V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2008 12:13:25]
. Toto nově vzniklé excitované jádro potom zbaví přebytečné energie vyzářením kvanta
γ: 60Ni* 60Ni Dceřinný 60Ni* dvě excitované hladiny, takže vyzářená kvanta zde mají energii buď 1173 keV
nebo 1332 keV.
*) Pokud však mezi excitovaným základním stavem vzniklého jádra leží jedna nebo několik dalších energetických hladin,
deexcitace nastává tak, přednostně uplatňují rychlé přechody ∆I=1 nebo ∆I=2 metastabilní stav nevzniká.RNDr.. Izomerie metastabilní stavy
se nevyskytují lehkých jader (kde neexistují vzbuzené hladiny 3), ale jader nukleonovým číslem 40;
podrobnosti vysvětluje slupkový model jádra. Čisté zářiče však přírodě neexistují!
Rychlost deexcitace vyzáření Jaderná izomerie metastabilita.
Laboratorní zařízení pro získávání krátkodobějších radionuklidů původních mateřských radionuklidů
http://astronuklfyzika. 99mTc, 81mKr.2. Při vlastním β-rozpadu nejprve jádro
kobaltu emituje elektron (β-částici) elektronové antineutrino νe', čímž přemění jádro niklu 60Ni excitovaném
stavu: 60Co 60Ni* νe'.
Přesto ale dokážeme vyrobit čisté gama-zářiče uměle.
Čisté gama-radionuklidy; technecium 99m
Tc; radionuklidové generátory
Nejdůležitějším příkladem tohoto druhu radionuklid molybden 99Mo, který poločasem T1/2=2,66
dne β−-rozpadem mění 99Tc jeho vzbuzenou hladinu 99Tc* energii 140keV, která je
metastabilní poločasem T1/2=6,02 hodin. 1.1. Přechody mezi hladinami ∆I>2 jsou mnohem méně
pravděpodobné, "zakázané".2 Radioaktivita
Typickým příkladem procesu podle obr.1.2. Izomerie metastabilní hladiny byly poprve pozorovány při β-rozpadu
thoria 234Th 234mPa, umělého radionuklidu pak bromu 80mBr vzniklého ozařováním 79Br neutrony.).
2..
Tento jev nastává tehdy, když blízkosti základního stavu jádra existuje energetická hladina, která základního
stavu značně liší svým momentem hybnosti (aspoň 3h, tj. Umožňuje pozoruhodná vlastnost některých
jaderných excitovaných hladin: nedeexcitují okamžitě, ale uplynutí poměrně dlouhého
průměrného času říkáme, jsou metastabilní. Většina radionuklidů jsou zářiče smíšené buď α+γ nebo β+γ.htm (29 36) [15.
Ze schématu obr. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Přechody ∆I=2 jsou též velmi
rychlé dobou života excitovaného stavu rozmezí 10-11-10-4s. Jestliže během této doby odseparujeme
dceřinné technecium mateřského molybdenu, dostaneme čistý preparát technecia, obsahující
excitovaná metastabilní jádra 99mTc, která při postupné deexcitaci vyzařují záření energii 140keV -
získali jsme tedy čistý zářič gama.6 plynou dvě důležité skutečnosti :
1. u
tritia nebo uhlíku 14C). Záření časově následující emisi korpuskulárního záření při vlastní jaderné přeměně. Potom záření vyslané při přechodu takové
hladiny základního stavu, musí mít vyšší multipolaritu (E3, nebo vyšší) přechody mezi takovými hladinami jsou
málo pravděpodobné, takže odpovídající doby života mohou nabývat velkých hodnot. obou těchto případech jsou tedy fotony gama záření
emitovány prakticky současně předcházející přeměnou nebo (pro rychlost deexcitace emise tedy pozorujeme
stejný poločas jako pro předcházející přeměnu korpuskulární).10. Excitované jádro metastabilním stavu označuje indexem
"m", zde tedy metastabilní technecium označení 99m
Tc. 3). Jen některé zářiče jsou čisté čisté
β radioaktivní přeměna někdy nastává přímo základní stav dceřinného jádra (tak tomu např. Deexcitace emise fotonů pak řídí vlastním poločasem, nezávislým poločasu
předcházející přeměny nebo Nuklid excitovaném jaderném stavu delším poločasem přechodu gama nazývá
jaderný izomer označuje horním indexem "m" nukleonového čísla např.cz/JadRadFyzika2. Tento jev též nazývá jaderná izomerie; říkáme, že
jádra mohou existovat dvou izomerních stavech, označují jako izomery. Pokud není jiná možnost deexcitace*), projeví delší dobou života excitované hladiny
(10-3s, sekundy, minuty, hodiny.
Příčina metastability izomerie:
Emise fotonu excitovaného stavu jádra vede změně spinu jádra. Protože foton spin roven přechody ∆I=1
jsou nejpravděpodobnější nejrychlejší dobou života excitovaných stavů cca 10-16-10-10s.6 může být β-rozpad kobaltu 60Co
