Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Později byl professorem fysiky
na technice Norimberce universitě Mnichově.
Galvanometry pohyblivou cívkou
jsou pro vnější magnetické poruchy
úplně necitlivé nezávislé zemském
magnetickém poli. .
I elm.
Na přitahování stejnosměrných rovnoběžných proudů zakládá se
P .poli stočí jednu nebo druhou stranu
podle směru proudu. Proud jediného akkumulátoru volty)
prochází př.
Obrátíme-li závislost proměnných pravíme:
m .; jeho intensitu J
ukazuje ampermetr proudovodu vložený. Cívka ustálí se
v rovnovážné poloze, jestliže dvojice,
kterou magnetickém poli tažena,
vyrovná dvojicí pružného péra, pů
sobící směru opačném. 36.
2. jeho počest jednotka od
poru nazvána byla ohm.
Obmův zákon.) zaveďme proud.
Úkaz tento pozoroval již Am
p stanovil pravidlo:
n d
s m
o .
Nejsou-li vodiči rovnoběžní, hledí stociti tak, aby stali rovno
běžnými aby proud jimi procházel směrem souhlasným. lehkého aluminiového
drátu (obr.
*) (1787— 1854) uveřejnil zákon vedení proudu
r.
.
Přiblížíme-li jedné svislých jeho
stran rovněž svislý drát, strana čtverce
se odpuzuje nebo přitahuje podle toho,
jakým směrem proud jím probíhá. drátem, nádobkou kapalinou pod. Kovnovážnou
polohu cívky určíme ukazatelem na
stupnici.
Vzájemné působení proudo-
vodiěů. :
J Konstanta úměrnosti slove elektrická vodivost o
proudovodu. Užije-li zdroj 2,
3, akkumulátoru sebou spojených, zvětší intensita témž
poměru. 1827, kdy byl učitelem berlínské válečné škole
