemohl vzniknout jinde vesmíru, byť jiném čase jiné formě.. skutečnosti však při tomto procesu pravděpodobně působily určité
usměrňující výběrové efekty, které umožnily evoluci složitějších molekul. blízkých planetách příliš
vysoká teplota, neumožňující vznik trvání žádných složitých sloučenin..
Jak vznikl život ?
Co týče vlastního "mechanismu" vzniku života jako takového, není dosud všech detailů vysvětlen, částečně je
stále zahalen tajemstvím.generace,
složených jen vodíku hélia, život vzniknout nemůže alespoň nám známých formách založených na
organických sloučeninách uhlíku*), především jejich makromolekulárních strukturách.Cech další).
q Biogenní prvky
Život může být jen tam, kde jsou biogenní prvky vodík, uhlík, kyslík, dusík, síra, vápník, fosfor atd..
Takovouto extrémně malou pravděpodobnost bychom mohli očekávat tehdy, když prvotní buňky vznikaly čistě
náhodnými chemickými kombinacemi molekul. zatím nikdo neví . Zajímavou alternativou ale mohla být možnost vzniku evoluce
čistě elektrického zpracování informačních signálů anorganické bázi
