V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
. těchto primárních srážkách vznikají nejdříve π-mezony, které během cca 2,5.10-6s rozpadají elektron, resp. Vlastnosti neutrin, jejich
vznik, metody detekce příp.
Tauony τ+
(jsou vzájemně antičástice), označované též jako "supertěžké elektrony", jsou velmi těžké částice
s hmotností 3484me 1177MeV/c2, nesou záporný nebo kladný elektrický náboj stejné velikosti jako
je elementární náboj elektronu. Gravitační kolaps" knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu"..
Nejčastější způsob vzniku mionů při rozpadu π-mezonů: ν'µ Interakce mionů
s nukleony probíhají podle schématu: .10-6sekundy podle klasické mechaniky mion uletěl jen zhruba 500metrů pak rozpadl povrch Země by
tedy prakticky žádné miony neměly dopadnout. Neutrina kromě toho vznikají řadě interakcí elementárních částic, nichž
se uplatňují slabé interakce.
Miony pozemské přírodě vyskytují sekundárním kosmickém záření.10-
13s rozpadají elektron nebo mion dvě neutrina: ν'e+ ν'µ+ νµ. pozitron, dvě neutrina: µ−
→ ν'e+ νe+ ν'µ. mionový
atom nebo mezoatom. Tento experimentální fakt, mion uletí dráhu 20-krát
delší než klasické mechanice odpovídalo jeho době života, přesvědčivým důkazem efektu zpomalování toku
času podle speciální teorie relativity.D....Paulim r. Vznikají vyšších vrstvách atmosféry
(nad 10km) při srážkách protonů dalších částic primárního kosmického záření protony neutrony jader dusíku a
kyslíku atmosféře.2 "Konečné
fáze hvězdné evoluce. Neutrina patří, spolu fotony, mezi nejhojnější částice vesmíru...
Neutrina byla jako hypotetické částice zavedena W..Fermiho... Miony jsou
nestabilní částice, které poločasem ≈2..1956 experimenty nastíněnými zmíněném odkazu "Neutrina". Při srážkách elektronů s
pozitrony docházelo vzniku dvojic τ-, které rozlétly jen krátkou vzdálenost (cca 1mm) vzápětí rozpadaly
http://astronuklfyzika.1930 při studiu energetické bilance β-rozpadu (viz §1.10-8s rozpadnou
na miony, které kinetickou energií cca 4MeV pohybují relativistickou rychlostí. Tauony jsou vysoce nestabilní částice, které poločasem ≈3. Zvláště silný "záblesk" neutrinového záření vzniká při výbuchu supernovy viz §4.. kosmologický význam neutrin, jsou podrobněji popsány v
§1.2 "Radioaktivita", část "Neutrina". 1.2.
Miony tauony t
Miony µ+
(jsou vzájemně antičástice), označované též jako "těžké elektrony", jsou středně těžké částice
s hmotností 206 me, nesou záporný nebo kladný elektrický náboj stejné velikosti jako je
elementární náboj elektronu; neexistují neutrální miony bez elektrického náboje.2008 12:13:46]
. Tento rozpad charakter slabé interakce podobný
radioaktivnímu rozpadu beta; rovněž energetické spektrum elektronů nebo pozitronů je
spojité, maximální energie činí ≈53MeV.Andersonem S.3), jejich název specifikace vlastností pocházejí E.. Velké množství neutrin vzniká při termojaderných reakcích nitru Slunce
a hvězd, odkud díky své velmi slabé interakci snadno pronikají ven jsou vyzařovány okolního
prostoru. vesmíru nachází
i obrovské množství tzv.htm (16 43) [15.5 Elementární částice
e− ν'e+ νµ, ...
Vnikne-li záporný mion látky, může být (po svém zpomalení ionizací) zachycen
Coulombovým polem jádra vytvořit svéráznou vázanou soustavu podobnou atomu tzv..Perla při experimentech vysokoenergetickými
srážkami pozitronů elektronů vstřícných svazcích urychlovače Stanfordu. Díky relativistické dilataci času však mion hlediska pozorovatele na
Zemi "žije déle" dost času, aby dopadl povrch Země.. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.1936 C.
Tauon byl objeven letech 1974-77 týmem pod vedením M..RNDr. reliktních neutrin pocházejících leptonové éry vesmíru těsně velkém
třesku..10.H. Experimentálně
byla neutrina prokázána r.
Mion byl objeven r..2,
část "Radioaktivita beta", obr.1. Vzhledem své době života
≈2.cz/JadRadFyzika5. Kladný mion prolétající látkovým prostředím může zase zachytit elektron
a vytvořit nestabilní vázanou soustavu mionu obíhajícího elektronu e−, zvanou mionium; je
to soustava analogická pozitroniu strukturu podobnou vodíkovému atomu..Neddermeyerem při studiu kosmického záření Wilsonově
mlžné komoře (podobně jako pozitron)
