V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Mocným stimulem rozvoji obecné teorie relativity zájmu staly přelomu 50. této době byla již rovněž poměrně dobře
rozpracována astrofyzika evoluce hvězd, která ukázala, závěrečné fázi svého vývoje mohou
hvězdy prodělat gravitační kolaps, který pro dostatečně hmotné hvězdy může být plně
relativistický.7 "Gravitační vlny").1939) použili dříve
nalezeného Schwarzschildova přesného řešení Einsteinových rovnic dospěli závěru, že
dostatečně hmotný objekt bude pod vlivem vlastní gravitace neomezeně kolabovat. řadě míst této knihy jsou příslušné
teoretické koncepce poznatky doplněny stručným popisem jejich příp. A.letech. 60.2 "Konečné fáze hvězdné
evoluce.
První úspěch obecné teorie relativity dostavil 20. 70.8 "Astrofyzikální význam černých děr"), nichž se
daly předpokládat velké koncentrace hmoty silná gravitační pole. Měly tak vznikat neobyčejně podivuhodné kompaktní objekty nazvané kolapsary
nebo černé díry.cz/Gravitace1-1. Gravitační kolaps") hlavně kvasarů (viz §4. Daleko
větší zájem budila kvantová fyzika, která slavila bezprostřední úspěchy při objasňování zákonitostí
mikrosvěta struktury hmoty. r. experimentálního
http://astronuklfyzika. Další
zajímavou oblastí gravitační fyziky studium vlastností gravitačních vln pokusy jejich
experimentální potvrzení (§2.Ullmann V.
Rozvoj elektroniky, měřící experimentální techniky umožnil znovu podstatně přesnější úrovni
navázat kontakt obecné teorie relativity experimenty astronomickými pozorováními. Tehdy Chandrasekhar Landau ukázali použitím Newtonovy teorie gravitace,
že pro hvězdy musí existovat určitá maximální hmotnost, má-li být konci jejich vývoje dosaženo
nějakého rovnovážného stavu. Především byl objev pulsarů (viz §4.
První náznak toho, vesmíru mohou existovat kompaktní tělesa silnými gravitačními poli, se
objevil 30. Tyto vývody
však své době nevzbudily širší zájem.4 "Fyzikální
zákony zakřiveném prostoročase", pasáž "Gravitační frekvenční posun"). Dále, Fridmanovské
kosmologické modely byly rozhodujícím způsobem podpořeny objevem mikrovlnného záření
tepelného spektra odpovídajícího teplotě 2,7°K, které bylo interpretováno jako pozůstatek velmi
horké husté fázi vývoje vesmíru reliktní záření.: Gravitace její místo fyzice
výrazněji projevovaly specifické relativistické efekty odchylky Newtonovské teorie. pomocí citlivých experimentálních elektronických metod byl znovu vysokou
přesností opakován Ëtvösův pokus, prokazující ekvivalenci setrvačné tíhové hmotnosti. Oppenheimer Snyder pak zakrátko r. Provádějí nebo plánují
přesná měření subtilních relativistických efektů pohybu planet umělých družic sluneční
soustavě.10. letech tak vyvinula významná disciplina obecné teorie relativity a
relativistické astrofyziky fyzika černých děr (kapitola "Černé díry").5 "Relativistická
kosmologie").letech kosmologii (kap.let
významné astronomické objevy. 60.1960
Pound Rebka pomocí Mösbauerova jevu přesně prokázali gravitační rudý posuv (viz §2.2008 12:14:00]
.Fridman zjistil, Einsteinovy gravitační rovnice umožňují řešení popisující
prostorově homogenní uzavřený vesmír, který časem rozšiřuje, což plně souhlasilo objevem
E.Hubbla, vlnová délka světla vzdálených galaxií systematicky posunuta červené barvě
tím více, čím galaxie vzdálenější.htm (17 18) [15
