V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
. Zajímavou alternativou ale mohla být možnost vzniku evoluce
čistě elektrického zpracování informačních signálů anorganické bázi. vzdálených planetách zase
teplota příliš nízká, takže složité biogenní reakce neprobíhají. otázce možnosti života založeného na
křemíku (místo uhlíku) jsou chemikové biochemikové značně skeptičtí.generace,
složených jen vodíku hélia, život vzniknout nemůže alespoň nám známých formách založených na
organických sloučeninách uhlíku*), především jejich makromolekulárních strukturách. planetách kolem nejstarších hvězd 1.Altman, T.2008 12:14:08]
.10.Orgel, S. Tato
vlastnost úzce souvisí výše uvedenou hmotností hvězdy.
Jak vznikl život ?
Co týče vlastního "mechanismu" vzniku života jako takového, není dosud všech detailů vysvětlen, částečně je
stále zahalen tajemstvím.
q Hmotnost planety
Příliš lehké planety svou gravitací neudrží atmosféru.Cech další).. Abiogeneze evoluce
Z obecně přírodovědeckého hlediska jako nejvěrohodnější jeví evoluční teorie samovolného vzniku života z
neživé hmoty chemickými pochody zde Zemi, zvaná abiogeneze (základy této teorie položil 30. Křemík neposkytuje zdaleka tak různorodé
možnosti snadných vazeb dalšími lehkými prvky, jako uhlík. Musí se
tedy jednat planety kolem hvězd další generace.: Antropický princip aneb kosmický B
pravděpodobnost výskytu vhodné planety zde byla velmi malá.. evoluční abiogenezi zatím
řada nevyjasněných otázek. skutečnosti však při tomto procesu pravděpodobně působily určité
usměrňující výběrové efekty, které umožnily evoluci složitějších molekul. blízkých planetách příliš
vysoká teplota, neumožňující vznik trvání žádných složitých sloučenin.) bylo pozorováno velké množství. 109let) téměř konstantní svítivost.
planetární ekosféře jsou vhodné teplotní podmínky (ve sluneční soustavě hranice ekosféry odhadují v
rozmezí cca 140-170 milionů Slunce, tj.htm 37) [15. Podle některých biologů tato teorie potýká m.Fox, S.hůUllmann V. Vždyť přírodní zákony, jimiž se
hmota řídí, jsou všude vesmíru stejné... příliš hmotných planet rozsáhlá atmosféra vzbuzuje
příliš vysoký tlak, neumožňující dostatečnou pohyblivost reagencií.
I při těchto značně specifických požadavcích existují naší Galaxii pravděpodobně miliony hvězd vhodných vlastností,
kolem nichž obíhají vhodných vzdálenostech planety požadovaných velikostí.letech A.. šířce cca 20%). Diskutují tři základní hypotézy nichž první již charakter teorie) :
1.j.
*) Uhlík totiž všech prvků nejbohatší možnosti snadných stabilních vazeb dalšími lehkými prvky (H, ..
Takovouto extrémně malou pravděpodobnost bychom mohli očekávat tehdy, když prvotní buňky vznikaly čistě
náhodnými chemickými kombinacemi molekul.
q Biogenní prvky
Život může být jen tam, kde jsou biogenní prvky vodík, uhlík, kyslík, dusík, síra, vápník, fosfor atd. vesmíru nebylo pozorováno významnější množství
složitějších sloučenin křemíku, zatímco poměrně složitých sloučenin uhlíku (např. jestliže život vznikl před cca 4
miliardami let neživé hmoty nepatrném kosmickém "prášku", kterou naše Země vesmírného měřítka je, není žádný
důvod, proč nemohl vzniknout jinde vesmíru, byť jiném čase jiné formě. Můžeme tedy domnívat, život snad mnoha místech vzdáleném
vesmíru.
q Stabilní svítivost hvězdy
Hvězda musí mít dostatečně dlouhou dobu (min. Jen úzkém intervalu vzdáleností tzv..?.Holdein, S.cz/AntropPrincip.. alkoholy, aminokyseliny, polycyklické
uhlovodíky, . Nesmí být proměnná,
neboť velké výkyvy teploty okolních planetách neumožnily vznik udržení stabilního života..I.),
včetně možnosti tvorby řetězců cyklů makromolekulární úrovně.Miller, L.
q Oběžná dráha planety
Planeta umožňující život musí obíhat vhodné vzdálenosti své hvězdy. Oběžná dráha měla být blízká kruhové,
neboť silně excentrická dráha vedla velkým teplotním výkyvům, nepříznivým pro vznik vývoj života. problémem velmi malé
pravděpodobnosti takového procesu, než aby bylo dostatek času vzniku vychladnutí Země (prvotní život
se Zemi objevil poměrně záhy, před cca 3,5 miliardami let); vzniku první buňky musela předcházet složitá a
časově náročná "biokosmická příprava". zatím nikdo neví . Tyto usměrňující výběrové efekty mohou
být způsobeny jednak určitými autokatalytickými vlastnostmi polymerních řetězců makromolekul, jednak mohou
souviset termodynamicky nerovnovážnými procesy složitých reakčních směsích. termodynamického hlediska
http://astronuklfyzika.Oparin,
dále rozvíjeli jeho následovníci J
