V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Důležitou
vlastností elektromagnetismu to, pohybem elektrických nábojů vzniká magnetické pole (působící
na pohybující náboje Lorentzovou silou) časovou proměnností magnetického pole zase
vzniká (indukuje se) pole elektrické.
Kromě elektronů protonů vykazují elektromagnetickou interakci nesou elektrický náboj mnohé
další elementární částice např. příslušné Kapitole knize "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu"; viz též "Antropický
princip aneb kosmický Bůh".10.5 Elementární částice
rozhodující úlohu geometricko-topologické struktuře prostoročasu.
Běžná hmota většinou obsahuje průměru stejný počet protonů elektronů, takže navenek
elektricky neutrální. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.htm (26 43) [15. Maxwellovými rovnicemi elektrodynamiky, které
v obecné formě odrážejí všechny zákonitosti buzení pole, vzájemných indukčních přeměn
mezi elektrickým magnetickým polem, jakož dynamiku šíření změn poli. Elektrický náboj kvantován
- existuje nejmenší (elementární) možné množství náboje 1,602. Základním
nositelem záporného elementárního náboje elektron, kladného elementárního náboje
proton.1. Týká především hypotetických fázových přechodů
na samém počátku vývoje vesmíru během tzv.10-19C.
■ Elektromagnetická interakce
Tato druhá nejrozšířenější interakce nepůsobí mezi všemi druhy částic, ale jen mezi těmi částicemi, o
nichž říkáme, mají elektrický náboj. Porušení této rovnosti zastoupení protonů elektronů základem veškerých
jevů elektrických.
Největší význam silných interakcí spočívá tom, drží pohromadě jádra atomů vůči
elektrickým odpudivým silám mezi protony.
■ Silná interakce
Jak již samotný název říká, jedná nejsilnější interakci, která však působí jen mezi některými
druhy těžších částic, které souhrnně nazýváme hadrony.
V praxi silná interakce většinou ztotožňuje jadernou interakcí krátkého dosahu, neboť jejími projevy se
http://astronuklfyzika.2008 12:13:46]
.cz/JadRadFyzika5. Zde můžeme
jen odkázat např. Zrychleným
pohybem elektrických nábojů vzniká časově proměnné elektromagnetické pole dochází k
buzení elektromagnetických vln, které odpoutávají svých zdrojů, šíří rychlostí světla a
odnášejí prostoru část energie hybnosti) zdrojové soustavy. Přitažlivé elektrické síly mezi protony jádře elektrony obalu především udržují
pohromadě strukturu atomů (kap.
"falešného vakua") může mít gravitace odpudivý charakter.1. Elektrické síly jsou tak zodpovědné veškerou různorodost tvarů i
chemického složení našeho světa.1, obr. tzv. Kromě toho silná interakce podílí řadě procesů
s elementárními částicemi, zvláště při vysokých energiích.
*) Pouze pro některé "exotické" hypotetické druhy hmoty (či spíše konfigurace fyzikálních polí, např. Jsou především protony neutrony, dále
pak π-mezony, K-mezony hyperony. Vyzařování elektromagnetických vln
je kvantováno děje formě fotonů. mezony π−,π+, miony µ−, hyperony Σ−,Σ+, též hypotetické kvarky
či intermediální bosony W−,W+ atd.RNDr. Elektrické síly jsou přitažlivé odpudivé, což
interpretujeme pomocí dvou druhů (znamének) elektrického náboje kladného záporného,
přičemž stejnojmenné náboje odpuzují opačné náboje přitahují.
Elektromagnetické pole fyzikálně popsáno tzv. Elektromagnetická interakce tak základem veškerých jevů elektřiny
a magnetismu, včetně jejich širokých technických aplikací.3), následně sobě vážou atomy molekulách a
v krystalových mřížkách. inflační expanze vesmíru.
temné energie vesmíru, která mohla způsobovat zrychlování expanze vesmíru současné době.1. Elektrické náboje kolem sebe budí elektrické pole. Elektromagnetická síla tak hraje důležitou úlohu při
většině vzájemných interakcí (srážek) elementárních částic. Význačnou vlastností silných interakcí mezi hadrony jejich
krátký dosah působí efektivně jen vzdálenosti řádu 10-13cm, při větších vzdálenostech velmi
rychle slábnou stávají zanedbatelnými. Nyní spekuluje přítomnosti tzv. Deexcitace energeticky vzbuzených stavů hladin atomech
a atomových jádrech děje většinou vyzářením kvanta elektromagnetického záření fotonů světla,
X-záření, γ-záření. 1
