Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jeho počest jednotka od
poru nazvána byla ohm.
Obrátíme-li závislost proměnných pravíme:
m .) zaveďme proud.poli stočí jednu nebo druhou stranu
podle směru proudu. 36. 1827, kdy byl učitelem berlínské válečné škole.; jeho intensitu J
ukazuje ampermetr proudovodu vložený. lehkého aluminiového
drátu (obr.
Úkaz tento pozoroval již Am
p stanovil pravidlo:
n d
s m
o .
Nejsou-li vodiči rovnoběžní, hledí stociti tak, aby stali rovno
běžnými aby proud jimi procházel směrem souhlasným.
Galvanometry pohyblivou cívkou
jsou pro vnější magnetické poruchy
úplně necitlivé nezávislé zemském
magnetickém poli. :
J Konstanta úměrnosti slove elektrická vodivost o
proudovodu.
I elm. drátem, nádobkou kapalinou pod.
Na přitahování stejnosměrných rovnoběžných proudů zakládá se
P .
Přiblížíme-li jedné svislých jeho
stran rovněž svislý drát, strana čtverce
se odpuzuje nebo přitahuje podle toho,
jakým směrem proud jím probíhá. Cívka ustálí se
v rovnovážné poloze, jestliže dvojice,
kterou magnetickém poli tažena,
vyrovná dvojicí pružného péra, pů
sobící směru opačném. Proud jediného akkumulátoru volty)
prochází př.
Obmův zákon.
2. Kovnovážnou
polohu cívky určíme ukazatelem na
stupnici.
. . Později byl professorem fysiky
na technice Norimberce universitě Mnichově.
Vzájemné působení proudo-
vodiěů. Užije-li zdroj 2,
3, akkumulátoru sebou spojených, zvětší intensita témž
poměru.
*) (1787— 1854) uveřejnil zákon vedení proudu
r
