V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
RNDr. 1.t.1937 jejich další kolegové I. Každé místo dráhy částice vlivem depolarizace prostředí stává zdrojem slabého
elektromagnetického signálu, který látkovém prostředí šíří rychlostí c/n. Toto elektromagnetické vlnění emitované podél dráhy částice podléhá interferenci, jejíž
účinek závisí rychlosti částice. Takovýto rozbor lze udělat pro každý bod dráhy částice časový interval Plyne něj,
že "konstruktivní" (pozitivní, zesilující) interference bude nastávat pod úhlem daným zmíněným
pravoúhlým trojúhelníkem, jehož kosinus cosϑ (v/c).J. Je-li rychlost pohybu nabité částice prostředí větší než fázová
rychlost světla, mohou světelné vlny, vznikající různých místech dráhy, dostat fáze ve
vhodném úhlu může dojít "konstruktivní" interferenci vzniku pozorovatelného záření.
µ), jinak také indexem lomu dané látky: c'= c/n), dochází vzniku elektromagnetické rázové
vlny (podobně jako vzniká akustická rázová vlny při průletu tělesa vzduchem nadzvukovou rychlostí),
při níž emitováno viditelné světlo nazývané Čerenkovovo záření*).79) §1.htm 32) [15.Frank I.2. Pro tento případ prahové rychlosti cosϑmin=1, tj.M. Spolu S.1.A.Tamm.cz/JadRadFyzika6. Pro ultrarelativistické
částice pohybující maximální možnou rychlostí vmax=c maximální úhel vyzařování cosϑmax=1/n. relativistického vztahu pro kinetickou energii (Ekin= moc2/√(1 v2/
c2) moc2 viz vzorec (1.6. Mechanismy vzniku brzdného záření, charakteristického X-záření, Čerenkovova záření přechodového záření
Čerenkovovo záření
Při průchodu elektricky nabité částice látkovým prostředím dochází vlivem elektrického pole částice
k lokální polarizaci atomů molekul prostředí podél dráhy.Vavilovem provedli řadu pokusů pro objasnění vlastností tohoto záření, přičemž dospěli částečnému vysvětlení,
že pozorované záření způsobeno elektrony.1.n, kde β=v/c, n=c/c' index lomu optického prostředí rychlost světla
ve vakuu, rychlost světla daném optickém prostředí).10.1.Čerenkov vodě vystavené ionizujícímu záření.2, druhý
obrázek zprava.t, přičemž částice během tohoto času urazí vzdálenost v. ϑmin=0 vyzařování jde ve
směru pohybu částice.
Prolétá-li tedy nabitá částice látkovým prostředím rychlostí převyšující rychlost světla v
tomto prostředí (ta dána elektrickou permitivitou magnetickou permeabilitou látky: √(ε.6 Ionizující záření
Obr.
*) Toto záření jako první pozoroval r.
http://astronuklfyzika.2 vpravo
odvěsnu pravoúhlého trojúhelníka.6 "Čtyřrozměrný prostoročas speciální teorie relativity" knihy "Gravitace, černé díry
a fyzika prostoročasu") pak plyne, této rychlosti vmin odpovídající (kinetická) prahová energie
nabité částice pro vznik Čerenkovova záření při průletu látkovým prostředím indexem lomu je: Emin
= moc2[1/√(1-1/n2) 1]. Během tohoto
časového intervalu všech dalších míst dráhy postupně rozbíhají kulové vlnoplochy, které tento čas dospívají
do menších poloměrů.2008 12:13:55]
. Při nižší rychlosti energii vyzařování nedochází. dospívají jednotlivé parciální signály stejné fázi může dojít k
pozitivní interferenci. Společná obálka těchto vlnoploch tvoří plášť kužele, řezu obr.6.1934 sovětský fyzik P. průchodu částice atomy prostředí
zase rychle depolarizují, přičemž získanou energii vyzařují formě elektromagnetického vlnění -
světla.
I. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.n.
Podmínkou pro vznik Čerenkovova záření tedy pohyb nabité částice rychlostí nejméně
rovnou prahové rychlosti vmin=c'=c/n.
Geometrický rozbor pohybu částice, šíření emitovaného světla vlastností interference obr. elementární čas tento signál rozšíří
do kulové vlnoplochy poloměru (c/n).6. Definitivní objasnění mechanismu tohoto jevu základě
zákonitostí elektrodynamiky látkovém prostředí podali r.
Vznikající záření tedy kuželovitě rozbíhá dráhy částice letící rychlostí pod úhlem ϑ
daným vztahem cosϑ 1/β