Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 163 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Množství vyrobené aktivity je tedy přímo úměrné intenzitě ozařujícího svazku, množství terčíkové látky účinnému průřezu reakce *). Úprava ozařovaného materiálu terčíku Základem pro výrobu pořadovaného radionuklidu je: ♦ Volba vhodné jaderné reakce - druhu ostřelujících částic jejich energie, což implikuje požadované ozařovací zařízení (reaktor, cyklotron) a jeho vlastnosti. Zpočátku toto množství přibližně úměrné ozařovací době avšak vlivem radioaktivního rozpadu vznikajícího radionuklidu, vyjádřeného saturačním faktorem e−λt), přírustek počtu vznikajících jader postupně zpomaluje cca 5-6 poločasech výsledného radionuklidu je již dosaženo stavu nasycení (cca 98%), rychlost produkce rozpadu vyrovnává, aktivita dále neroste. Výroba radionuklidů reaktoru Nejsnadnější ozařování jader neutrony jelikož neutron nemá elektrický náboj, nepůsobí elektrické odpudivé síly pomalý neutron ochotně vstupuje jádra.4. Ozařovaný materiál terčíku může být pevném skupenství (vč. dalších radionuklidů vzniklých jinými ("parazitními") reakcemi.σ. Výsledná aktivita vyrobeného radionuklidu pak I.htm 11) [15. Zpravidla proto ozářený materiál nutné podrobit náročné proceduře radiochemické separace. práškových amorfních materiálů), kapalném plynném skupenství.RNDr. Výroba radioisotopů ozařováním terčíkových jader reaktoru cyklotronu. Často vhodné izotopové obohacení ozařovaných materiálů terčíku zvyšuje výtěžnost reakce usnadňuje následnou radiochemickou separaci. 1.3.4 Radionuklidy částic (protonů jiných nabitých částic cyklotronu, nebo neutronů jaderného reaktoru) intenzitě I [počet částic/cm2/sec. Nejobvyklejší reakcí zde prostý neutronový záchyt (n, γ): NAZ N+1BZ ∗), mohou však nastávat reakce typu (n,p), (n, http://astronuklfyzika. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.2008 12:13:36] .10.], budou terčíku postupně hromadit atomy výsledného radionuklidu (B).1.t) , kde [cm2] účinný průřez dané jaderné reakce [s-1] rozpadová konstanta vznikajícího radionuklidu poločasem rozpadu souvisí vztahem 0,693/T1/2).N. Za dobu ozařování bude aktivita A(t) požadovaného radionuklidu terčíku přibližně dána produkční rovnicí A(t) e−λ. *) Tyto zákonitosti platí zjednodušených předpokladů homogenního časově konstantního svazku záření a tenkého terčíku obsahujícího mnohonásobně větší počet výchozích atomů (A) než počet vznikajících jader (B). ♦ Výběr vhodného terčíku - ozařovaného nuklidu, jeho chemické formy provedení. Po ozáření terčíkovém materiálu obsažen nejen požadovaný radionuklid (aspoň nikdy 100% koncentraci), ale řada dalších atomů příp. Obr.cz/JadRadFyzika4