V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
10.
Jejich supersymetričtí partneři nazývají axina. kvadrupólovým charakterem.
Preony
jsou hypotetické sub-kvarkové částice, nichž mohly skládat kvarky (viz níže pasáž "Preonová hypotéza"). superpartner každý boson svého fermionového superpartnera fermion naopak
svůj bosonový protějšek. Graviton nulovou klidovou hmotnost, pohybuje rychlostí
světla, jeho spinové číslo 2.
Supersymetrické částice
V supersymetrických unitárních teoriích elementárních částic každé částici přiřazen její
tzv. Jelikož toto experimentálně nepozoruje, byla kvantové chromodynamiky zavedena
dodatečná symetrie (která spontánně narušena), kvanta příslušného pole jsou nový typ částic nazvaných axiony. symetrie, která narušena slabých interakcí, teoretického hlediska měla být narušena
i pro silnou interakci.RNDr.cz/JadRadFyzika5. Gluony však nesou "barvu" náboj silné interakce, takže mohou mezi sebou
interagovat.
Kvarky
jsou modelové "stavební" částice hadronů (jak nastíněno níže). Gravitační vlny se
od elektromagnetických liší jednak svým velmi nepatrným působením látku, jednak svým
tzv. gravitačních vlnách pojednává např. experimentální prokázání
gravitonů není naděje dohledné budoucnosti.
Fotina
jsou slabě interagující hmotné částice spinem 1/2, zaváděné jako supersymetrický partner fotonu.
Gluony (angl. Názvy těchto částic vytvářejí příponou "ino", nebo předponou "s-" k
názvu výchozí částice.2008 12:13:46]
. 1.
Higgsovy bozony
- jsou kvanta tzv.
Gravitony
jsou kvanta gravitačního vlnění. spontánního narušení symetrie. "barevný náboj",
charakterizující různé druhy kvarků. s-elektron, s-mion, s-neutrino (zvané též neutralino mělo mít vysokou hmotnost
desítky stovky GeV); kvarkům s-kvarky.
s částice
Někdy diskutují supersymetrické částice dalším fermionům: s-leptony jako superpatneři k
leptonům, např. Gravitační vlny předpovídá obecná teorie relativity jakožto fyzika
gravitace prostoročasu; jsou řešením Einsteinových rovnic gravitačnho pole, podobně jako
z Maxwellových rovnic elektrodynamiky plyne existence elektromagnetických vln. §2. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. gluonium.
Další hypotetické částice:
Axiony
jsou velmi lehké (klidová hmotnost cca 10-5eV) hypotetické částice spinem které rámci
kvantové chromodynamiky zavádějí při řešení CP-problému narušení kombinace nábojové symetrie
a parity teorii kvarků. Bylo zavedeno celkem druhů kvarků, každý má
svou antičástici antikvark. Podobně jako foton, nemá gluon antičástici (je svou vlastní antičásticí). Toto pole vede též tomu,
že některé intermediální bozony získají hmotnost příslušné interakce stanou silami krátkého dosahu. Kvarky jsou fermiony spinem 1/2
a nesou třetinový elektrický náboj -(1/3)e, +(2/3)e. Nejčastěji diskutované supersymetrické částice jsou gravitina fotina:
Gravitina
jsou kvanta kalibračního pole supergravitační unitární teorii pole (superpartner gravitonu), mají spin
3/2 nebo 5/2.7 "Gravitační vlny" v
knize "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". Jsou bosony spinem mají
nulovou klidovou hmotnost, nemají elektrický náboj, nesou však tzv. glue=klih, lepidlo drží kvarky "slepeny" pohromadě hadronech)
jsou částice, které zprostředkovávají silné interakce mezi kvarky.5 Elementární částice
určitých více méně ověřených teorií modelů, avšak nebyly dosud experimentálně prokázané
- zůstávají částicemi hypotetickými. Mohly teoreticky vytvářet vázané systémy tzv.
http://astronuklfyzika.htm (20 43) [15.
Foton, který zprostředkovává elektromagnetickou interakci, sám nenese náboj této interakce (elektrický náboj);
fotony mezi sebou neinteragují.
Gravitační vlny zatím nepodařilo přímo detekovat, jsou prokázány jen nepřímo. Kvarkový model hadronů stručně popsán níže. Higgsova-Kibleova skalárního pole, které kalibračních unitárních teoriích
pole zavádí lagrangiánu účelem tzv
