Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 150 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pokud tato excitace vysoká, vzniklé jádro tendenci velmi rychle rozštěpit dva lehčí fragmenty neutrony) transuranové jádro neprokážeme. uhlíku C6+, kyslíku, neonu, boru) urychlovanými v cyklotronech energie převyšující hodnotu Coulombova potenciálového valu pro danou interakci (používají energie kolem 120-400MeV vyšší).10.RNDr. Složená jádra, vytvářená při fúzních reakcích urychlených jader těžkými terčíkovými jádry, vznikají zpravidla energeticky excitovaném stavu. "měkké fúzi" (soft fusion), vedoucí nízké excitaci složeného jádra. q Krátká doba života těžkých transuranových jader, které jsou vysoce nestabilní vzhledem k rozpadu samovolnému štěpení (poločasy někdy jen sekundy, zlomky sekundy dokonce milisekundy!), takže obtížné vznik těchto jader vůbec experimentálně prokázat. Těžké transurany Těžší transuranová jádra (Z>100) již nelze získat neutronovou fúzí jaderném reaktoru. jádry hélia energii cca 40MeV). Brzy nato téže laboratoři ostřelováním terčíku kalifornia urychlenými jádry bóru podařilo získat lawrencium Z=103. Co týče chemických vlastností, metody současné expresní chemické analýzy umožňují zkoumat vlastnosti isotopů dobou života delší než asi 1sekunda. Těžká terčíková jádra olova, uranu lehčích transuranů ostřelujeme mnohonásobně nabitými ionty (např. Zato jiných, nežádoucích "parazitních" reakcí, probíhá velké množství prokazovaný proces vzniku těžkých jader vysoké pozadí, mnoho řádů převyšující žádoucí efekt.Seaborg plutonia 239 vytvořil curium 242. Naproti tomu při nízké excitaci složené jádro přebytečné energie zbavuje emisí pouze malého počtu částic jako jsou neutrony, protony α-částice; výsledkem může být požadované transuranové jádro. První taková úspěšná reakce byla uskutečněna r.cz/JadRadFyzika3. Klasickým případem reakce 239Pu 242Cm 1n, kterou 40. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. http://astronuklfyzika.letech G. nejjednodušších případech ostřelujeme jádra uranu lehčích transuranů α- částicemi, tj. Pro přípravu nejtěžších transuranů již nevystačíme ozařováním částicemi (jádry hélia), ale třeba ostřelovat těžšími urychlenými jádry. Vytváření nejtěžších transuranů (Z>100, N>250) technologicky experimentálně vysoce náročné zejména dvou důvodů: q Velmi malá pravděpodobnost fúze nalétajícího jádra terčíkovým jádrem vzniku požadovaného těžkého transuranového jádra vlivem vzájemného Colombického odpuzování mezi protony jádře rostoucím protonovým číslem připravovaného prvku výrazně klesá účinný průřez produkčního procesu.3 Jaderné reakce intenzívní laboratorní zdroj neutronů. Identifikace těžkých transuranových jader tedy příslovečným "hledáním jehly kupce sena". Lze vytvořit pouze pomoci urychlovačů: existující těžká jádra ostřelujeme jinými urychlenými jádry tak, aby při jaderné reakci došlo jejich "složení" "sloučení" fúzi, vzniku nového supertěžkého transuranového jádra. při značně vysokých tocích ozařujících jader může produkční rychlost často představovat pouhé jedno hledané jádro několik dní.1958 v Berkeley, kdy při ostřelování curiového terčíku ionty uhlíku 244Cm 12C→ 254No102 podařilo prokázat vznik jader nobelia protonovým číslem Z=102. transuranů 107 (až bohrium) bylo ověřeno, že jejich chemické vlastnosti odpovídají jejich pozici Mendělejevově periodické tabulce.htm (25 34) [15. 1. Stejným způsobem bylo americia 241 vytvořeno berkelium Bk97 curia vyrobeno kalifornium 252Cf98.2008 12:13:33] . Úspěšná syntéza těžkých transuranů tedy značně závisí vhodném "vyladění" energie ostřelujících jader jen o něco vyšší než potřeba překonání odpudivé elektrické Coulombovské bariéry tak, aby došlo tzv