Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Ostrý hrot (anebo též hořící svíčku) spojíme elektro
metrem, jehož obal vodivě spojen Zemí; blížíme-li jej tělesu kladně
nabitému míst vyššího potenciálu, lístky elektrometru více rozestu
pují.obr. tedy vodič pravé části záporně
elektrický levé části kladně elektrický, ale celém svém povrchu
i nitru potenciál stejný.
Vodič spojme elektrometrem nabijme lístky elektrometru
se rozestoupí ukazují potenciál vodiče. 27. Potom spojme týmž elektrometrem jiný větší
vodič nabijme jej týž potenciál, jaký měl původně první vodič.
Vložíme-li elektrostatického pole proti bodovému vodiči kouli
B hrotem, obráceným proti indukuje hrotu elektřina záporná,
jež proudí něho tak dlouho míst nižšího potenciálu místa poten
ciálu vyššího), dokud celý vodič nenabude potenciálu takového, jaký má
elektrostatické pole místě hrotu. silnými čarami, při čemž čerchaná čára ekvipotenciálná
plocha, zahrnující sobě též vodič Čárkované křivky jsou siločáry
elektrostatického pole patrno, straně bližší bodu vstupují
do vodiče poněvadž potenciál vodiče nižší než potenciál hladin
v pravo, kdežto straně vzdálenější vycházejí vodiče, jelikož jeho po
tenciál vyšší než hladin levo. 26. 26. Přidáme-li pak zkusnou kuličkou
určité množství elektřiny, rozstup lístků zvětší tento vzrůst odchylky
změříme stupnici.
hedvábným vláknem, lístky elektroskopu poněkud klesnou, jelikož po
tenciál zmenšil, ale odchýlí zase stejně jako dříve, když lampion slo
žíme. Když
pak zkusnou kuličkou přidáme totéž množství elektřiny jako dříve, roz
stup lístků elektroskopu opět zvětší, ale méně než při prvním pokuse.
Je tedy patrno, potenciál vodiče přímo úměrný množství
dodané elektřiny nepřímo úměrný veličině, závislé tvaru vodiče,
kterou zoveme kapacitou, čím kapacita vodiče větší, tím jeho po
tenciál menší (při nezměněném množství elektřiny). Vodič
má potom celém svém povrchu potenciál nižší, než potenciál okolí,
takže siločáry všude vstupují něho; objeví tedy celý záporně
elektrickým.
Kapacita vodiče.) celý vodič jeví kladně elektrickým; potenciál jeho
možno změřiti elektrometru ním spojeném. Též tvar ekvipotenciálných ploch lze přibližně určiti, pohybujeme-li
v elektrostatickém poli hrotem tak, aby rozstup lístků elektrometru
zůstal nezměněn.
Tímto způsobem lze tedy určiti potenciál kterémkoli místě elektro
statického pole. Papírový složený lampion válcový, isolovaná
postavený spojený elektroskopem, nabijme; roztáhneme-li jej př. Označíme-li 'tedy
kapacitu vodiče možno psáti: =zq/C, čehož plyne
q
. Pak ekvipotenciálná plocha vodiče B
vystupuje okolního prostředí hrotu (ne již střední části vodiče
jako obr. Spojíme-li vodič Zemí, nabude po
tenciálu nullového, takže lístky elektrometru ním spojeného klesnou a
tvar ploch ekvipotenciálných změní tak, jak ukazuje obr
