Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
; jeho intensitu J
ukazuje ampermetr proudovodu vložený.
Na přitahování stejnosměrných rovnoběžných proudů zakládá se
P . drátem, nádobkou kapalinou pod. 1827, kdy byl učitelem berlínské válečné škole.
Obmův zákon.
I elm.
Nejsou-li vodiči rovnoběžní, hledí stociti tak, aby stali rovno
běžnými aby proud jimi procházel směrem souhlasným. Kovnovážnou
polohu cívky určíme ukazatelem na
stupnici. Později byl professorem fysiky
na technice Norimberce universitě Mnichově. lehkého aluminiového
drátu (obr. jeho počest jednotka od
poru nazvána byla ohm.
Přiblížíme-li jedné svislých jeho
stran rovněž svislý drát, strana čtverce
se odpuzuje nebo přitahuje podle toho,
jakým směrem proud jím probíhá. Cívka ustálí se
v rovnovážné poloze, jestliže dvojice,
kterou magnetickém poli tažena,
vyrovná dvojicí pružného péra, pů
sobící směru opačném.) zaveďme proud.
. Proud jediného akkumulátoru volty)
prochází př.poli stočí jednu nebo druhou stranu
podle směru proudu.
Vzájemné působení proudo-
vodiěů.
*) (1787— 1854) uveřejnil zákon vedení proudu
r. 36. Užije-li zdroj 2,
3, akkumulátoru sebou spojených, zvětší intensita témž
poměru.
Obrátíme-li závislost proměnných pravíme:
m .
2.
Galvanometry pohyblivou cívkou
jsou pro vnější magnetické poruchy
úplně necitlivé nezávislé zemském
magnetickém poli. . :
J Konstanta úměrnosti slove elektrická vodivost o
proudovodu.
Úkaz tento pozoroval již Am
p stanovil pravidlo:
n d
s m
o
