V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
. Musí se
tedy jednat planety kolem hvězd další generace.) bylo pozorováno velké množství. vzdálených planetách zase
teplota příliš nízká, takže složité biogenní reakce neprobíhají. Oběžná dráha měla být blízká kruhové,
neboť silně excentrická dráha vedla velkým teplotním výkyvům, nepříznivým pro vznik vývoj života. jestliže život vznikl před cca 4
miliardami let neživé hmoty nepatrném kosmickém "prášku", kterou naše Země vesmírného měřítka je, není žádný
důvod, proč nemohl vzniknout jinde vesmíru, byť jiném čase jiné formě.I. vesmíru nebylo pozorováno významnější množství
složitějších sloučenin křemíku, zatímco poměrně složitých sloučenin uhlíku (např. Podle některých biologů tato teorie potýká m. Diskutují tři základní hypotézy nichž první již charakter teorie) :
1. alkoholy, aminokyseliny, polycyklické
uhlovodíky, .Miller, L.Altman, T.generace,
složených jen vodíku hélia, život vzniknout nemůže alespoň nám známých formách založených na
organických sloučeninách uhlíku*), především jejich makromolekulárních strukturách.htm 37) [15. planetách kolem nejstarších hvězd 1.. příliš hmotných planet rozsáhlá atmosféra vzbuzuje
příliš vysoký tlak, neumožňující dostatečnou pohyblivost reagencií. Tato
vlastnost úzce souvisí výše uvedenou hmotností hvězdy. skutečnosti však při tomto procesu pravděpodobně působily určité
usměrňující výběrové efekty, které umožnily evoluci složitějších molekul. termodynamického hlediska
http://astronuklfyzika.
q Biogenní prvky
Život může být jen tam, kde jsou biogenní prvky vodík, uhlík, kyslík, dusík, síra, vápník, fosfor atd..hůUllmann V.Oparin,
dále rozvíjeli jeho následovníci J.
planetární ekosféře jsou vhodné teplotní podmínky (ve sluneční soustavě hranice ekosféry odhadují v
rozmezí cca 140-170 milionů Slunce, tj.2008 12:14:08]
.
I při těchto značně specifických požadavcích existují naší Galaxii pravděpodobně miliony hvězd vhodných vlastností,
kolem nichž obíhají vhodných vzdálenostech planety požadovaných velikostí.Holdein, S. Zajímavou alternativou ale mohla být možnost vzniku evoluce
čistě elektrického zpracování informačních signálů anorganické bázi.10.),
včetně možnosti tvorby řetězců cyklů makromolekulární úrovně..cz/AntropPrincip.
q Oběžná dráha planety
Planeta umožňující život musí obíhat vhodné vzdálenosti své hvězdy.
Jak vznikl život ?
Co týče vlastního "mechanismu" vzniku života jako takového, není dosud všech detailů vysvětlen, částečně je
stále zahalen tajemstvím. Vždyť přírodní zákony, jimiž se
hmota řídí, jsou všude vesmíru stejné. Křemík neposkytuje zdaleka tak různorodé
možnosti snadných vazeb dalšími lehkými prvky, jako uhlík. Jen úzkém intervalu vzdáleností tzv.j.
q Stabilní svítivost hvězdy
Hvězda musí mít dostatečně dlouhou dobu (min.
*) Uhlík totiž všech prvků nejbohatší možnosti snadných stabilních vazeb dalšími lehkými prvky (H, ...?. šířce cca 20%).. Abiogeneze evoluce
Z obecně přírodovědeckého hlediska jako nejvěrohodnější jeví evoluční teorie samovolného vzniku života z
neživé hmoty chemickými pochody zde Zemi, zvaná abiogeneze (základy této teorie položil 30.. Nesmí být proměnná,
neboť velké výkyvy teploty okolních planetách neumožnily vznik udržení stabilního života. Tyto usměrňující výběrové efekty mohou
být způsobeny jednak určitými autokatalytickými vlastnostmi polymerních řetězců makromolekul, jednak mohou
souviset termodynamicky nerovnovážnými procesy složitých reakčních směsích.. evoluční abiogenezi zatím
řada nevyjasněných otázek.Fox, S.
Takovouto extrémně malou pravděpodobnost bychom mohli očekávat tehdy, když prvotní buňky vznikaly čistě
náhodnými chemickými kombinacemi molekul.letech A.
q Hmotnost planety
Příliš lehké planety svou gravitací neudrží atmosféru.Orgel, S. Můžeme tedy domnívat, život snad mnoha místech vzdáleném
vesmíru.. blízkých planetách příliš
vysoká teplota, neumožňující vznik trvání žádných složitých sloučenin. problémem velmi malé
pravděpodobnosti takového procesu, než aby bylo dostatek času vzniku vychladnutí Země (prvotní život
se Zemi objevil poměrně záhy, před cca 3,5 miliardami let); vzniku první buňky musela předcházet složitá a
časově náročná "biokosmická příprava". 109let) téměř konstantní svítivost. otázce možnosti života založeného na
křemíku (místo uhlíku) jsou chemikové biochemikové značně skeptičtí. zatím nikdo neví .Cech další).: Antropický princip aneb kosmický B
pravděpodobnost výskytu vhodné planety zde byla velmi malá
