Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Obrátíme-li závislost proměnných pravíme:
m .
Úkaz tento pozoroval již Am
p stanovil pravidlo:
n d
s m
o . Užije-li zdroj 2,
3, akkumulátoru sebou spojených, zvětší intensita témž
poměru. .
*) (1787— 1854) uveřejnil zákon vedení proudu
r.poli stočí jednu nebo druhou stranu
podle směru proudu.
Přiblížíme-li jedné svislých jeho
stran rovněž svislý drát, strana čtverce
se odpuzuje nebo přitahuje podle toho,
jakým směrem proud jím probíhá. jeho počest jednotka od
poru nazvána byla ohm. Kovnovážnou
polohu cívky určíme ukazatelem na
stupnici.
.
Galvanometry pohyblivou cívkou
jsou pro vnější magnetické poruchy
úplně necitlivé nezávislé zemském
magnetickém poli. Cívka ustálí se
v rovnovážné poloze, jestliže dvojice,
kterou magnetickém poli tažena,
vyrovná dvojicí pružného péra, pů
sobící směru opačném.; jeho intensitu J
ukazuje ampermetr proudovodu vložený.) zaveďme proud. Proud jediného akkumulátoru volty)
prochází př.
I elm. Později byl professorem fysiky
na technice Norimberce universitě Mnichově. 36. :
J Konstanta úměrnosti slove elektrická vodivost o
proudovodu. 1827, kdy byl učitelem berlínské válečné škole.
2.
Obmův zákon. drátem, nádobkou kapalinou pod. lehkého aluminiového
drátu (obr.
Vzájemné působení proudo-
vodiěů.
Na přitahování stejnosměrných rovnoběžných proudů zakládá se
P .
Nejsou-li vodiči rovnoběžní, hledí stociti tak, aby stali rovno
běžnými aby proud jimi procházel směrem souhlasným
