Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
této dutiny zapadá železný válec (na
obrazci povytažen), němž nasazena cívka ovinutá velmi tenkým
drátem měděným, něhož zavádí jen část měřeného proudu.
Podobně chová solenoid, zavěšený nezkroucené niti tak, aby$(JXpl
osa jeho byla vodorovná.
Podíl /r2jest intensita pole mágneticE'éhe^vžFúzeného pólem vzdá
lenosti místě, kde proudovodič tudíž intensita homo
genního pole čehož plyne:
/ lil.
Silný ocelový magnet (obr. Spojíme-li proud, solenoid otočí osou svou
do magnetického poledníku rovina každého závitu stojí kolmo směru
vodorovného magnetického pole zemského; tomto případě prochází
totiž plochou každého vodiče největší počet siločar.
Ze zákona lze vypočisti, jakou silou tažena je
v homogenním magnetickém poli intensity gaussů část proudovodiče
délky cm, protéká-li proud intensity abs. tom zakládají galvanometry
a ampermetry pohyblivou cívkou.] dyn. Můžeme představiti,
že homogenní pole pochází magnetického pólu jenž velmi
značné vzdálenosti proudovodiče. tom severní pól
solenoidu jest obrácen severu stejně jako magnetu volně pohyblivého
v rovině vodorovné. jedn.z jeho část projde cívkou jež jsouc silném magnetickém
.) jest opatřen dvěma pólovými
nástavky P1; měkkého železa, jež jsou sobě obráceny vyříznuty
tak, tvoří dutinu válce.
Podle principu akce reakce touto silou pohybuje proudovodič
v magnetickém poli intensity h. Přibližujeme-li solenoidu magnet, stejnojmenné
póly odpuzují nestejnojmenné přitahují.
Čím větší intensita proudu vodičem procházejícího, tím větší
síla, kterou vodič magnetickém poli tažen; lze tedy velikosti
této síly souditi intensitu proudu.batterií Přiblížíme-li magnet vodiči, otočí podie uvedeného pra
vidla ustáli takovém směru, aby jeho plochou procházel největší
počet siločar (souhlasně siločarami vlastními). Protéká-li vodičem proud,
vzniká vzdálenosti magnetické pole intensity g^0_
\ l
jí-li vodič kolmo směru magnetického pole, jest 90° h‘~ Je
tedy síla působící magnetické množství dána vzorcem:
/ mh‘ dyn. 37.
Je-li lineární vodič siločar magnetického pole, nepo
hybuje síla rovná nulle, poněvadž 0°. Tento
drát připojen dvěma jemným ocelovým spirálám jichž druhé
konce upevněny jsou malým svorkám svorek přivádí proud
dráty I)1 D
