V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Gravitační kolaps") hlavně kvasarů (viz §4.cz/Gravitace1-1. 60.
První úspěch obecné teorie relativity dostavil 20.1939) použili dříve
nalezeného Schwarzschildova přesného řešení Einsteinových rovnic dospěli závěru, že
dostatečně hmotný objekt bude pod vlivem vlastní gravitace neomezeně kolabovat.10. letech tak vyvinula významná disciplina obecné teorie relativity a
relativistické astrofyziky fyzika černých děr (kapitola "Černé díry").: Gravitace její místo fyzice
výrazněji projevovaly specifické relativistické efekty odchylky Newtonovské teorie. Tehdy Chandrasekhar Landau ukázali použitím Newtonovy teorie gravitace,
že pro hvězdy musí existovat určitá maximální hmotnost, má-li být konci jejich vývoje dosaženo
nějakého rovnovážného stavu. r. 70.
První náznak toho, vesmíru mohou existovat kompaktní tělesa silnými gravitačními poli, se
objevil 30.Ullmann V.5 "Relativistická
kosmologie").
Rozvoj elektroniky, měřící experimentální techniky umožnil znovu podstatně přesnější úrovni
navázat kontakt obecné teorie relativity experimenty astronomickými pozorováními.2008 12:14:00]
. Měly tak vznikat neobyčejně podivuhodné kompaktní objekty nazvané kolapsary
nebo černé díry. Tyto vývody
však své době nevzbudily širší zájem. experimentálního
http://astronuklfyzika. 60.4 "Fyzikální
zákony zakřiveném prostoročase", pasáž "Gravitační frekvenční posun").Fridman zjistil, Einsteinovy gravitační rovnice umožňují řešení popisující
prostorově homogenní uzavřený vesmír, který časem rozšiřuje, což plně souhlasilo objevem
E.letech.Hubbla, vlnová délka světla vzdálených galaxií systematicky posunuta červené barvě
tím více, čím galaxie vzdálenější.letech kosmologii (kap. Dále, Fridmanovské
kosmologické modely byly rozhodujícím způsobem podpořeny objevem mikrovlnného záření
tepelného spektra odpovídajícího teplotě 2,7°K, které bylo interpretováno jako pozůstatek velmi
horké husté fázi vývoje vesmíru reliktní záření. pomocí citlivých experimentálních elektronických metod byl znovu vysokou
přesností opakován Ëtvösův pokus, prokazující ekvivalenci setrvačné tíhové hmotnosti.htm (17 18) [15. Provádějí nebo plánují
přesná měření subtilních relativistických efektů pohybu planet umělých družic sluneční
soustavě. Oppenheimer Snyder pak zakrátko r. Daleko
větší zájem budila kvantová fyzika, která slavila bezprostřední úspěchy při objasňování zákonitostí
mikrosvěta struktury hmoty. řadě míst této knihy jsou příslušné
teoretické koncepce poznatky doplněny stručným popisem jejich příp. A.8 "Astrofyzikální význam černých děr"), nichž se
daly předpokládat velké koncentrace hmoty silná gravitační pole. této době byla již rovněž poměrně dobře
rozpracována astrofyzika evoluce hvězd, která ukázala, závěrečné fázi svého vývoje mohou
hvězdy prodělat gravitační kolaps, který pro dostatečně hmotné hvězdy může být plně
relativistický. Další
zajímavou oblastí gravitační fyziky studium vlastností gravitačních vln pokusy jejich
experimentální potvrzení (§2.
Mocným stimulem rozvoji obecné teorie relativity zájmu staly přelomu 50.2 "Konečné fáze hvězdné
evoluce.let
významné astronomické objevy. Především byl objev pulsarů (viz §4.7 "Gravitační vlny").1960
Pound Rebka pomocí Mösbauerova jevu přesně prokázali gravitační rudý posuv (viz §2
