Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 66 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Spotřeba specifická 1-5— 1-7 wattjsvíčha. Vlákno takové slove zkovověným, metallisovaný lze ho užiti výrobě žárovek, jež snesou silnější proud mají specif, spotřebu jen 2-2 wattjsvíčha. První uhlíkovou žárovku sestrojil Američan zdokonalil 1880 tím, že vlákno zhotovil zuhelnatělého bambusu. Světlo obloukové.kdežto železný drát nikoliv, poněvadž již nižší teploty přepálí (t. Rozežhavených vodičů užívá elektrickému osvětlování. Svítivost každé žá­ rovky normálních svíčkách určí fotometrický (viz Optice!).. praží vyloučení vzduchu), pak zesílí prostředí uhlíkem bohatém (na př. některém místě roztaví). svítiplynu nebo petroleji) připájejí drátkům platinovým, jež zataví skleněné hrušky (sklo platina mají stejný koefficient roztaživosti), které se vyčerpá vzduch. Žárovky uhlíkové mají specifickou spotřebu asi 3-5 watt/svíSlca, což hodnota značně veliká; proto také osvětlení žárov­ kami uhlíkovými poměrně velmi drahé. Výhodou kovových žárovek jest, vzrůstem teploty jejich odpor vzrůstá, takže pro kolísání napětí tím intensity) síti elektrické jsou mnohem necitlivější než žárovky uhlíkové. Uhelné vlákno přemění ,se elektrické peci vysoké teploty, nej- větší části tuhu, jež vlastnosti kovu kladným temperaturním koeffi- cientenhodporu. Od­ dálíme-li pak konce tyčinek sebe, vznikne jasný světelný oblouk Jtašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II., jež za obyčejné teploty tak veliký odpor, proud téměř nevede; teprve když se zahřeje, klesne její odpor tak, rozežhaví svítí m vzduchu. Pojistily. Zvláštního druhu žárovku sestrojil Žhoucím tělískem je tjrčinka těžko tavitelných kysličníků hořčíku, vápníku j. Mnohem menší spotřebu mají vlákna, připravená velmi nesnadno tavitelných. Abychom mohli různé žárovky výhodnosti jejich spolu srov- návati, určujeme specifickou spotřebu energie, počet wattů, jež při­ padají svíčku. V prvních, lampách žárových svítila platina, ale poněvadž taví při teplotě ještě příliš vysoké (1782°), užito bylo brzy uhlíku, jenž se netaví ani při teplotě přes 3000°; aby volném vzduchu neshořel, uza­ vírá skleněné baňky vzduchoprázdně, čímž omezuje jednak sálání tepla venek, jednak rozprašování vlákna uhelného. Jelikož specifický odpor kovu poměrně malý, musí vlákna pro žárovky hoto- viti velmi tenká dlouhá (zpravidla několik vláken sebou spo­ jených). Žárové lampičky (jako vůbec všechny zdroje světelné) vysílají vedle záření světelného též záření tepelné, míře velmi značné; jen 6—9% veškerého vysílaného záření připadá světlo. Tak posledním desítiletí vznikly žárovky osmiové (spotřeba 1-6 watt/svíčka), tantalové (1-5 wattlsvičha), wolframové, osramové slitiny osmia wolframu (1-2— 1-1 wattjsvíčha) atd. Nyní hotoví vlákna z umělé cellulosy; (t. Spojíme-li svorky asi 50voltového zdroje elektrického dvěma uhelnými tyčinkami, jež svými konci vzájemně dotýkají, zahřejí konce tyčinek tak značně, rozežhaví. Drátky platinové připojí kovovým ploškám, jimiž spojuje žárovka Edisonově objímce vedením