Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 180 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
cz/JadRadFyzika5. Pro průběh konkrétní interakce důležitý tzv. impaktní parametr geometrická vzdálenost středů efektivních "disků" interagujících částic, níž kolem sebe prolétají nebo protínají. Přítomnost rezonančních maxim energetické závislosti účinného průřezu svědčí pro existenci určitých dynamických procesů při interakci vznik vázaných systémů, diskrétních excitovaných stavů intermediálních částic. Jsou-li částicemi vysokých energií (např. jaderným reakcím spojeným s transmutací atomových jader emisí jaderných částic.10.5 Elementární částice různé interakce, jejichž různé pravděpodobnosti popíšeme různými účinnými průřezy. laboratorní (terčíkové) soustavě vzniká úzký svazek sekundárních částic, předenším pionů kolimovaných dopředu směru pohybu primární http://astronuklfyzika. 1. Pod interakcí částic vysokých energií rozumí reakce vyvolané částicemi energií, která leží nad prahem produkce mezonů neboli nad energií ≈140MeV těžišťové soustavě. V případě malého impaktního parametru b<<rgeom jedná centrální srážku, při větších hodnotách b o srážku periferní. Při nízkých energiích (menších než cca 1MeV) se celkový počet elementárních částic před interakci nemění, vznikají příp.RNDr. jen fotony odnášející energii při deexcitaci vzbuzených stavů.3 1.1/[(E-Er)2 (Γ/2)2] , kde rezonanční energie, představuje šířku excitované hladiny intermediálního stavu při interakci, faktor je funkcí poměru spinů výchozího konečného stavu. lineárním součinitelem zeslabení µ, v exponenciálním zákoně absorbce ionizujícího záření látkách.Γ2.2008 12:13:46] . stoupající energií se při takových interakcích může produkovat postupně více nových sekundárních částic (většinou π-mezonů) dále též částice vyšší klidovou hmotností mezony nukleony antinukleony, hyperony. *) Breit Wigner odvodili tento vztah pro speciální případ elastického rozptylu nalétající částice potenciálovém poli částice terčíkové. větší než součet efektivních poloměrů obou částic (terčové nalétající), nedochází již přímé interakci základním mechanismem (silnou krátkodosahovou interakcí), ale částice mohou interagovat prostřednitvím svých elektrických polí, pokud jsou nabité (taková srážka někdy nazývá ultraperiferní). Pro účinný průřez tohoto druhu interakcí byl již r. Tato souvislost bude vyjasněna následujícím §1. Interakce částic vysokých energií V §1.g.1936 odvozen důležitý Breit-Wignerův vztah *) σ (λ2/4π). Tyto závislosti svým tvarem připomínají rezonanční křivky závislost proudu, napětí impedance u elektrických obvodů RLC (obsahujících ohmický odpor indukčnost kapacitu C), frekvenci střídavého elektrického signálu kolem frekvence frez= 1/[2π√(LC)]. protony) ostřelována atomová jádra, dochází vyrážení několika nukleonů "odštěpků" "tříštění" fragmentaci jader.htm (10 43) [15.6 "Ionizující záření", pasáž "Absorbce záření látkách". Závislost účinného průřezu energii Při daném druhu částic interakcí účinný průřez poměrně složitou funkcí energie nalétající částice. Energetická závislost účinného průřezu často rezonanční charakter: měníme-li spojitě energii interagující částice, objevují křivce závislosti účinného průřezu výrazná maxima kolem určitých konkrétních hodnot energie. určitými modifikacemi však tento vzorec platí pro všechny druhy interakcí vykazující rezonanční maxima účinného průřezu. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Tyto účinné průřezy nemají již nic společného geometrickými rozměry částic jsou důsledkem vnitřních mechanismů konkrétních druhů interakcí. Jednotkou účinného průřezu soustavě byl m2, který však neadekvátně velký proto v jaderné fyzice používá jednotka barn (bn): 10-28m2, která řádově velikost geometrického průřezu protonu vzhledem silné interakci.c2 1,022MeV, mohou při reakci vznikat nové (sekundární) částice dvojice elektron pozitron e+.me. Při nejvyšších energiích (řádově 100GeV vyšších) jsou interakce již značně složité různorodé, dochází k produkci velkého počtu sekundárních částic.6 jsou rozebírány interakce především při nižších středních energiích, které vedou k charakteristickým jevům excitace ionizace atomů, popř. Pokud energie interagujících částic (včetně fotonů gama) překročí prahovou hodnotu 2. Účinný průřez interakce velmi těsně souvisí koeficientem absorbce, tzv. Pokud impaktní parametr větší než rgeom, resp