V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Higgsova-Kibleova skalárního pole, které kalibračních unitárních teoriích
pole zavádí lagrangiánu účelem tzv.RNDr. Nejčastěji diskutované supersymetrické částice jsou gravitina fotina:
Gravitina
jsou kvanta kalibračního pole supergravitační unitární teorii pole (superpartner gravitonu), mají spin
3/2 nebo 5/2. Graviton nulovou klidovou hmotnost, pohybuje rychlostí
světla, jeho spinové číslo 2.
Gravitační vlny zatím nepodařilo přímo detekovat, jsou prokázány jen nepřímo.
http://astronuklfyzika.
Další hypotetické částice:
Axiony
jsou velmi lehké (klidová hmotnost cca 10-5eV) hypotetické částice spinem které rámci
kvantové chromodynamiky zavádějí při řešení CP-problému narušení kombinace nábojové symetrie
a parity teorii kvarků.
s částice
Někdy diskutují supersymetrické částice dalším fermionům: s-leptony jako superpatneři k
leptonům, např. glue=klih, lepidlo drží kvarky "slepeny" pohromadě hadronech)
jsou částice, které zprostředkovávají silné interakce mezi kvarky. gravitačních vlnách pojednává např. spontánního narušení symetrie. Toto pole vede též tomu,
že některé intermediální bozony získají hmotnost příslušné interakce stanou silami krátkého dosahu.
Foton, který zprostředkovává elektromagnetickou interakci, sám nenese náboj této interakce (elektrický náboj);
fotony mezi sebou neinteragují. Názvy těchto částic vytvářejí příponou "ino", nebo předponou "s-" k
názvu výchozí částice. superpartner každý boson svého fermionového superpartnera fermion naopak
svůj bosonový protějšek. 1.
Gravitony
jsou kvanta gravitačního vlnění.
Kvarky
jsou modelové "stavební" částice hadronů (jak nastíněno níže). kvadrupólovým charakterem.cz/JadRadFyzika5. Gravitační vlny předpovídá obecná teorie relativity jakožto fyzika
gravitace prostoročasu; jsou řešením Einsteinových rovnic gravitačnho pole, podobně jako
z Maxwellových rovnic elektrodynamiky plyne existence elektromagnetických vln. Mohly teoreticky vytvářet vázané systémy tzv.10. Podobně jako foton, nemá gluon antičástici (je svou vlastní antičásticí). Bylo zavedeno celkem druhů kvarků, každý má
svou antičástici antikvark. Jelikož toto experimentálně nepozoruje, byla kvantové chromodynamiky zavedena
dodatečná symetrie (která spontánně narušena), kvanta příslušného pole jsou nový typ částic nazvaných axiony. Jsou bosony spinem mají
nulovou klidovou hmotnost, nemají elektrický náboj, nesou však tzv.
Preony
jsou hypotetické sub-kvarkové částice, nichž mohly skládat kvarky (viz níže pasáž "Preonová hypotéza"). §2.
Higgsovy bozony
- jsou kvanta tzv. Gluony však nesou "barvu" náboj silné interakce, takže mohou mezi sebou
interagovat. Kvarky jsou fermiony spinem 1/2
a nesou třetinový elektrický náboj -(1/3)e, +(2/3)e. experimentální prokázání
gravitonů není naděje dohledné budoucnosti. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. s-elektron, s-mion, s-neutrino (zvané též neutralino mělo mít vysokou hmotnost
desítky stovky GeV); kvarkům s-kvarky.
Jejich supersymetričtí partneři nazývají axina.2008 12:13:46]
.
Fotina
jsou slabě interagující hmotné částice spinem 1/2, zaváděné jako supersymetrický partner fotonu.htm (20 43) [15.
Supersymetrické částice
V supersymetrických unitárních teoriích elementárních částic každé částici přiřazen její
tzv. gluonium.
Gluony (angl. symetrie, která narušena slabých interakcí, teoretického hlediska měla být narušena
i pro silnou interakci. "barevný náboj",
charakterizující různé druhy kvarků.5 Elementární částice
určitých více méně ověřených teorií modelů, avšak nebyly dosud experimentálně prokázané
- zůstávají částicemi hypotetickými. Gravitační vlny se
od elektromagnetických liší jednak svým velmi nepatrným působením látku, jednak svým
tzv. Kvarkový model hadronů stručně popsán níže.7 "Gravitační vlny" v
knize "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu"
