Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
37.z jeho část projde cívkou jež jsouc silném magnetickém
.] dyn. Protéká-li vodičem proud,
vzniká vzdálenosti magnetické pole intensity g^0_
\ l
jí-li vodič kolmo směru magnetického pole, jest 90° h‘~ Je
tedy síla působící magnetické množství dána vzorcem:
/ mh‘ dyn. jedn.
Je-li lineární vodič siločar magnetického pole, nepo
hybuje síla rovná nulle, poněvadž 0°. této dutiny zapadá železný válec (na
obrazci povytažen), němž nasazena cívka ovinutá velmi tenkým
drátem měděným, něhož zavádí jen část měřeného proudu.
Podle principu akce reakce touto silou pohybuje proudovodič
v magnetickém poli intensity h. tom zakládají galvanometry
a ampermetry pohyblivou cívkou. tom severní pól
solenoidu jest obrácen severu stejně jako magnetu volně pohyblivého
v rovině vodorovné.
Podíl /r2jest intensita pole mágneticE'éhe^vžFúzeného pólem vzdá
lenosti místě, kde proudovodič tudíž intensita homo
genního pole čehož plyne:
/ lil.
Ze zákona lze vypočisti, jakou silou tažena je
v homogenním magnetickém poli intensity gaussů část proudovodiče
délky cm, protéká-li proud intensity abs. Spojíme-li proud, solenoid otočí osou svou
do magnetického poledníku rovina každého závitu stojí kolmo směru
vodorovného magnetického pole zemského; tomto případě prochází
totiž plochou každého vodiče největší počet siločar. Můžeme představiti,
že homogenní pole pochází magnetického pólu jenž velmi
značné vzdálenosti proudovodiče.batterií Přiblížíme-li magnet vodiči, otočí podie uvedeného pra
vidla ustáli takovém směru, aby jeho plochou procházel největší
počet siločar (souhlasně siločarami vlastními).) jest opatřen dvěma pólovými
nástavky P1; měkkého železa, jež jsou sobě obráceny vyříznuty
tak, tvoří dutinu válce.
Čím větší intensita proudu vodičem procházejícího, tím větší
síla, kterou vodič magnetickém poli tažen; lze tedy velikosti
této síly souditi intensitu proudu.
Silný ocelový magnet (obr.
Podobně chová solenoid, zavěšený nezkroucené niti tak, aby$(JXpl
osa jeho byla vodorovná. Přibližujeme-li solenoidu magnet, stejnojmenné
póly odpuzují nestejnojmenné přitahují. Tento
drát připojen dvěma jemným ocelovým spirálám jichž druhé
konce upevněny jsou malým svorkám svorek přivádí proud
dráty I)1 D
