V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
1. 1.cz/JadRadFyzika3. Toto schéma zkráceně zapisuje
jako X(a, b)Y, nebo dokonce jen (a, pokud nám jde pouze samotnou reakci nikoli její produkty.
parity izospinu. uvolněnou energii
při exotermické reakci nebo dodanou energii endotermické reakce.
Energetická bilance jaderných reakcí
Pro uskutečnění, průběh využití jaderných reakcí velký význam jejich energetická bilance. Již skutečnosti, tyto zákony musí být při jaderných reakcích splněny, vyplývají
některé základní důsledky, např.3.
Důležitým společným aspektem jaderných reakcích jsou zákony zachování především zákon
zachování elektrického náboje, počtu nukleonů, energie (kinetické energie klidové energie souvislosti s
Einsteinovým vztahem m. atomových jader rozdíl tzv.2008 12:13:33]
.
Podle energie jaderné reakce tyto reakce dělí dvě skupiny:
♦ Endotermické (endoenergetické) reakce Q<0,
kde kinetická energie interagujících jader částic "spotřebovává" změnu vnitřního stavu jader nebo
na uvolňování produkci nových částic. Zvláště
důležitá bilance kinetické energie jaderné reakce [Ek(Y)+Ek(b)] [Ek(X)+Ek(a)], což rozdíl celkové
kinetické energie částic reakci před reakcí (zde jsou jen dvě složky, obecně byla suma přes všechny
vcházející vycházející částice).
http://astronuklfyzika.3 Jaderné reakce
Obr.RNDr. Základní schéma jaderné reakce vyvolané částicí ostřelující jádro. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.c2. Podle
zákona zachování energie Einsteinova vztahu ekvivalence hmotnosti energie tato energie jaderné
reakce též dána rozdílem součtů klidových hmotností všech částic před reakcí reakci {[m0(X)
+m0(a)] [m0(Y)+m0(b)]}.
Většina jaderných reakcí spočívá tom, terčíkové jádro ostřelováno určitou částicí, která svou
interakcí vyvolá změnu jádra vyzáření nové částice; takovou reakci možno zapsat jednoduchým
schématem *)
a Q,
kde značí nalétající částici, terčíkové jádro, jádro vzniklé reakci, emitovanou částici (může být i
foton, popř.10.c2 ekvivalence hmotnosti energie), dále pak hybnosti, momentu hybnosti, příp.1. jakými způsoby ("kanály") daná reakce může zásadě probíhat.htm 34) [15. tedy kinetická energie uvolněná nebo spotřebovaná při reakci. hmotnostním defektu daném vazbovou
energií jádra. emitovaných částic může být několik), vyjadřuje energetickou bilanci, tj.
*) Poněkud jinými schématy řídí reakce štěpení jader slučování (fúze) jader, kterých bude podrobně pojednáno níže
v samostatných pasážích
