Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Je-li závitů,
‘ŽiTZZj
jest úhrnná délka proudovodiče 2-krát větší tedy hz=.!
Měření intensity proudové.
r
B vyvodili tento zákon e
pak ukázal, témuž výsledku dojde počtem, předpokládá-li ele-
wytt-H-j,pr&s dl
méntární zákon: honst. Horizontální složka zemského magnetismu
11 intensita pole vodičem vzbuzeného složí pole výsledné
(srovnej obr. Rovina vodiče postaví magnetického poledníku
a pak něho zavede proud. ---- sin kdež značí délku proudo-
* ^
vého elementu (velmi malé částice proudovodu), úhel, který svírá
úsečka směrem proudu, vodičem procházejícího. 71.
Volíme-li této rovnici konstantu úměrnosti rovnou jest
2jvzJ
pak intensita proudu jest již přesně určena, soustavě jednotek,
zvaných elektromagnetickými (jež budou označovány dmg), jichž základem
je soustava em-g-see. 8.
V praksi technickou jednotku intensity volí ampér, jenž se
rovná abs. ■Od celého
kruhového vodiče jest konst. u
e h
n . to
jeden nebo více kruhových závitů drátu stejném poloměru jejichž
středu podepřena deklinační magnetka, opatřená obou stran
dlouhým, lehkým ukazatelem, aby její úchylka snadno mohla určiti
na děleném kruhu. Každý tohoto vodiče
působí tedy jednotku magnetického množství středu silou dyny.
Pro absolutní měření intensity hodí tangentová bussola.), takže magnetka odchýlí úhel <pod magnetického poled-
.
A který procházeje
k jeho středu
m gaussů. elmg. honst. Menšíjednotkyjsou 1milliamper 10~* ampéru
a mikroamper 10-6 ampéru. Běží-li magne
tické pole středu kruhového vodiče, jest 90ft, tedy jednotli
vého elementu vzniklá intensita pole konst. konst.Spojíme-li výsledky pokusů definicí, obdržíme
h (zirkon . jedn.
Zákonem Biot-Savartovým definována jednotka intensity prou
dové; její viz str.
