Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
; jeho intensitu J
ukazuje ampermetr proudovodu vložený.
I elm. lehkého aluminiového
drátu (obr.
Vzájemné působení proudo-
vodiěů.
Obrátíme-li závislost proměnných pravíme:
m .
*) (1787— 1854) uveřejnil zákon vedení proudu
r.
Přiblížíme-li jedné svislých jeho
stran rovněž svislý drát, strana čtverce
se odpuzuje nebo přitahuje podle toho,
jakým směrem proud jím probíhá. Proud jediného akkumulátoru volty)
prochází př.poli stočí jednu nebo druhou stranu
podle směru proudu. jeho počest jednotka od
poru nazvána byla ohm. Později byl professorem fysiky
na technice Norimberce universitě Mnichově.
Na přitahování stejnosměrných rovnoběžných proudů zakládá se
P . Užije-li zdroj 2,
3, akkumulátoru sebou spojených, zvětší intensita témž
poměru. . :
J Konstanta úměrnosti slove elektrická vodivost o
proudovodu.
2.
.
Úkaz tento pozoroval již Am
p stanovil pravidlo:
n d
s m
o . Kovnovážnou
polohu cívky určíme ukazatelem na
stupnici. Cívka ustálí se
v rovnovážné poloze, jestliže dvojice,
kterou magnetickém poli tažena,
vyrovná dvojicí pružného péra, pů
sobící směru opačném.
Nejsou-li vodiči rovnoběžní, hledí stociti tak, aby stali rovno
běžnými aby proud jimi procházel směrem souhlasným. 1827, kdy byl učitelem berlínské válečné škole.
Obmův zákon.
Galvanometry pohyblivou cívkou
jsou pro vnější magnetické poruchy
úplně necitlivé nezávislé zemském
magnetickém poli. 36. drátem, nádobkou kapalinou pod.) zaveďme proud
