Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
)
6. jedn. 9. Blížíme-li pak desce jinou kovovou deskou
B, lístky elektroskopu klesají, tím více, čím blíže jsou obě desky
u sebe. toho též plyne, úhrnná kapacita
několika vzdálených vodičů vodivě spolu spojených dlouhým tenkým drátem
rovná součtu jednotlivých kapacit.tedy lcapacitou množství elektřiny, kterým daný vodič
nabije potenciál jednotkový. Jak veliká jest elektrostatická kapacita Země mihro-faradech),
je-li její poloměr 0370 km? (708 mikrofaradů.)
3.
Srovnáme-li obecný vzorec pro potenciál q/C vzorcem
pro potenciál vodiče kulového q/R, vidíme, tedy
kapacita kulového vodiče (vzdáleného vodivých předmětů) rovna jeho
poloměru. jedn. tedy:
1 farad coulomb volt 3. jedn. Kapacitu faradu měla vodivá koule poloměru —
9.
Jednotka tato příliš veliká zavádí jednotka 106krát menší,
zvaná mikrofarad 10—6faradu 9.
nabude potenciálu voltu. Jaká práce vykoná, přiblížíme-li
je sobě cm? (0-5 ergu. jedn.105 abs. Dvě isolované koule 120 sebe vzdálené jsou nabity
množstvím -[-30 —{—10 abs.
Uiohy.)
4. jakém poměru jsou poloměry dvou koulí, jestliže jejich náboje
stejné hustoty mají sobě jako jakém poměru jsou jejich
potenciály? )
Kondensátory. Jaká hustota
na obou koulích? (0-398, 0-199 abs.
Absolutní jednotku kapacity vodič, jenž jednotkový po
tenciál nabije množstvím abs.10®: abs.
. Praktická jednotka kapacity slove
1 tuto kapacitu vodič, jenž množstvím elektřiny coulombu.)
5. 28. Jak veliká hustota povrchu koule poloměru cm, je-li na
bita potenciál 18850 voltů? abs.1011 9. jedn. Kovovou desku (obr. jaký potenciál (ve voltech) byla Země nabita množstvím
1 coulombu? (1413 voltá.10° km. Dvě koule poloměrů spojí vodivě dlouhým tenkým
drátem; úhrnné jejich elektrické množství abs.1011 abs. jedn.)
2. Spojíme-li desku Zemí, sestup lístků ještě mnohem větší.) spojenou elektro
metrem nabijme množstvím potenciál tedy její kapacita
C dána poměrem q!V. jedn.
Spojíme-li vodič kapacity nabitý množstvím elektroskopem
kapacity (]', neukáže elektroskop původní potenciál vodiče V
nýbrž potenciál menší V'; původní množství elektřiny q*rozloží totiž
po obou tělesech, jež ají iíhrnnou kapacitu -j~ O', takže potenciál
Q
V' (17- 'otlze tehdy, je-li kapacita elektroskopu velmi malá proti
kapacitě vodiče, možno položití rovno V. jedn
