V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
. Z
hlediska energetické bilance rozptyl dělí dvě kategorie:
q Pružný rozptyl
Pokud při rozptylu kinetická energie nemění jiný druh energie, jedná pružný rozptyl. tomto jednoduchém případě působí elektrická síla
podle Coulombova zákona jedná pohyb centrálně-symetrickém poli, pro nějž platí Keplerovy zákony podobně
jako pro pohyb planet Sluneční soustavě (viz např.Rutheford v
r.1.1..1. Při průletu nabitých částic látkovým prostředím
se projevuje především interakce elektrickým Coulombovým polem atomů jejich jader..1911 při svých proslulých experimentech rozptylem α-částic (viz obr.2 "Newtonův gravitační zákon", vztahy (1.RNDr. "Atomy atomová jádra",
pasáž "Stavba atomu"), při nichž bylo objeveno atomové jádro...
q Nepružný rozptyl
Dochází-li přeměnám kinetické energie částice jiné druhy energie při jiných procesech
http://astronuklfyzika.6 Ionizující záření
Obr.1.
Dole: Interakce pozitronového záření látkou. §1.
Nejjednodušším případem rozptylu nabité částice jediném rozptylovém centru jádru zabýval E.. základě těchto zákonitostí odvodil Rutheford svůj známý vztah pro
úhlové rozdělení rozptýlených částic.4 §1. Zmíníme zde dále některé
jevy doprovodné (které však určitých situacích mohou hrát klíčovou úlohu), při nichž je
zpravidla vyzařováno sekundární záření:
Rozptyl
Při interakci částic atomy atomovými jádry mohou působit elektrické jaderné síly, čímž se
mění směr pohybu částic dochází jejich rozptylu.htm 32) [15.18c) v
knize "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu") tím rozdílem, případě stejnojmenných nábojů jedná o
sílu odpudivou dráha částice hyperbola.1)-(1.cz/JadRadFyzika6..2008 12:13:55]
.1.
Vpravo: Braggovy křivky hloubkové závislosti specifické ionizace dráze částice alfa protonu.
Ionizační excitační účinky vysokoenergetického záření popsané výše jsou těmi nejdůležitějšími efekty
s nimiž při průchodu ionizujícího záření hmotou setkáváme. Vlevo: Schématické znázornění průchodu částic beta- alfa látkou mechanismu ionizace. 1. Částice pokračuje pohybu
obecně odlišným směrem nižší energií hybností, jejíž část byla předána rozptylujícímu tělesu.
Pružný rozptyl nastává především při nižších energiích, pod prahem složitějších procesů jako je
excitace, ionizace, tvorba dalších částic. Při pružném rozptylu splněn zákon zachování energie a
hybnosti nalétající částice rozptylujícího centra (atomu jádra). Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika..10.6
