Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Na přitahování stejnosměrných rovnoběžných proudů zakládá se
P .
*) (1787— 1854) uveřejnil zákon vedení proudu
r.
Obmův zákon. Později byl professorem fysiky
na technice Norimberce universitě Mnichově. Proud jediného akkumulátoru volty)
prochází př.; jeho intensitu J
ukazuje ampermetr proudovodu vložený. lehkého aluminiového
drátu (obr. jeho počest jednotka od
poru nazvána byla ohm.
Obrátíme-li závislost proměnných pravíme:
m . .
2.
Nejsou-li vodiči rovnoběžní, hledí stociti tak, aby stali rovno
běžnými aby proud jimi procházel směrem souhlasným.
Galvanometry pohyblivou cívkou
jsou pro vnější magnetické poruchy
úplně necitlivé nezávislé zemském
magnetickém poli. Kovnovážnou
polohu cívky určíme ukazatelem na
stupnici. 1827, kdy byl učitelem berlínské válečné škole.
.
I elm.) zaveďme proud. Užije-li zdroj 2,
3, akkumulátoru sebou spojených, zvětší intensita témž
poměru. Cívka ustálí se
v rovnovážné poloze, jestliže dvojice,
kterou magnetickém poli tažena,
vyrovná dvojicí pružného péra, pů
sobící směru opačném.
Úkaz tento pozoroval již Am
p stanovil pravidlo:
n d
s m
o .poli stočí jednu nebo druhou stranu
podle směru proudu.
Přiblížíme-li jedné svislých jeho
stran rovněž svislý drát, strana čtverce
se odpuzuje nebo přitahuje podle toho,
jakým směrem proud jím probíhá.
Vzájemné působení proudo-
vodiěů. drátem, nádobkou kapalinou pod. 36. :
J Konstanta úměrnosti slove elektrická vodivost o
proudovodu
