V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
.
Nejvýznamnějšími přírodními radionuklidy tohoto primárního původu zemské kůře jsou však uran
238
U (průměrná koncentrace zemské kůře cca 2-4. Ionizující záření
1.4. Součástí Země tak staly již při formování
Sluneční soustavy před cca 4-5 miliardami let.10-6, T1/2 4,51.2008 12:13:36]
. Radionuklidy
V této kapitole přiblížíme vznik vlastnosti nejdůležitějších radionuklidů radionuklidů
důležitých buď hlediska fyzikálního obecně přírodovědeckého, nebo radionuklidů používaných
v různých oblastech vědy techniky včetně medicíny, průmyslových aplikacích,
radionuklidů vyskytujících životním prostředí pod. Teplo uvolňované radioaktivním rozpadem
přírodních radionuklidů, uranu 235,238U, thoria 232Th draslíku 40K, patrně důležitým zdrojem geotermální
energie, zahřívající nitro Země. Atomy atomová jádra
1.6. Jaderné reakce
1.4 Radionuklidy
AstroNuklFyzika Jaderná fyzika Astrofyzika Kosmologie -
Filosofie
Fyzika nukleární medicína
1.10.109roků), uran 235
U
(koncentrace cca .10-
6), které poločasem T1/2 1,39.109roků rozpadá beta-rozpadem argon 40Ar (89%) a
K-záchytem vápník 40Ca (11%); oba tyto isotopy jsou stabilní, další rozpad již nepokračuje. Oba tyto izotopy uranu alfa-rozpadem přeměňují
postupně řadu radionuklidů obou uranových rozpadových řad (obr.1 vlevo).
Přírodní radionuklidy
Kromě stabilních chemických prvků přírodním prostředí vyskytují velmi nízkých koncentracích
i prvky radioaktivní přírodního původu.108roků).1). 1.1. Elementární částice
1.
Nejrozšířenějším primárním radionuklidem draslík 40
K, jehož průměrný obsah zemské kůře asi
3.
Dalším přírodním primárním radionuklidem thorium 232
Th (koncentrace zemské kůře cca 8-12. Fyzika fundamentální přírodní věda
1. 48Ca, 64,70Zn, 76Ge,
82Se, 92,100Mo, 116Cd, 124Sn, 123Sb, 136,142Ce, 144,145,150Nd, 147-149Sm, 152Gd, 156Dy, 165Ho, 180,182,183,186W, 192Os,
190,192,198Pt, 196Hg, 209Bi.: Bezvýznamné radiačního hlediska jsou některé isotopy extrémně dlouhým poločasem rozpadu (pohybujícím
se většinou mezi 1014 1018 let), jejichž radioaktivita není často ani bezpečně prokázána např.
Pozn.10-6, T1/2 7,1.4. Tyto přírodní radionuklidy můžeme rozdělit tří kategorií
podle svého původu vzniku:
■ Primární radionuklidy (původní, fosilní)
Jsou radionuklidy, které vznikaly spolu ostatními (stabilními) jádry při kosmické
nukleogenezi termonukleárními reakcemi nitrech hvězd jak bylo zmíněno odstavci
"Kosmická alchymie"), které pak vybuchly jako supernovy obohatily tyto prvky zárodečný oblak,
z něhož vzniklo naše Slunce sluneční soustava.3.: Tyto primární radionuklidy mají m.
http://astronuklfyzika.5.1010roků rozpadá alfa-rozpadem postupně řadu radionuklidů
tzv.
Pozn..j. Radionuklidy
1.1.4. geologický význam.2.htm 11) [15.0. Jaderná radiační fyzika
1.cz/JadRadFyzika4.4.1..RNDr. dnešní doby ovšem zachovaly pouze ty
radionuklidy, které mají velmi dlouhý poločas rozpadu větší než cca 108roků.10-3 Draslík poločasem T1/2 1,26. thoriové řady (obr. Radioaktivita
1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
