V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
8 "Astrofyzikální význam černých děr"), nichž se
daly předpokládat velké koncentrace hmoty silná gravitační pole. Měly tak vznikat neobyčejně podivuhodné kompaktní objekty nazvané kolapsary
nebo černé díry.
První náznak toho, vesmíru mohou existovat kompaktní tělesa silnými gravitačními poli, se
objevil 30.letech. řadě míst této knihy jsou příslušné
teoretické koncepce poznatky doplněny stručným popisem jejich příp. A.5 "Relativistická
kosmologie").cz/Gravitace1-1.
Rozvoj elektroniky, měřící experimentální techniky umožnil znovu podstatně přesnější úrovni
navázat kontakt obecné teorie relativity experimenty astronomickými pozorováními.7 "Gravitační vlny").1939) použili dříve
nalezeného Schwarzschildova přesného řešení Einsteinových rovnic dospěli závěru, že
dostatečně hmotný objekt bude pod vlivem vlastní gravitace neomezeně kolabovat. 60.htm (17 18) [15. experimentálního
http://astronuklfyzika.2 "Konečné fáze hvězdné
evoluce.let
významné astronomické objevy.Ullmann V.
Mocným stimulem rozvoji obecné teorie relativity zájmu staly přelomu 50. Tyto vývody
však své době nevzbudily širší zájem. Daleko
větší zájem budila kvantová fyzika, která slavila bezprostřední úspěchy při objasňování zákonitostí
mikrosvěta struktury hmoty. Gravitační kolaps") hlavně kvasarů (viz §4.: Gravitace její místo fyzice
výrazněji projevovaly specifické relativistické efekty odchylky Newtonovské teorie.1960
Pound Rebka pomocí Mösbauerova jevu přesně prokázali gravitační rudý posuv (viz §2. Tehdy Chandrasekhar Landau ukázali použitím Newtonovy teorie gravitace,
že pro hvězdy musí existovat určitá maximální hmotnost, má-li být konci jejich vývoje dosaženo
nějakého rovnovážného stavu. Provádějí nebo plánují
přesná měření subtilních relativistických efektů pohybu planet umělých družic sluneční
soustavě. r.letech kosmologii (kap. této době byla již rovněž poměrně dobře
rozpracována astrofyzika evoluce hvězd, která ukázala, závěrečné fázi svého vývoje mohou
hvězdy prodělat gravitační kolaps, který pro dostatečně hmotné hvězdy může být plně
relativistický. Především byl objev pulsarů (viz §4.4 "Fyzikální
zákony zakřiveném prostoročase", pasáž "Gravitační frekvenční posun"). Oppenheimer Snyder pak zakrátko r. 70.10.Hubbla, vlnová délka světla vzdálených galaxií systematicky posunuta červené barvě
tím více, čím galaxie vzdálenější. pomocí citlivých experimentálních elektronických metod byl znovu vysokou
přesností opakován Ëtvösův pokus, prokazující ekvivalenci setrvačné tíhové hmotnosti. 60.Fridman zjistil, Einsteinovy gravitační rovnice umožňují řešení popisující
prostorově homogenní uzavřený vesmír, který časem rozšiřuje, což plně souhlasilo objevem
E. letech tak vyvinula významná disciplina obecné teorie relativity a
relativistické astrofyziky fyzika černých děr (kapitola "Černé díry"). Další
zajímavou oblastí gravitační fyziky studium vlastností gravitačních vln pokusy jejich
experimentální potvrzení (§2.2008 12:14:00]
.
První úspěch obecné teorie relativity dostavil 20. Dále, Fridmanovské
kosmologické modely byly rozhodujícím způsobem podpořeny objevem mikrovlnného záření
tepelného spektra odpovídajícího teplotě 2,7°K, které bylo interpretováno jako pozůstatek velmi
horké husté fázi vývoje vesmíru reliktní záření
