Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 113 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při radioaktivitě se nukleonové číslo nemění (stejně jako β−), avšak protonové číslo zmenší dceřinnné jádro se posune jedno místo doleva Mendělejevově periodické tabulce. Gravitace, která svým univerzálním působením zakřivuje dráhy všech částic včetně fotonů. Právě tato vazba poskytne energii potřebnou přeměně protonu. Pozitronové záření b + Všechno spojitém energetickém spektru vyzáření neutrina zde platí analogicky jako (jen při přeměně vyzařuje antineutrino, zatímco při neutrino). Jádro pak může přejít stavu nižší energií tak, proton přemění β+-přeměnou na neutron, který přejde volnou neutronovou hladinu nižší energií. Částice ani fotony elektromagnetického záření nejsou schopny překonat horizonty událostí vznikající podle obecné teorie relativity gravitací zakřiveném http://astronuklfyzika. Vysokoenergetické částice sice mohou uniknout magnetického pole galaxie, ale budou brzděny obráceným Comptonovým rozptylem všudypřítomném reliktním elektromag. Interakce nabitých částic elektromagnetickým reliktním zářením, při němž tyto částice obráceným Comptonovým rozptylem ztrácejí energii. 2.: Tvrzení, emitovaná částice vakuu "odletí konec vesmíru" zde míněno spíše teoreticky obrazně.cz/JadRadFyzika2.2 Radioaktivita Při této jaderné přeměně jádrem emitována částice b + , což antičástice elektronu pozitron e +. jádrech však protony neutrony nemůžeme pohlížet jako volné; jsou součástí vyššího celku (jádra) vázaného silnou interakcí. Magnetické pole zakřivující dráhy elektricky nabitých částic. zcela v souladu zákonem zachování energie. 511keV), nastává situace, kdy může dojít β+-rozpadu. 1.10. Pokud jádře nadbytek protonů nad neutrony, budou zaplňovat protony poněkud vyšší energetické hladiny než neutrony. 3. neutron-deficitní jádra).htm (24 36) [15. týče dalšího osudu vyzářeného β+, byl stejný jako pouze vakuu pozitron stejně stabilní částice jako e-, takže vakuu "odletěl druhý konec vesmíru" *). Nabité částice nižších energiích zůstávají "uvězněny" prostoru galaxie, kde budou složitě obíhat magnetickém gravitačním poli. Pohyb částic vesmíru skutečnosti ovlivňován třemi faktory: 1.RNDr. Příkladem radioaktivity beta+ pozitronová přeměna uhlíku 11C6 11B5 bór, nebo fluoru 18F9 18O8 + ν kyslík. *) první pohled může zdát paradoxní, lehčí částice proton, může samovolně přeměnit těžší částici - neutron, rozporu zákonem zachování energie! Opravdu, volný proton nikdy nerozpadne β+-rozpadem na neutron (podle klasické teorie proton stabilní, když některé hypotézy grandunifikačních teorií předpovídají možnost nestability rozpadu protonu, avšak jiným mechanismem navíc téměř nekonečně velkou dobou života větší než cca 1033let). *) Pozn. Tyto jevy způsobují, skutečný dolet částic ani volném vesmíru není neomezený. záření. Energetická bilance zde opět dobře vysvětlit slupkovým modelem struktury atomového jádra, diskutovaným v předchozím §1.1. Pokud dané vázané konfiguraci má jádro, složené protonů neutronů, vyšší celkovou energii∼hmotnost než jádro p-1 protonů n+1 neutronů (a to nejméně klidovou hmotnost elektronu, tj. hlediska elektrického náboje není sice emise tak paradoxní jako β−, ale ani pozitrony jádře nejsou.2008 12:13:25] . Neutron jakožto legitimní nukleon zůstává jádře vázán silnou interakcí, zatímco pozitron vyletí velkou rychlostí ven jako částice β+. Mechanismus vzniku tedy můžeme alegoricky vysvětlit takto: Některého z "nadbytečných" protonů omrzí být protonem zachce stát vzácnějším neutronem udělá to přeměnou *). stabilitě jádra pak spolurozhoduje nejen součet hmotnosti nukleonů, ale vazbová energie nukleonů. Aby radioaktivitě mohlo dojít, musí být splněna hmotnostně~energetická podmínka m(Z-1,N) + me m(Z,N), kde m(Z,N) hmotnost jádra protonovým číslem nukleonovým číslem je klidová hmotnost elektronu (která shodná klidovou hmotností pozitronu). Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Radioaktivita vyskytuje radionuklidů nichž protony převládají nad neutrony (tzv