Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 50 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
solenoidu probíhá proud všemi závity týmž směrem vytvoří ve středu každého jednotlivého závitu homogenní stejně silné magnetické pole, takže solenoid jakožto celek homogenní pole. Kruhový vodič jedním závitem budiž postaven kolmo magne­ tickému poledníku jeho středu budiž krátká deklinační magnetka. 33. Jednoduchými pokusy přesvědčíme, že intensita magnetického pole daném bodě kolem proudovodu závisí jednak tohoto bodu, jednak určité veličině, pod­ míněné jen proudem, kterou zoveme intensitou proudu Magnetické pole poskytuje možnost číselně vyjádřiti tuto intensitu. Závislost mten- d sily m^gn- pole polo_ m méru kruhového vodiče. Průběh siločar lze ukázati železnými pilinami, nasypanými vodorovnou rovinu, která prochází osou sole­ noidu. . - s Obr. Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. (Při tom horizontální složka zemského magnetismu. Volíme míru pro intensitu proudu tak, klademe přímo úměrnou intensitě pole ma­ gnetického konst h. Siločáry jsou uzavřené křivky, jež jednoho konce solenoidu vy­ cházejí, probíhají vnějškem, druhém konci solenoidu vstupují a vnitřkem jeho vracejí počátku. Póly solenoidu lze určiti pravidlem Ampěreovým, jež tomto případě takto pozměňuje: U tak, y s pól é s pal . Nutno ještě vyšetřiti závislost vzdálenosti bodu proudo- vodiče počtu závitů, jimiž proud prochází. Jak závisí intensita pole středu kruhového vodiče vzdálenosti ukazuje pokus znázorněný na obr. Vedeme-li vodičem proud, vznikne jeho středu pole intensity kolmo k jeho rovině, splývající magnetickým poledníkem; výsledné pole má tudíž intensitu -|- anebo podle směru proudu vodičem, procházejícího.) Určíme-li kmitočet magnetky, lze stanovití intensitu Zvětšíme-li při nezměněném poloměru počet závitů, intensita pole vzrůstá provedeným měřením možno ukázati, á p z. Pokud jde magnetické pole zevnější, lze nahraditi solenoid magne­ tem tyčovitým, jehož osa totožná osou solenoidu. Závislost tuto nejsnáze lze najiti při vodiči kruhovém. Proud přivádí svorkám B, k nimž připojen kruhový vodič tím způsobem, že vzdálenosti jeden závit kdežto vzdá­ lenosti dva závity II, točené opačným směrem než Zavedeme-li proud vodiče, postaveného ve směru magnetického poledníku, magnetka zavěšená středu zůstane nepohnuta. Zákon Biot-Savartův. 33