V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Higgsova-Kibleova skalárního pole, které kalibračních unitárních teoriích
pole zavádí lagrangiánu účelem tzv.5 Elementární částice
určitých více méně ověřených teorií modelů, avšak nebyly dosud experimentálně prokázané
- zůstávají částicemi hypotetickými. "barevný náboj",
charakterizující různé druhy kvarků.7 "Gravitační vlny" v
knize "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu".
Higgsovy bozony
- jsou kvanta tzv.
Gravitační vlny zatím nepodařilo přímo detekovat, jsou prokázány jen nepřímo. superpartner každý boson svého fermionového superpartnera fermion naopak
svůj bosonový protějšek. Gravitační vlny se
od elektromagnetických liší jednak svým velmi nepatrným působením látku, jednak svým
tzv. Nejčastěji diskutované supersymetrické částice jsou gravitina fotina:
Gravitina
jsou kvanta kalibračního pole supergravitační unitární teorii pole (superpartner gravitonu), mají spin
3/2 nebo 5/2.
Supersymetrické částice
V supersymetrických unitárních teoriích elementárních částic každé částici přiřazen její
tzv.
Fotina
jsou slabě interagující hmotné částice spinem 1/2, zaváděné jako supersymetrický partner fotonu.RNDr. spontánního narušení symetrie. experimentální prokázání
gravitonů není naděje dohledné budoucnosti. s-elektron, s-mion, s-neutrino (zvané též neutralino mělo mít vysokou hmotnost
desítky stovky GeV); kvarkům s-kvarky. Gravitační vlny předpovídá obecná teorie relativity jakožto fyzika
gravitace prostoročasu; jsou řešením Einsteinových rovnic gravitačnho pole, podobně jako
z Maxwellových rovnic elektrodynamiky plyne existence elektromagnetických vln.2008 12:13:46]
.10.
Foton, který zprostředkovává elektromagnetickou interakci, sám nenese náboj této interakce (elektrický náboj);
fotony mezi sebou neinteragují. kvadrupólovým charakterem. Toto pole vede též tomu,
že některé intermediální bozony získají hmotnost příslušné interakce stanou silami krátkého dosahu.
Jejich supersymetričtí partneři nazývají axina. Jelikož toto experimentálně nepozoruje, byla kvantové chromodynamiky zavedena
dodatečná symetrie (která spontánně narušena), kvanta příslušného pole jsou nový typ částic nazvaných axiony. 1.htm (20 43) [15. Mohly teoreticky vytvářet vázané systémy tzv. Jsou bosony spinem mají
nulovou klidovou hmotnost, nemají elektrický náboj, nesou však tzv. gluonium. Názvy těchto částic vytvářejí příponou "ino", nebo předponou "s-" k
názvu výchozí částice.
Preony
jsou hypotetické sub-kvarkové částice, nichž mohly skládat kvarky (viz níže pasáž "Preonová hypotéza"). Bylo zavedeno celkem druhů kvarků, každý má
svou antičástici antikvark.
Gravitony
jsou kvanta gravitačního vlnění.cz/JadRadFyzika5. glue=klih, lepidlo drží kvarky "slepeny" pohromadě hadronech)
jsou částice, které zprostředkovávají silné interakce mezi kvarky. Podobně jako foton, nemá gluon antičástici (je svou vlastní antičásticí). Graviton nulovou klidovou hmotnost, pohybuje rychlostí
světla, jeho spinové číslo 2. symetrie, která narušena slabých interakcí, teoretického hlediska měla být narušena
i pro silnou interakci.
http://astronuklfyzika. Kvarky jsou fermiony spinem 1/2
a nesou třetinový elektrický náboj -(1/3)e, +(2/3)e. Kvarkový model hadronů stručně popsán níže.
s částice
Někdy diskutují supersymetrické částice dalším fermionům: s-leptony jako superpatneři k
leptonům, např. §2.
Gluony (angl. gravitačních vlnách pojednává např.
Další hypotetické částice:
Axiony
jsou velmi lehké (klidová hmotnost cca 10-5eV) hypotetické částice spinem které rámci
kvantové chromodynamiky zavádějí při řešení CP-problému narušení kombinace nábojové symetrie
a parity teorii kvarků. Gluony však nesou "barvu" náboj silné interakce, takže mohou mezi sebou
interagovat.
Kvarky
jsou modelové "stavební" částice hadronů (jak nastíněno níže). Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
